Veřejné výdaje: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 85.163.101.234 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
Rozšířil jsem o historii a souvislost s fiskální politikou, jelikož byl článek příliš stručný. Ještě na něm mám v plánu dále pracovat. značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5:
* Vládními nákupy běžných a kapitálových statků a služeb - tyto výdaje jsou nákupy vstupů ze strany [[veřejný sektor|veřejného sektoru]].
* Transferové výdaje - nepředstavují nárok na zdroje společnosti. Patří sem například [[výdaj]]e na [[penze]], [[subvence]], [[úrok]]y z [[dluh]]ů, dávky v [[nezaměstnanost]]i apod.
Veřejné výdaje jsou financovány zejména [[Daň|daněmi]] a vládními půjčkami. Když si vláda půjčuje, vytváří tím zpravidla [[státní dluh]]. Jak stát nastavuje míru daní a veřejných výdajů je součástí [[Fiskální politika|fiskální politiky]], která má za cíl stabilizovat státní ekonomiku.
== Historie ==
Historicky byly vládní výdaje ve vztahu k [[Hrubý domácí produkt|HDP]] velmi nízké (0% - 20%) až do [[První světová válka|První světové války]], což stačilo k základnímu fungování, jako je udržování pořádku a vynutitelnost práva. V období mezi lety 1915-1945 byli výdaje velmi nestálé. To platilo hlavně pro státy, které se výrazně angažovaly ve světových válkách, jejichž výdaje na armádu a obranu se často měnily. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]] se veřejné výdaje postupně zvedaly, což bylo způsobeno zejména rostoucími sociálními výdaji. Přibližně od roku 1980 začal růst v [[Industrializace|industrializovaných]] zemích zpomalovat a dnes se v těchto zemích pohybuje okolo 50%.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ortiz-Ospina
| jméno = Esteban
| příjmení2 = Roser
| jméno2 = Max
| titul = Government Spending
| periodikum = Our World in Data
| datum vydání = 2016-10-18
| url = https://ourworldindata.org/government-spending
| datum přístupu = 2021-04-04
}}</ref>
== Klasifikace ==
Řádek 29 ⟶ 43:
* [[Demonstrační efekt]]
* [[Fiskální iluze]] - občané nedokáží odhadnout [[náklad]]y a [[užitek|užitky]] z poskytování [[veřejný statek|veřejných statků]]
== Fiskální politika ==
{{Viz též|Fiskální politika}}
Fiskální a [[Měnová politika|monetární]] politiky jsou užitečnými vládními nástroji k ovlivňování hospodářství. Zatímco monetární politika se zabývá ovlivňováním hodnoty peněz, fiskální se soustřeďuje na daně a výdaje. Je založena na učení britského ekonoma [[John Maynard Keynes|Johna Maynarda Keynese]], autora [[Keynesiánství|Keynesiánské ekonomie]]. Ta například říká, že zvýšením vládních výdajů docílíme zvýšení [[Agregátní poptávka|agregátní poptávky]] a zvýšení spotřeby, což může pomoct se zotavením z [[recese]]. Cílem každé vlády je potom najít ideální stav mezi mírou zdanění a výší vládních výdajů tak, aby byl ekonomický výsledek co nejpříznivější.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kramer
| jméno = Leslie
| titul = What Is Fiscal Policy?
| periodikum = Investopedia
| url = https://www.investopedia.com/insights/what-is-fiscal-policy/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-04
}}</ref>
Rozlišujeme tři typy fiskální politiky:
* '''expanzivní fiskální politika''' - veřejné výdaje jsou vyšší než vybrané daně
** Používá se zejména v recesy za účelem stimulace ekonomiky.
* '''restriktivní fiskální politika''' - vybrané daně jsou vyšší než veřejné výdaje
** Snižuje státní dluh na úkor zpomalení ekonomiky.
* '''neutrální fiskální politika''' - veřejné výdeje jsou skoro stejné jako vybrané daně
** Zejména, když není recese ani ekonomická expanze. V praxi se s ním setkáme ale jen zřídka.
== Odkazy ==
Řádek 35 ⟶ 70:
=== Související články ===
* [[
* [[Státní rozpočet]]
** [[Státní rozpočet České republiky]]
* [[Zákon o rozpočtových pravidlech]]
* [[Státní dluh]]
*[[Fiskální politika]]
*[[Keynesiánství|Kaynesiánství]]
=== Externí odkazy ===
| |||