Bílý trpaslík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značka: vrácení zpět
Řádek 3:
'''Bílý trpaslík''' je [[astronomický objekt]] vznikající zhroucením [[hvězda|hvězdy]] o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti. Tyto hvězdy nejsou dostatečně hmotné, aby dosáhly ve svém jádře teplot potřebných k [[nukleární fúze|fúzi]] [[uhlík]]u. Poté, co se stanou [[rudý obr|rudým obrem]] během své fáze spalování [[Helium|hélia]], odhodí své vnější vrstvy a ty vytvoří [[planetární mlhovina|planetární mlhovinu]]. Na místě původní hvězdy zůstane jen neaktivní jádro skládající se převážně z uhlíku a [[kyslík]]u.
 
Toto jádro nemá další zdroj energie, takže zvolna vyzařuje energii nashromážděnou za aktivního života hvězdy a chladne. Protože není chráněno před gravitačním kolapsem fúzními reakcemi, stalo se extrémně hustým – typicky je polovina hmotnosti [[Slunce]] obsažena v objemu odpovídajícím objemu [[Země]]. Bílý trpaslík je udržován tlakem [[degenerovaný elektronový plyn|degenerovaného elektronového plynu]]. Maximální hmotnost bílého trpaslíka, po jejímž překročení již [[degenerační tlak]] není schopen odolat gravitaci, je asi 1,444 [[hmotnost Slunce|hmotností Slunce]]. Bílý trpaslík, který přesáhne tuto hodnotu (známou jako [[Chandrasekharova mez]]), obvykle přenosem hmoty ze svého hvězdného průvodce, exploduje jako [[supernova]] typu Ia.
 
Pokud se tak nestane, ochladí se za stovky miliard let natolik, že již nebude viditelný a stane se [[černý trpaslík|černým trpaslíkem]]. Vezmeme-li v úvahu celou dosavadní historii vesmíru (asi 13,8 miliardy let), musí i ten nejstarší bílý trpaslík stále vyzařovat na teplotách několik tisíc [[kelvin]]ů.