Konrád II. Sálský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m překlepy, odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
[[Soubor:Konrad II miniatur.JPG|thumb|Konrád II. Sálský, [[Leopold IV. Babenberský]] a [[Hadmar I. z Kuenringu]]]]
'''Konrád II.''' (kolem roku [[990]]
== Život ==
Konrád pocházel z jižní oblasti [[Franky|Frank]], a narodil se jako syn hraběte Jindřicha Špýrského a jeho ženy Adléty Alsaské. Jeho žena [[Gisela Švábská]] s ním byla v příbuzenském poměru a sňatek byl dle kanonického práva zpochybnitelný, přesto v něm Konrád vytrval, ačkoli byl záminkou k jeho dočasnému [[exil]]u v období Konrádových sporů s císařem [[Jindřich II.|Jindřichem II.]] Po vymření [[Otoni|otonské dynastie]] byl jako nejbližší příbuzný po přeslici zvolen římským králem a korunován [[8. září]] [[1024]] v [[Mohuč]]i. O dva roky později byl v [[Milán]]ě korunován králem italským a na [[Velikonoce]] [[1027]] jej [[Seznam papežů|papež]] [[Jan XIX.]] korunoval císařem.
V bojích proti [[Polsko|Polsku]] donutil Konrád svého protivníka [[Měšek II. Lambert|Měška II.]] vzdát se roku [[1028]] původně říšských území dobytých v minulosti [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]]. Roku [[1032]] se na základě závěti krále [[Rudolf III. Burgundský|Rudolfa III. Burgundského]] stal jeho dědicem a o dva roky později ovládl [[Burgundsko|burgundská]] území za [[Rýn]]em (později známá jako [[Arelatské království|Arelatsko]]). Tento prostor se stal základnou pro pronikání do Itálie, to se Konrád pokusil potvrdit jmenováním německých biskupů na posty v Itálii, i bojem s lombardskými městy, ale nakonec byl poražen a neuspěl.
Konrád nechal postavit [[Katedrála Panny Marie a sv. Štěpána (Špýr)|baziliku]] ve [[Špýr]]u, jednu z nejvýznamnějších románských staveb na území Německa, jako místo svého posledního odpočinku. V říši uznal dědičná práva leníků, položil tak základ k vytvoření silné německé šlechty. Podařilo se mu tím získat mezi leníky podporu, ale dlouhodobě způsobil oslabení císařství a dal podnět k budoucímu rozdrobení říše.
| |||