Verze z 5. 3. 2021, 11:06 editovat Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 182 editací úprava odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 2. 4. 2021, 20:03 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací Odkazy, typografie, velikost obrázků
Řádek 1: [[File:Leinenwebstuhl in Bielefeld-Jöllenbeck.jpg\|thumb~~\|150px~~\|Práce na plátenickém stavu (Bielefeld asi v roce 1900)]] '''Pláteník''' je označení historického povolání řemeslníka, který vyráběl (a případně prodával) jednoduché [[tkanina\|tkaniny]] (v [[plátno (vazba)\|plátnové vazbě]]). Ke tkaní používal ručně vyrobené příze ze [[len\|lnu]] nebo [[konopné textilní vlákno\|konopí]].<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 8: \| jazyk = německy }}</ref> ~~== Z historie plátenictví ==~~ == Historie == Původ slova pláteník není známý. Plátěné tkaniny se vyráběly už od pradávna,<ref>V. Machek: ''Etymologický slovník'', Praha 1970, str. 455.</ref> nevolníci ve vesnicích však směli vyrábět [[plátno]] jen pro vlastní spotřebu nebo výrobky odvádět panovníkovi. Provozování svobodného plátenického řemesla bylo v západní Evropě úředně povoleno ve 13. století (např. v [[Basilej]]i 1268, ve [[Špýr]]u 1298),<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Weber \| url = https://genwiki.genealogy.net/Weber Řádek 20 ⟶ 21: \|datum vydání = 2020 \| datum přístupu = 2020-12-10 \| vydavatel = ~~academia~~Academia ~~\| jazyk = česky~~ }}</ref> [[File:Johann Nepomuk Ernst von Harrach Litho.JPG\|thumb\|150px\|Jan Nepomuk Ernst von Harrach (1756-1829), jeden z "plátenických baronů"]]▼ V 18. století se s podporou rakouské vlády začalo několik příslušníků nižší šlechty a (později také) měšťanstva věnovat podnikání v textilním oboru. Zakládali zejména v pohorských oblastech Čech a Moravy manufaktury, ve kterých zaměstnávali stovky pláteníků a plátenických mistrů a zřídili např. komerční [[bělení textilií\|bělidla tkanin]]. V historických pojednáních se jim dává přízvisko "pláteničtí baroni".<ref>''Šlechtic podnikatelem podnikatel šlechticem'', Ostravská univerzita v Ostravě 2008, ISBN 9788073685201, str. 49-61</ref>▼ ▲[[File:Johann Nepomuk Ernst von Harrach Litho.JPG\|thumb\|~~150px~~upright\|Jan Nepomuk Ernst von Harrach (~~1756-1829~~1756–1829), jeden z ~~"plátenických~~„plátenických ~~baronů"~~baronů“]] Na začátku 19. století vyrábělo v českých zemích více než 400 000 přadlen pro pláteníky přízi po domácku na [[kolovrat]]ech a ještě v polovině století se zabývalo plátenictvím asi 350 000 řemeslníků. Ti však nemohli konkurovat anglickým výrobcům s tkaninami ze strojně předené lněné a se stále vyšším podílem [[bavlna\|bavlněné příze]]. Výroba plátna z lýkových vláken se potom v českých zemích rychle snižovala, v roce 1902 bylo v tomto oboru zaměstnáno asi 50 000 továrních dělníků, pro které se už nepoužívalo označení pláteník.<ref>Jindra/Jakubec: ''Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie'', KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. 260-281</ref>▼ ▲V 18. století se s podporou rakouské vlády začalo několik příslušníků nižší šlechty a (později také) měšťanstva věnovat podnikání v textilním oboru. Zakládali zejména v pohorských oblastech Čech a Moravy [[Manufaktura\|manufaktury]], ve kterých zaměstnávali stovky pláteníků a plátenických mistrů a zřídili např. komerční [[bělení textilií\|bělidla tkanin]]. V historických pojednáních se jim dává přízvisko ~~"pláteničtí~~„pláteničtí ~~baroni"~~baroni“.<ref>''Šlechtic podnikatelem podnikatel šlechticem,'', Ostravská univerzita v Ostravě 2008, ISBN 9788073685201, str. ~~49-61~~49–61</ref> V 21. století zůstává jen příjmení ''Pláteník'', které v roce 2020 používá 161 mužů a 169 žen s příjmením ''Pláteníková''. <ref>{{Citace elektronické monografie▼ ▲Na začátku 19. století vyrábělo v českých zemích více než 400  000 přadlen pro pláteníky přízi po domácku na [[kolovrat]]ech a ještě v polovině století se zabývalo plátenictvím asi 350  000 řemeslníků. Ti však nemohli konkurovat anglickým výrobcům s tkaninami ze strojně předené lněné a se stále vyšším podílem [[bavlna\|bavlněné příze]]. Výroba plátna z lýkových vláken se potom v českých zemích rychle snižovala, v roce 1902 bylo v tomto oboru zaměstnáno asi 50  000 továrních dělníků, pro které se už nepoužívalo označení pláteník.<ref>Jindra/Jakubec: ''Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie'', KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. ~~260-281~~260–281</ref> ▲V 21. století zůstává jen příjmení ''Pláteník,'', které v roce 2020 používá 161 mužů a 169 žen s příjmením ''Pláteníková.''. <ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Pláteník \| url = https://www.kdejsme.cz/ \|datum vydání = 2020 \| datum přístupu = 2020-12-21 \| vydavatel = kdejsme .cz ~~\| jazyk = česky~~ }}</ref> == Související články ==▼ ~~[[Plátno]]~~ [[Tkadlec]]▼ [[Cech]]▼ ~~[[Manufaktura]]~~ == Reference == <references /> ▲== Související články == ▲* [[Tkadlec]] ▲* [[Cech]] [[Kategorie:Textilní povolání]]

Pláteník: Porovnání verzí