|
=== Založení Petřvaldu ===
Založení obce Petřvald kladou někteří historikové do doby první biskupské kolonizace a spojují ji s koncem [[13. století|13.]] a počátkem [[14. století]]. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku [[1267]]. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z [[18. prosinec|18. prosince]] [[1359]], kterou [[olomouc]]ký [[biskup]] [[Jan Očko z Vlašimi|Jan]] spojuje [[Hukvaldy]] s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna [[rytíř]]em a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku [[1398]] se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.
=== Z historie rodu pánů z Petřvaldu ===
{{Vyjmout|Petřvaldští z Petřvaldu}}
Jedná se o starobylý šlechtický rod, původem z moravsko-slezského pomezí. V [[16. století]] se řadí mezi [[Protestantismus|protestantské]] rodiny podporující myšlenky Jednoty bratrské. V boji proti katolickým Habsburkům v době pobělohorské někteří položili život, jiní museli emigrovat nebo jim byl zkonfiskován celý majetek.
V listině biskupských statků z roku 1359 olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] jmenuje i obec „Petrowicz“, pravděpodobně nynější Petřvald. Obec pak byla udělována v léno. Toto léno od roku 1389 držel jistý Peter Meissner aus Petrowicz, který založil tvrz a může být totožný s Petrem Meysnerem, jehož manželkou byla Markéta ze Skalice. Petr Meisner se původně psal ze Štěpánovic, zaniklé obce u [[Olomouc]]e. S Markétou měl syny Petra, Jana Hanuše a dceru Katharinu. Ve stejné době se objevují Petřík a Pavlík ze Žeranovic, kteří nosí erb se znamením svěrčku. Pavlík má za manželku Anežku a Petřík Cecílii. Oni a jejich potomci (např. Pardus, Jan, Anna, Markéta, Jiří a Jindřich) používají predikát Petřvaldský z Petřvaldu a nosí erb s pávem.
* Významným představitelem rodu Petřvaldských je Hanuš Jan Petřvaldský, označovaný jako Jan starší. Zemřel v roce 1493. Za ženu měl Kateřinu Čeple z Belku.
* Hedvika Petřvaldská z Kateřinic, sestra Hanuše Jana staršího, se poprvé provdala za Jana z Kateřinic. Z tohoto manželství vzešli synové Jiřík a Mikoláš. Jako vdova se asi roku 1445 stala druhou manželkou [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]], husitského hejtmana, známého hlavně z bitvy u Lipan roku 1434, ten brzy po sňatku zemřel. Hedvika se svými syny spravovala [[hukvaldské panství]].
* Z dětí Hanuše Jana staršího vynikl nejstarší syn Hanuš Jan Petřvaldský, zvaný Jan mladší, významný šlechtic přerovského okresu. Zemřel roku 1540 u Drahotuš. S manželkou Alinou Pražmovou z Bílkova měl početné potomstvo (deset dětí). Vlastnil panství Petřvald, Košatka, Stará Ves, Petřvaldík, [[Zábřeh]] (dnešní část Ostravy), které po jeho smrti společně spravovali jeho synové Bernard, Jetřich, Jan mladší a Jiřík. Kromě synů měli šest dcer, z nichž Eliška, Barbora a Kateřina, Markéta jsou zmiňovány často v souvislosti s zajímavými životními osudy jejich manželů. (J. Skrbenský, O. Kotvrdovský, J. Syrakovský, A. Tyleček).{{Zdroj?}}
* Nejznámější postavou celé historie rodu Petřvaldských byl rytíř [[Hanuš Petřvaldský]], syn Jetřicha z Petřvaldu a Josefy Žabkové z Limberka. Ten se stal držitelem majetku po smrti svého otce roku 1596. Hanuš vlastnil léno Petřvald s Petřvaldíkem a Košatkou, zdědil po strýci a otci panství [[Račice (Račice-Pístovice)|Račice]] u Vyškova, Moravské Prusy a po roce 1615 i panství a hrad Kolštejn. Byl jedním z předních mužů moravského rytířstva, císařský rada, hejtman brněnského kraje, zemský soudce a na sněmu v roce 1608 v [[Ivančice|Ivančicích]] byl