Věc nikoho: Porovnání verzí

Podle § 1045 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] platí, že věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. [[Movitá věc]], kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří.<ref>{{Citace elektronickéhoprávního periodikapředpisu

Na rozdíl od právní úpravy, která platila v [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|předchozím občanském zákoníku]], nový občanský zákoník (přijatý v roce 2012 a účinný od roku 2014) výslovně připouští existenci věci bez pána (''res nullius''), s výjimkou zvířat ji však záměrně neoznačuje. Z výkladu k občanskému zákoníku dále vyplývá, že označení „věc, která nikomu nepatří” označuje věc opuštěnou (tj. [[Opuštění věci|derelikvovanou]]). Opuštění je tedy [[Právní jednání|právním jednáním]] a je nezbytné, aby bylo učiněno svobodně, určitě, srozumitelně a v souladu s [[Dobré mravy|dobrými mravy]] a zákonem. <ref name=":0" />

Přivlastnit si lze jen věc, která nikomu nepatří, ledaže tomu brání zákon nebo právo někoho jiného na přivlastnění. Zákaz přivlastnění věci obsahuje občanský zákoník v § 1051 v případě [[Nález věci|nálezu ztracené věci]]. Ztracenou věcí je věc, kterou její vlastník pozbyl neúmyslně a nevědomky.<ref name=":0">{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie

| titul = Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1045
| {{!}}vydavatel = Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2021

== V anglickém obecném právu (''nobody's thing'') ==

Zanedbání vlastnických závazků ze strany vlastníka, popřípadě nezájem nemovitost řádně užívat, bývají [[Squatting|squattery]] vykládány jako faktické opuštění věci. [[Vila Milada]] navíc byla v té době vymazána z rejstříku nemovitostí a neměla popisné ani evidenční číslo, což bylo možné vykládat tak, že jde o věc bez vlastníka, přičemž v českém právu v té době neplatila (a dosud neplatí) vyvratitelná [[právní domněnka]], že vlastník pozemku je i vlastníkem stavby, a teprve po vyhrocení sporu se squattery se stát o vlastnictví přihlásil a byl jako vlastník zapsán, což teprve umožnilo razantní silový zásah.<ref>Tomáš Pecina: [http://paragraphos.pecina.cz/2009/06/k-vyklizeni-squatu-milada.html K vyklizení squatu Milada], Παραγραφος, blog o právu, 30. 6. 2009</ref>

Podle § 19 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] platí, že každý člověk má vrozená přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu (ne věc). Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. DlePodle § 493: <mark>Lidské tělo</mark> ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí.<ref>{{Citace elektronickéhoprávního periodikapředpisu

| jménočíslo = AION89/2012 CS-Sb.

| titulnázev = 89/2012 Sb. Občanskýobčanský zákoník (nový)

| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=lidsk%C3%A9%20t%C4%9Blo

''Lidské tělo je součástí lidské osobnosti (§ 81) a představuje jeden z primárních osobnostních statků. Věcí v právním smyslu tak nemůže být lidské tělo ani jeho části, a to ani poté, co byly od těla odděleny. Lidské tělo je pod zvláštní ochranou i po smrti člověka a zákon zakazuje naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem, který je pro zemřelého nedůstojným (§ 92 odst. 1).''<ref>{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie

| titul = Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 493
| {{!}}vydavatel = Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2021

''[[Terra nullius]]'' je latinský výraz, který znamená „země nikoho“.<ref>{{Citace monografie

Většina z „prázdných“ území byla osídlena, takže výraz ''terra nullius'' změnil svůj význam a zahrnul území považovaná za „postrádající civilizovanou společnost“. Nejslavnějším příkladem je [[Austrálie]], kde se koncept ''terra nullius'' stále objevuje v soudních sporech s domorodým obyvatelstvem. Dalšími příklady zemí, které se kdysi považovaly za ''terra nullius'', je [[Sibiř]] a [[Amerika]]. <ref>{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie

| periodikumvydavatel = homepages.gac.edu

Přisvojení ([[Okupace (právo)|okupaci]]) se podobá též institut [[vydržení]] (''usucapio''). Oprávněný [[držba|držitel]] věci se stává vlastníkem movité věci, má-li ji v nepřetržité [[držba|držbě]] tři roky, a nemovité věci, má-li ji v nepřetržité držbě deset let, pokud jde o věci, které mohou být předmětem vlastnictví a zákon nevylučuje držitele takového druhu věci jako vlastníka (tedy nejde například o věc, kterou může vlastnit jen stát). Institut vydržení se však týká věcí, které mají vlastníka, avšak odlišného od držitele, nikoliv věci ničí, u níž vydržecí lhůta neběží a která se vlastníkem okupanta stává ihned.<ref>Petr Bělovský: [http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm Nejčastější chyby, nejproblematičtější otázky – Omyl: Věc ničí (res nullius) nabýváme vydržením] {{Wayback|url=http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm |date=20100106153448 }}, Intervalla delucida – stránka věnovaná římskému právu a antice, červen 2002, duben 2003, katedra právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy</ref>