Herbert Masaryk: Porovnání verzí

Následný rok 1906 byl obdobím intenzívní práce na Slovensku. Obrazy jsou většinou ztraceny, známe je jen z fotografií, jako pastózně krátkými tahy širokého štětce malovanou „Zahradu z Bystričky“. Kameničky uchvátily Herberta i v roce 1907, aby poté téměř tři léta pobýval na belgickém mořském pobřeží. OtamtudOdtamtud pochází „Plachetnice na vlnách (u majáku)“ z roku 1907. Tento obraz označil v roce 1935 [[Otakar Španiel]] při otevření výstavy za jedno z nejlepších moří, vytvořených českým malířem. Ztracený je pastózní nizozemský „Kanál se šesti plachetnicemi“ (1907) i pohled na písečné duny kolem zálivu („U moře“ 1908). Husté vrstvy barvy až emailově působící najdeme na „Plachetnici na zeleném moři“ z roku 1909, avšak obrazy moře z roku 1910 mají promyšlenou kompozici a velmi jemnou lahodnou barevnost, což Herbert dokonce zdůvodňuje v dopise svému otci v pojmu malířská odpovědnost (Plachetnice u mola 1910): „Člověk má už teď náladu na něco opravdového. Co jsem dosud dělal, dohromady nic neznamená, také to nemá ten opravdový obsahový grund, aby to byly ‚kousky zeměkoule‘ a předměty na ní, aby bylo vidět, o co vlastně běží a nebylo to mělké“. Maluje autoportrét v čepici „Masaryčce“.

}}</ref> Jeho poslední „Autoportrét“ (1912-3) je projevem vysoce kultivovaného realismu. Z počátku roku 1915 se mnoho obrazů nedochovalo. K barevně výjímečnýmvýjimečným patří „Černý kocour (Matouš)“, „Zimní krajina se stromem“, „Zasněžená krajina“, „Borová v zimě“ a nenápadné „Zátiší s lékovkou a šálkem“. Poslední obraz, nedokončený, „Krajina na Vysočině s drobným motivem venkovského pohřbu“ se bohužel ztratil. Zemřel v Praze 15. března 1915.<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}} , str. 23 - 24