Věc nikoho: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upraveno heslo uzemi nikoho
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
 
== V českém právu ==
Podle § 1045 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] platí, že věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. [[Movitá věc]], kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří.<ref>{{Citace elektronickéhoprávního periodikapředpisu
| typ = Zákon
| titul = Oddíl 2 – Nabytí vlastnického práva : Občanský zakoník – 89/2012 Sb. {{!}} Zákony.centrum.cz
| číslo = 89/2012 Sb.
| periodikum = zakony.centrum.cz
| název = občanský zákoník
| url = http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-3-hlava-2-dil-3-oddil-2
| poznámka = Nabytí vlastnického práva
| datum přístupu = 2021-03-20
| url = http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-3-hlava-2-dil-3-oddil-2
| datum přístupu = 2021-03-20
}}</ref>
 
Na rozdíl od právní úpravy, která platila v [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|předchozím občanském zákoníku]], nový občanský zákoník (přijatý v roce 2012 a účinný od roku 2014) výslovně připouští existenci věci bez pána (''res nullius''), s výjimkou zvířat ji však záměrně neoznačuje. Z výkladu k občanskému zákoníku dále vyplývá, že označení „věc, která nikomu nepatří” označuje věc opuštěnou (tj. [[Opuštění věci|derelikvovanou]]). Opuštění je tedy [[Právní jednání|právním jednáním]] a je nezbytné, aby bylo učiněno svobodně, určitě, srozumitelně a v souladu s [[Dobré mravy|dobrými mravy]] a zákonem. <ref name=":0" />
 
Přivlastnit si lze jen věc, která nikomu nepatří, ledaže tomu brání zákon nebo právo někoho jiného na přivlastnění. Zákaz přivlastnění věci obsahuje občanský zákoník v § 1051 v případě [[Nález věci|nálezu ztracené věci]]. Ztracenou věcí je věc, kterou její vlastník pozbyl neúmyslně a nevědomky.<ref name=":0">{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie
| titul = Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1045
| {{!}}vydavatel = Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2021
| periodikum = www.fulsoft.cz
| url = https://www.fulsoft.cz/33/komentar-zakona-89-2012-sb-obcansky-zakonik-1045-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EtuvCojfP1DmnWo4O-Y18zXSwOIm2Yd5pA/
| datum přístupu = 2021-03-26
Řádek 28 ⟶ 30:
Osvojení movitého majetku bez vlastníka je upraveno v § 958 až § 964 tohoto občanského zákoníku. Všechny věci, které v rozhodné době nejsou ve vlastnictví (nebo již nejsou), jsou považovány za opuštěné položky. Bez vlastníka jsou také movité věci, kterých se předchozí majitel vzdal vlastnictví prohlášením své vůle a vzdáním se vlastnictví.<ref name=":1" />
 
== V anglickém obecném právu (''nobody's thing'') ==
Typickými příklady ''res nullius'' jsou v [[Anglické právo|anglickém právu]] divoká zvířata a majetek, který byl opuštěn. Divoká zvířata jsou považována za ''res nullius'' a nejsou předmětem soukromého vlastnictví, dokud nejsou zabiti nebo zajati. Pták v ruce je vlastněn; pták v přírodě není, včely se stávají majetkem až když jsou v úlu.<ref name=":2">{{Citace monografie
| titul = Chisholm, Hugh, (22 Feb. 1866–29 Sept. 1924), Editor of the Encyclopædia Britannica (10th, 11th and 12th editions)
Řádek 50 ⟶ 52:
Podle rozsudku z roku 2006 se v roce 2003 podle tehdejšího [[rybářský zákon|rybářského zákona]] z roku 1963 považovaly ryby v tekoucích vodách za věc ničí i tehdy, když byly vysazeny rybářskou organizací, která má v revíru [[rybářské právo]], a jejím vlastnictvím se mohly stát až vylovením, zatímco ryby v uzavřených vodách mohou mít vlastníka již ve vodě (dnes podle [[zákon o rybníkářství|zákona o rybníkářství]] č. 99/2004 Sb.). Tento názor po dovolání rybářského svazu potvrdil i [[Nejvyšší soud České republiky]].<ref>Vladimír Majer: [http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/soud_ryby_cb20090311.html Když neulovené ryby v řece byly „věcí ničí“…], Českobudějovický deník, 12. 3. 2009</ref>
 
Zanedbání vlastnických závazků ze strany vlastníka, popřípadě nezájem nemovitost řádně užívat, bývají [[Squatting|squattery]] vykládány jako faktické opuštění věci. [[Vila Milada]] navíc byla v té době vymazána z rejstříku nemovitostí a neměla popisné ani evidenční číslo, což bylo možné vykládat tak, že jde o věc bez vlastníka, přičemž v českém právu v té době neplatila (a dosud neplatí) vyvratitelná [[právní domněnka]], že vlastník pozemku je i vlastníkem stavby, a teprve po vyhrocení sporu se squattery se stát o vlastnictví přihlásil a byl jako vlastník zapsán, což teprve umožnilo razantní silový zásah.<ref>Tomáš Pecina: [http://paragraphos.pecina.cz/2009/06/k-vyklizeni-squatu-milada.html K vyklizení squatu Milada], Παραγραφος, blog o právu, 30. 6. 2009</ref>
 
