Rostislav Haličský: Porovnání verzí

Přidáno 280 bajtů ,  před 8 měsíci
m
Citace
(typo, cit>ace, port)
m (Citace)
{{Infobox - panovník}}
'''Rostislav Haličský''' ([[1225]]–[[1263]])<ref name="rfr1">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref><ref>{{Citace byl bánem Mačevským a Slavonským, uchazečem o&nbsp;bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z&nbsp;rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].periodika
| příjmení = HORIČKA
| jméno = Martin
| titul = Rastislav Černigovský (1225 – 1263) a jeho úloha v uhorských dejinách
| periodikum = Historický zborník
| datum vydání = 2020
| ročník = 30
| číslo = 1
| strany = 13–33
}}</ref> byl bánem Mačevským a Slavonským, uchazečem o&nbsp;bulharský trůn a syn [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z&nbsp;rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].
 
== Život ==
Tchána podporoval ve střetu s&nbsp;bojovným [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|rakouským vévodou]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridrichem]]. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné [[bitva na Litavě|bitvě]] se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.<ref>{{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = |strany = 164}}</ref>
Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s&nbsp;manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citace|…za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel…|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským bánem (tj.knížetem-místodržícím uherského krále) se sídlem v&nbsp;Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodóros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="rfr1" /> které se později pokoušel získat pro sebe.<ref>Horička, str. 27</ref> Pomáhal svému tchánovi při válce s&nbsp;[[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="rfr1" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u&nbsp;Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o&nbsp;dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
 
== Odkazy ==