Verze z 1. 4. 2021, 22:17 editovat Talmidavi (diskuse \| příspěvky) 2 172 editací m →‎Židovská obec v Sobědruhách ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 4. 2021, 20:11 editovat zrušit editaci Talmidavi (diskuse \| příspěvky) 2 172 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 21: == Název == Název vesnice je odvozen ze [[Staroslověnština\|staroslověnského]] slova {{Cizojazyčně\|cu\|drugъ}} (česky druh) ve významu ves sobědruhů. Německá varianta {{Cizojazyčně\|de\|Soborten}} vznikla zkomolením českého jména. V [[Historický pramen\|historických pramenech]] byla vesnice uváděna pod názvy: Sobiedruhy (1334), Sobijedruhi (1335), Sobiedruhy (1337), Sobodruhy (1418), Sobiedruhy (1542, 1561), Sobodruh (1584), Sobodruhy (1628), Soborten a Sobothrn (1787) a Soborten (1833).<ref name="profous"/> [[Hebrejština\|Hebrejský]] a [[jidiš]] název Sobědruh zněl {{Vjazyce2\|he\| זאבארטן \|Zobortn}}<ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767</ref><ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696</ref>, objevuje se i ve variantě סאבארטען Sabarten<ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696</ref>. Oba názvy se dochovaly na několika sbírkových předmětech místní provenience v [[Židovské muzeum v Praze\|Židovském muzeu v Praze]]. == Historie == Řádek 48 ⟶ 50: V minulosti{{Kdy?}}, zejména v 17.–19. století měla vesnice převážně [[Židé\|židovské]] obyvatelstvo<ref>https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/</ref>, byla to patrně jedna z nejstarších židovských obcí v severních Čechách<ref>https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten</ref>. Na (velice atypické) věži s hodinami dnes již zaniklé sobědružské synagogy byly uvedeny dva letopočty: 1553 a 1654. Synagoga poprvé v písemných pramenech doložena na počátku 18. století, patrně však starší, prošla několika přestavbami; ačkoliv v Sudetech, nacisté jí během tzv. Křišťálové noci kvůli pozici v zástavbě nevypálili; stržena byla před rokem 1958.<ref name="fiedler"/> [[Hebrejština\|Hebrejský]] a [[jidiš]] název Sobědruh zněl {{Vjazyce2\|he\| זאבארטן \|Zobortn}}<ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767</ref><ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696</ref>, ~~což~~objevuje se ~~dochovalo~~i ve variantě סאבארטען Sabarten<ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696</ref>. Oba názvy se dochovaly na několika sbírkových předmětech místní provenience v [[Židovské muzeum v Praze\|Židovském muzeu v Praze]]. Do roku [[1848]] byli zdejší Židé nuceni žít v místním [[Ghetto\|ghettu]] – zdejší Židovské ulici (německy ''Judengasse''), název později (kol. [[1900]]) změněn na U synagogy (německy ''Tempelgasse''<ref name="zk">{{Zničené kostely\|11804\|synagoga}}</ref> či Tempelstrasse<ref name="zk"/>), přetrval až do 2. sv. války, dnes ulice Bohosudovská.<ref name="zk"/><ref>https://www.google.com/maps/@50.6608517,13.8538623,3a,75y,121.09h,104.36t/data=!3m6!1e1!3m4!1shxQoaoRqY4q9YMIn183fyw!2e0!7i13312!8i6656</ref> Zdejší [[Židovská obec\|ŽNO]] spadala určitou dobu do [[Okres Litoměřice\|litoměřického okresního]] [[Rabín\|rabinátu]], ale v roce [[1883]] se osamostatnila a zvolila si za [[Rabín\|rabína]] [[Heinrich Galandauer\|Chaima (Heinricha) Galandauera]], autora díla „Der Socialismus im Bibel und Talmud“). Na počátku 20. století měla sobědružská židovská obec asi 150 členů.<ref>https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten</ref>

Sobědruhy: Porovnání verzí