== Související otázky ==
=== Právní řád České republiky a lidské tělo ===
Podle § 19 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] platí, že každý člověk má vrozená přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu (ne věc). Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. DlePodle § 493: <mark>Lidské tělo</mark> ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí.<ref>{{Citace elektronickéhoprávního periodikapředpisu
| typ = Zákon
| příjmení = info@aion.cz
| jménočíslo = AION89/2012 CS-Sb.
| titulnázev = 89/2012 Sb. Občanskýobčanský zákoník (nový)
| paragraf =
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89?text=lidsk%C3%A9%20t%C4%9Blo
| datum přístupu = 2021-04-05
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-04-05
}}</ref>
 
''Lidské tělo je součástí lidské osobnosti (§ 81) a představuje jeden z primárních osobnostních statků. Věcí v právním smyslu tak nemůže být lidské tělo ani jeho části, a to ani poté, co byly od těla odděleny. Lidské tělo je pod zvláštní ochranou i po smrti člověka a zákon zakazuje naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem, který je pro zemřelého nedůstojným (§ 92 odst. 1).''<ref>{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie
| titul = Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 493
| {{!}}vydavatel = Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2021
| periodikum = www.fulsoft.cz
| url = https://www.fulsoft.cz/33/komentar-zakona-89-2012-sb-obcansky-zakonik-493-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EtuvCojfP1DmnWo4O-Y18zXYg5_bFoXR7Q/
| datum přístupu = 2021-04-05
Řádek 72 ⟶ 73:
 
=== Území nikoho ===
''[[Terra nullius]]'' je latinský výraz, který znamená „země nikoho“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Klotz
| jméno = Frank G.
Řádek 99 ⟶ 100:
Ve většině států jsou vlastnická práva k půdě tradičně podle [[feudalismus|feudálního]] vzoru interpretována jako postoupení státního práva k půdě soukromým osobám, avšak moderní pojetí [[právní stát|právního státu]] i právní subjektivity fyzických osob se může s tímto pojetím a některými mezinárodními smlouvami, zejména staršími, dostávat do kolize.
 
Většina z „prázdných“ území byla osídlena, takže výraz ''terra nullius'' změnil svůj význam a zahrnul území považovaná za „postrádající civilizovanou společnost“. Nejslavnějším příkladem je [[Austrálie]], kde se koncept ''terra nullius'' stále objevuje v soudních sporech s domorodým obyvatelstvem. Dalšími příklady zemí, které se kdysi považovaly za ''terra nullius'', je [[Sibiř]] a [[Amerika]]. <ref>{{Citace elektronickéhoelektronické periodikamonografie
| titul = Terra Nullius
| periodikumvydavatel = homepages.gac.edu
| url = http://homepages.gac.edu/~lwren/AmericanIdentititesArt%20folder/AmericanIdentititesArt/Terra%20Nullius.html
| datum přístupu = 2021-04-06
Řádek 107 ⟶ 108:
 
=== Další souvislosti ===
Přisvojení ([[Okupace (právo)|okupaci]]) se podobá též institut [[vydržení]] (''usucapio''). Oprávněný [[držba|držitel]] věci se stává vlastníkem movité věci, má-li ji v nepřetržité [[držba|držbě]] tři roky, a nemovité věci, má-li ji v nepřetržité držbě deset let, pokud jde o věci, které mohou být předmětem vlastnictví a zákon nevylučuje držitele takového druhu věci jako vlastníka (tedy nejde například o věc, kterou může vlastnit jen stát). Institut vydržení se však týká věcí, které mají vlastníka, avšak odlišného od držitele, nikoliv věci ničí, u níž vydržecí lhůta neběží a která se vlastníkem okupanta stává ihned.<ref>Petr Bělovský: [http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm Nejčastější chyby, nejproblematičtější otázky – Omyl: Věc ničí (res nullius) nabýváme vydržením] {{Wayback|url=http://www.prf.cuni.cz/intervalla/chyby.htm |date=20100106153448 }}, Intervalla delucida – stránka věnovaná římskému právu a antice, červen 2002, duben 2003, katedra právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy</ref>
 
Pojmu věci ničí je částečně obdobné i právo [[obecné užívání|obecného užívání]], které zaručuje každému možnost běžnými způsoby užívat [[krajina|krajinu]], [[les]], [[pozemní komunikace]], povrchové vody atd., a to v některých případech i tehdy, mají-li veřejného nebo soukromého vlastníka, a činí z nich tak omezením vlastnických práv do určité míry společnou věc, kterou si však není možné přisvojit. V některých právních a společenských systémech některé druhy statků (například krajinné prvky) nemohou mít vlastníka, avšak není možno si je přisvojit – jsou tedy zároveň věcí ničí i věcí společnou (''res omnium communis'').