Mariinský palác: Porovnání verzí

Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[Gubernátor|gubernátorů]]. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika