Koordinační vazba: Porovnání verzí

Uvedená teorie dobře objasňuje rozdílné magnetické vlastnosti různých komplexů, poukazujíc na existenci dvou možných uspořádání, lišících se počtem nepárových elektronů. Stejně tak je tomu i v případě [[teorie krystalového pole]].

 

Vlivem rozmístění ligandů do různých poloh vzhledem k centrálnímu atomu dochází k energetické diferenciaci původně rovnocenných d-orbitalů centrálního atomu. Tento jev se pokouší objasnit teorie krystalového pole (CFT). CFT předpokládá , že koordinační vazba je čistě elektrostatické přitahování mezi kladně nabitým centrálním atomem a ligandem, který vždy nese záporný náboj minimálně ve formě volného elektronového páru. Tato představa je pro chemika (na rozdíl od fyziků) zcela nepřijatelná, protože komplexní částice evidentně nejsou iontové (např. nedisociují v roztocích). Kupodivu však umožňuje vysvětlit mnohé vlastnosti, které u komplexních sloučenin byly pozorovány. Pokud budeme uvažovat oktaedrický komplex a umístíme ligandy do směrů pomyslných os x, y a z, [[atomový orbital|d-orbitaly]] s laloky ležícími podél těchto os budou energeticky znevýhodněné, neboť si elektrony umístěné v těchto orbitalech „překáží“ s elektrony ligandu. To způsobuje, že elektrony, chtějíce obsadit takovéto orbitaly, musí vynaložit více energie než na obsazení ostatních d-orbitalů. V případě oktaedrických komplexů jsou takto energeticky znevýhodněny orbitaly d_x²-y² a d_z², souhrnně označované jako e_g-orbitaly. Naopak ostatní d-orbitaly (d_xy, d_yz a d_zx), souhrnně označované jako t_2g-orbitaly musí v rámci zachování [[energetické těžiště|energetického těžiště]] klesnout pod úroveň původních d-orbitalů.

Totéž co u oktaedrických komplexů se v různých obdobách děje i v případě tetraedrické či čtvercové geometrie. Vazby z centrálního atomu jsou v případě [[Čtyřstěn|tetraedrické]] sloučeniny nasměrovány přesně mezi pomyslné osy x, y, z. Proto se energetické rozštěpení projeví přesně naopak, než tomu bylo u [[Osmistěn|oktaedrů]]. [[Orbital]]y vyplňující prostory mezi [[osa]]mi se stanou energeticky méně výhodnějšími (jejich energetická hladina stoupne) a naproti tomu orbitaly e_g, jmenovitě tedy d_z² a d_x²-y² poklesnou na úroveň nižší. V důsledcích to bude znamenat, že u konfigurací od d³ do d⁶ by teoreticky mohly existovat dvě možnosti zaplnění d-orbitalů [[elektron]]y. Ze skutečné velikosti veličiny zvané [[síla ligandového pole]] pro tetraedrické komplexy je však možné odvodit, že případy s nízkým [[spin]]em budou spíše ojedinělé, budou-li vůbec nějaké.