Dějiny Prachatic: Porovnání verzí

}}</ref> Ve 13. století nárůst obchodu a příchod nových kolonistů dosáhl té míry, že původní osada přestala vyhovovat a bylo rozhodnuto o výstavbě nového města jižně od Starých Prachatic, na místě současného centra města. Kotlina pod vrcholem [[Libín (Šumavské podhůří)|Libín]] se ukázala být mnohem prostornější pro vznik středověkého města, než původní svahy [[Šibeniční vrch (Šumavské podhůří)|Šibeničního vrchu]].<ref name="PR-6"/> Nové město je doloženo někdy na počátku století čtrnáctého; název Staré Prachatice pro původní osadu začal být používán někdy okolo roku [[1370]].<ref name="PR-7">{{Citace monografie

Značný rozkvět města přišel po roce [[1381]], kdy král [[Václav IV.]] přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje [[Chlorid sodný|soli]] dovážené zez [[Pasov]]a po tvz. [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]]. Koncem 14. století to bylo vzkvétající město, ve kterém už od vrcholného středověku žili převážně [[čeští Němci]]. Bylo rovněž budováno i [[městské opevnění (Prachatice)|městské opevnění]], které nejprve mělo podobu hliněných [[Val (opevnění)|valů]] zpevněných dřevem.<ref name="PRA-11">{{Citace monografie

Během [[Husitské války|husitských válek]] v 15. století byly Prachatice dvakrát obléhány a nakonec [[Dobytí Prachatic husity|husity i dobyty]] (obě dobytí se uskutečnila v roce 1420)<ref name="PR-7" /> Podle záznamů kronikáře [[Vavřinec z Březové|Vavřince z Březové]] husité podpo dobytí města mužskou část obyvatelstva pobili nebo upálili.

Město obsadila husitská posádka a stalo se součástí husitského městského svazu, vláda vyšehradské kapituly nad městem prakticky zanikla. Když Prachatice uznaliuznaly [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za krále, získaly od něj v roce [[1436]] statut svobodného [[Královské město|královského města]]. Již o rok později císař zastavil Prachatice [[Jan Smil z Kremže|Janu Smilovi z Kremže]] a nadále se zde střídali, a to až do roku 1601, šlechtičtí držitelé ([[Rožmberkové]], [[Pluhové z Rabštejna|páni z Rabštejna]], Jan [[Páni z Roupova|z Roupova]] a opět Rožmberkové).<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

Na počátku 19. století se přes Prachatice přesouvala [[Rakousko-uherská armáda|rakouskýchrakouská vojskvojska]] k nedalekému bojišti [[Napoleonské války|Napoleonských válek]]. Přestože obyvatelstvo města bylo v té době většinově [[Čeští Němci|německé]] národnosti, působili zde někteří [[Národní obrození|čeští obrozenci]] a vzdělanci (nejznámější z nich byl [[František Josef Sláma]] (1792–1844), kněz a první autor dějin města<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>). Narodil se zde [[Jan Nepomuk Neumann]] (1811–1866), který později odcestoval do [[Spojené státy americké|USA]], kde se stal [[biskup]]em a v roce 1977 byl [[SvatořečeníKanonizace|svatořečen]].

V roce 1839 měly Prachatice celkem 327 domů a 25912 591 obyvatel převážně [[Němci|německé]] národnosti.{{chybí zdroj}} Kromě historického centra města vzniklo severně od něj i první předměstí. Místní obyvatelstvo se věnovalo především [[zemědělství]], v provozu bylo také 17 hospod, 14 pekařů a obuvníků, 10 mlynářů apod. Konaly se zde pravidelné týdenní trhy, na kterých obyvatelé [[Šumava|Šumavy]] nakupovali obilí a další potraviny.

}}</ref> Od konce [[19. století]] v blízkosti města prosperovaly také [[Lázně svaté Markéty]]. Na konci [[19. století]] získalo město [[železnice|železniční]] spojení poté, co byla otevřena [[Železniční trať Číčenice – Nové Údolí|trať]] z [[Vodňany|Vodňan]] sem, o šest let později byla prodloužena do [[Nové Údolí|Nového Údolí]] a roku [[1910]] až do [[Haidmühle]] v dnešním [[Německo|Německu]].

Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] v&nbsp;roce 1938 byly Prachatice přičleněny k&nbsp;[[Nacistické Německo|Německu]]. Hranice s&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem Čechy a Morava]] probíhala těsně za městem u [[Staré Prachatice|Starých Prachatic]]; dvě třetiny tehdejšího politického okresu Prachatice byly připojeny k Německu a administrativně se staly součástí tzv. [[VýchodníRakouské markamarkrabství|Východní marky]]. [[Wehrmacht|Německá armáda]] obsadila město v prvním týdnu října 1938.<ref name="PR-15"/> České obyvatelstvo uprchlo za nové hranice většinou do [[Husinec (okres Prachatice)|Husince]], [[Vodňany|Vodňan]] nebo [[Bavorov]]a.<ref name="PR-15"/> V roce 1939 se v celém zemském okresu Prachatice, který byl na německém území zřízen, přihlásilo ve sčítání lidu k [[Češi|české]] národnosti jen 823 lidí.

Od roku 2001, kdy byly okresy zrušeny, získaly Prachatice statut pověřeného města; v rámci [[Přenesená působnost|přenesené působnosti]] vykonává místní [[obecní úřad]] řadu úkonů státní správy. V roce 2002 opustilyopustili Prachatice poslední vojáci [[Armáda České republiky|Armády České republiky]].<ref name="PRA-20">{{Citace monografie