Wikipedista:NoJin/Pískoviště: Porovnání verzí

Přidáno 1 832 bajtů ,  před 1 měsícem
bez shrnutí editace
Roku 1912 byl krátce ovlivněn kubismem a vytvořil několik kubistických plastik (''Dívka'', 1912, ''Sv. Antonín'', 1912). Vlastním ''autoportrétem'' a portrétem svého přítele [[Vratislav Hugo Brunner|V. H. Brunnera]] (1912) se vrátil k realistické modelaci. Vytvořil také portréty [[Tavík František Šimon|Tavíka F. Šimona]] (1913) a [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]] (1915) jako součást návrhu pro jeho pomník v Praze. Na rozhraní mezi portrétem a idealizací stojí ''Podobizna chlapce'' (1917), ke které byl modelem nemanželský syn Antonína Hudečka Jiří a ''Podobizna inženýra K.'' (1921). V době, kdy se pohyboval mezi pražskou bohémou v [[Dům U Tří divých mužů|kavárně Montmartre]], vytvořil plastiky tanečnice a herečky ''Olgy V. Gzovské'', sochy ''Dívka a smrt'', ''Diana'' (1916), ''Somnambula'' (1916). Následovala řada alegorických soch s tématem ''Smyslnost'' (1917), ''Ušlechtilost'' (1921), ''Tajemství'' (1923) a další.
 
Ve dvacátých letech získal Ladislav Beneš několik významných veřejných zakázek a jeho socha ''Slavia'' byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Spolu se svým přítelem [[Vratislav Hugo Brunner|V. H. Brunnerem]], který byl autoremnavrhl skleněné vitráže, vytvořil monumentální vstup do budovy Úrazové pojišťovny (''Sociální ústav pro okresní nemocenskou pokladnu'') na nábřeží Vltavy, kterou v letech 1924-1926 projektoval architekt [[Bohumil Hypšman]]. Benešovy alegorické sochy v nadživotní velikosti nad vchodem symbolizují ''Práci'', ''Starobní pojištění'', ''Mateřství'' a ''Pojištění''. V letech 1928-1929 provedl dvě alegorické sochy pro budovu Krajského soudu v Ostravě.
 
Ve dvacátých letech vznikly sochy ''Poutník Kámaníta'' (podle románu básníka [[Karl Adolph Gjellerup|Karla Adolpha Gjellerupa]], ''Bohyně války'', ''Meditace'', ''Země'' (1926) a ''Matka země'' (1928). Jako bezprostřední odpověď na sochařovo vnitřní rozpoložení vznikly sochy ''Bivoj'', ''Ikaros'', ''Samson'', ''Magdaléna'' a ''Prométheus''. Pokračoval v sochařských zpracováních tanečních motivů podle Widmannové (''Klečící''), Ruth Saint - Denis (''Oheň'') a umění [[Tamara Platonovna Karsavinová|Tamary Karsaviny]].
 
Beneš vytvořil řadu návrhů pro významné pomníky, ale některé zakázky, jako Němcové ''Babička v Ratibořicích'', byly nakonec zadány mimo soutěž. V nejvýznamnější veřejné soutěži, kterou byla socha Jana Žižky z Trocnova, se nakonec umístil spolu s Karlem Dvořákem na 2. místě (první cenu porota nevyhlásila). Beneš ji obeslal celkem třikrát (1913, 1926, 1928) a když pak zakázku bez další soutěže přidělili Bohumilu Kafkovi, zklamaný sochař odešel z Prahy do Častolovic. Po dvouměsíčním pobytu v Itálii vytvořil na veřejnou zakázku sochu ''Primavera''. V dalších letech vznikly sochy ''Stařena'' (Chudoba), ''Myslitel'' (1934), ''Zrání'' (1934), ''Tanečnice'' (1934), ''Šebestián'' (1934). V Častolovicích navrhl sochu Bedřicha Smetany pro Pardubice, se kterou roku 1936 vyhrál veřejnou soutěž, ale před blížící se válkou již na realizaci pomníku nezbyl čas.
 
 
[[File:Pomník Mistra Jana Husa (Bohušovice nad Ohří).jpg|thumb|Pomník Mistra Jana Husa (Bohušovice nad Ohří)]]
[[File:Častolovice - hřbitov - náhrobek malířů Antonína a Jiřího Hudečkových.jpg|thumb|Častolovice - hřbitov - náhrobek malířů Antonína a Jiřího Hudečkových]]
[[File:Sąd okręgowy w ostrawie statua 1.jpg|thumb|Sąd okręgowy w ostrawie statua 1]]
[[File:Sąd okręgowy w ostrawie statua 2.jpg|thumb|Sąd okręgowy w ostrawie statua 2]]
==== Účast v soutěžích (nerealizovaná díla) ====
* Jezdecký pomník Jana Žižky pro Vítkov, 1928