Sobědruhy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 46:
== Židovská obec v Sobědruhách ==
V minulosti{{Kdy?}}, zejména v 17. - 19. století měla vesnice převážně [[Židé|židovské]] obyvatelstvo<ref>https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/</ref>, byla to patrně jedna z nejstarších židovských obcí v severních Čechách<ref>https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten</ref>. Na (zcela atypické) věži s hodinami dnes již zaniklé sobědružské synagogy byly uvedeny dva letopočty: 1553 a 1654. Synagoga poprvé v písemných pramenech doložena na počátku 18. století, patrně však starší, prošla několika představbami; před rokem 1958 stržena.<ref name="fiedler"/>
[[Hebrejština|hebrejský]] a [[jidiš]] název Sobědruh zněl זאבארטן ''Zobortn''<ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767</ref><ref>https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186696</ref>}}, což se dochovalo na několika sbírkových předmětech místní provenience v Židovském muzeu v Praze.
Do roku 1848 byli zdejší Židé nuceni žít v místním ghettu - zdejší Židovské ulici (Judengasse), tento název přetrval až do 2. sv. války. Zdejší ŽNO spadala určitou dobu součástí litoměřického okresního rabinátu, ale v roce 1883 se osamostatnila a zvolila si za rabína Chaima (Heinricha) Galandauera, autora díla „Der Socialismus im Bibel und Talmud“). Na počátku 20. století měla sobědružská židovská obec asi 150 členů.<ref>https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13820-soborten</ref>
| |||