Natalia Arseněva: Porovnání verzí

Narodila se v Baku, v rodině ruského úředníka. Během [[První světová válka|první světové války]] byla její rodina evakuována do ruského města [[Jaroslavl]], kde Natalia napsala svou první báseň, a to v [[Ruština|ruštině]]. V roce 1920 přišla do [[Vilnius|Vilniusu]]. Vystudovala tam běloruské gymnázium a poté fakultu humanitních věd na místní univerzitě. V roce 1922 se provdala za Franciszaka Kuszala, důstojníka polské armády běloruského původu. Ten byl poslán na vojenskou službu do [[Chełmno|Chełmna]] a Natalia tak s ním odešla do Polska. Po okupaci Polska německou armádou na podzim roku 1939 žila ve [[Vilejka|Vilejce]] na území Běloruska (tedy [[Sovětský svaz|SSSR]]) a pracovala zde v běloruském [[Křesťanství|křesťanském]] časopise ''Sjalianskaja Gazeta''. V dubnu 1940 byla vyhoštěna, jako manželka zajatého polského důstojníka (Polsko bylo se Sovětským svazem ve válečném stavu), do [[Kazachstán|Kazachstánu]], kde byla přinucena pracovat v [[Kolchoz|kolchozu]]. V květnu 1941, díky intervenci běloruského Svazu spisovatelů a zejména [[Janka Kupala|Janka Kupaly]], mohla kolchoz opustit a žila v [[Minsk|Minsku]]. Zůstala v něm i po okupaci Němci. Ona i její manžel se rozhodli spolupracovat s německou okupační správou. Později tento svůj krok vysvětlovala svou zkušeností s komunistickým režimem. Její syn Jaroslav zemřel při výbuchu v kině organizovaném partyzány. V létě 1944 byla evakuována s německou armádou do [[Německo|Německa]]. Po skončení války zůstávalazůstala pracovat v uprchlických táborech a podílela se na kulturních a vzdělávacích aktivitách mezi Bělorusy. Stala se též učitelkou na běloruském gymnáziu pojmenovaném po Janku Kupalovi. V roce 1949 [[Emigrace|emigrovala]] do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Spolupracovala zde s časopisem ''Biełarus'' a s rozhlasovou stanicí [[Svobodná Evropa]]. Poté našla práci na Běloruském institutu vědy a umění v [[New York|New Yorku]]. Nadále psala básně v běloruštině, hlavně milostné a přírodní (např. sbírka ''Miż bieraham''; 1979). Překládala do běloruštiny [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetha]] a [[Adam Mickiewicz|Mickiewicze]]. Napsala také několik operních libret.