Děvičky: Porovnání verzí

'''Děvičky''' (též '''Dívčí hrady''', '''Maidberg''' [maidbeʁg] nebo '''Maidenburg''' [maidn̩buʁg]) jsou zřícenina [[gotika|gotického]] [[hrad]]u tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu [[Děvín (Pavlovské vrchy)|Děvín]], nejvyššího vrcholu [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]] na jižní Moravě. Nachází se na [[vápenec|vápencové skále]] vypínající se do nadmořské výšky 428 &nbsp;metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Dívčí hrady, zřícenina|ID=125308|datum=2019-06-14}}</ref>

Hrad je poprvé zmiňován roku [[1222]] pod názvem ''Dewiczky'' jako pomezní zeměpanský hrad v &nbsp;královském držení. Dochovalo se i jméno jeho prvního purkrabího.; Bylbyl jím [[Štěpán I. z Medlova|Štěpán z&nbsp;Medlova]] († &nbsp;[[1235]]), zakladatel šlechtického rodu [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a zároveň správce [[Veveří (hrad)|hradu Veveří]]. Po něm se stali purkrabími rakouský šlechtic Lipolt z&nbsp;[[Hardegg (hrad)|Hardeggu]] a v&nbsp;roce [[1244]] [[Crha z&nbsp;Ceblovic]]. Během jejich správcování přišla do kraje skupina [[němci|německých]] [[velká kolonizace|kolonistů]]. Podle zprávy z&nbsp;[[Pulkavova kronika|Pulkavovy kroniky]] byl Crha Rakušany zajat a přesto, že mu bylo vyloupnuto oko, hrad nepříteli nevydal.

Zprvu byla stavba pravděpodobně dřevěná. Mezi roky [[1247]]-–[[1294]] není o &nbsp;tomto zeměpanském hradě zmínky a zdá se, že mohl být zničen při nájezdech [[Kumáni|Kumánů]] v roceroku [[1253]]. Hrad byl obnoven na konci [[13. &nbsp;století]] za vlády krále [[Václav II.|Václava &nbsp;II.]] Roku [[1334]] udělil král [[Jan Lucemburský]] hrad lénem [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]]. V&nbsp;tomto období zde došlo pravděpodobně k&nbsp;přestavbě a ke zbudování nevelkého [[předhradí]]. Při [[První obléhání Vídně|obléhání Vídně]] Turky v&nbsp;roce [[1529]] došlo k&nbsp;posílení opevnění. V&nbsp;roce [[1572]] koupil celé [[mikulov]]ské panství [[Adam z&nbsp;Ditrichštejna]].; Jehojeho syn Zikmund jako své sídlo hrad přestavěl a upravil hlavně obytné prostory. Při přestavbě bylo použito i velké množství cihel. Vznikla tak nepravidelná obdélná stavba o&nbsp;délce asi 65 &nbsp;metrů, jejíž plášť měl na šířku až 2 &nbsp;m. Na blízké skalce byla přistavěna [[renesanční architektura|renesanční]] [[bašta]].

Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl hrad obsazen [[Švédové|švédskými vojsky]], která táhla po vítězné [[bitva u Jankova|bitvě u&nbsp;Jankova]] na Vídeň. Při odchodu švédské osádky byl vypleněn a zapálen. [[Ditrichštejnové]] se postarali o&nbsp;nejnutnější opravy a hrad byl až do požáru v&nbsp;roce [[1744]] používán jako strážní pevnůstka. Potom sloužil jako strážnice k&nbsp;hlášení požárů. K&nbsp;jeho konečnému opuštění došlo nejpozději na začátku [[19. &nbsp;století]].; Potépoté postupně zchátral. V&nbsp;současnosti na záchraně Děviček pracuje spolek dobrovolníků Památky Pálavy.<ref name="haló" />

Zachovány jsou obvodové zdi a renesanční bašta se [[střílna]]mi. Romantická stavbazřícenina se nachází v&nbsp;[[chráněná krajinná oblast Pálava|chráněné krajinné oblasti Pálava]], akde je v&nbsp;oblastitvoří dominantníkrajinnou stavboudominantu. Přístup je po červené turistické značce od železniční zastávky v&nbsp;obci [[Popice]], trasa dlouhámá délku přes 7 &nbsp;km.; Nebonebo po zelené turistické značce od parkoviště aut v&nbsp;obci [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlov]], v &nbsp;tomto případě máměří trasa zhruba 1,2 &nbsp;km.

<references />

* Miroslav Plaček, IlustrovanéMiroslav. ''Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí''. 2. vyd. Praha: Libri, 2007. 767 s. [http://ndk.cz/uuid/uuid:9a9c93b0-d554-11e5-9ce1-005056827e51 Dostupné online]. ISBN 978-80-7277-338-1. S. 187.