zvolen za člena direktoria, „moravské vlády“. Jako nekatolík, protestant-luterán se postavil i proti známému protireformátoru, olomouckému biskupovi, kardinálu Františku Ditrichsteinovi. Hanuš Petřvaldský byl velkým ochráncem českých bratří. Dceru Alžbětu Petřvaldskou, provdal za majitele fulneckého panství, šlechtice Jana II. staršího Skrbenského. Ten byl radikálním antikatolíkem, stal se mecenášem i osobním přítelem [[Jan Ámos Komenský|Jana Ámose Komenského]]. Důkazem protestantské - luteránské víry rytíře Hanuše je i skutečnost, že v roce 1589 dal na vlastní náklady vystavět v Malém Petřvaldě (Petřvaldíku) bratrský sbor. Byl také zakladatelem obce Petříkov v Jeseníkách. V květnu 1619 se pán Hanuš přidal k dalším radikálním protestantským moravským šlechticům a spolu s Velenem ze Žerotína, Sedlnickým, Bítovským, Skrbenským a dalšími a na sněmu v Brně vyhlásili otevřenou podporu českému stavovskému povstání. Znovu byl zvolen direktorem na zemském sněmu v Brně. Zemřel mezi léty 1620 až 1625, přesné datum ani místo neznáme. Podle jedné verze zemřel v dubnu roku 1620, tedy ještě před bitvou na Bílé Hoře. Mělo se tak stát ve vězení na Špilberku, nebo až v roce 1625 v [[Kroměříž]]i. O jeho úmrtí se píše v rozsudku kardinála Dietrichštejna, jímž byl zbaven všech svých statků pro ''účastenství v rebelii''.
* Syn rytíře Hanuše, Jan Jetřich Petřvaldský se pravděpodobně osobně zúčastnil bitvy na Bílé hoře. Lenní statky pánů Petřvaldských a všechen majetek v Račicích, [[Kolštejn]]ě, Brně a další zkonfiskoval František kardinál Ditrichstein. Hanuš měl sice početné potomstvo (byl asi třikrát ženat a měl 10 synů a 11 dcer manželských, a další uznané i neuznané potomky). Poprvé se oženil v r. 1592 s Libuší Brtnickou z moravské větve rodu [[Valdštejnové|Valdštejnů]], podruhé v roce 1615. Z jejich synů lze zmínit Jana Jetřicha, Bernarda Diviše, a Karla Voka, kteří studovali v cizině např. na universitách v [[Marburg]]u, [[Štrasburk]]u a [[Heidelberg]]u. Nejstarší syn Jan Jetřich trpěl celý život za to, že nepřestoupil na katolickou víru. Jeho mladší bratr Bernard konvertoval. V roce 1622 se oženil s Kunhutou Prakšickou ze Zástřízl. Bernard Diviš Petřvaldský ke konci svého života, po smrti svého švagra, nabyl hrad [[Buchlov]] a celé buchlovské panství. Byl nejvyšší písařem markrabství Moravského až do roku 1641, císařským radou, přísedícím zemského soudu. Těšil se tedy přízni všemocného gubernátora, kardinála Ditrichštejna, kterému jeho otec nemohl přijít na jméno. Společně s bratrem Janen Jetřichem uplatňují své nároky i na část dědictví po otci. U císaře se přimlouval i sám Karel starší ze Žerotína. Nepořídili však a z bývalých statků Petřvaldských nedostali nic. Do Petřvaldu se už nikdy nevrátili.
* Vnuk Hanuše a syn Bernarda Diviše byl Hanuš Zikmund Petřvaldský, krajský soudce a krajský hejtman v Uherském Hradišti. Je zakladatelem hrobky Petřvaldských v kapli svaté Barbory na kopci Modla u Buchlovic, která je dodnes turisticky přístupná.
* Z vnuků Bernarda Diviše Petřvaldského se zapsal do historie hrabě Jan Dětřich (1658-1734), který nechal postavit pro svou 1. manželku Enežku Eleonoru, z rodu Collona z italského Felsu, letní sídlo (dnešní státní) zámek [[Buchlovice]], v jehož zámeckém parku se pohybují desítky pávů. Erb pánů z Petřvaldu s pávem, který zmizel nenávratně ze vchodu zámku v Petřvaldě roce 1965, lze najít v mnoha podobách jak na zámku v Buchlovicích, na Buchlově, i na dalších místech pobytu hrabat z Petřvaldu, ve [[Střílky|Střílkách]], Kostelci, Tovačově, Leopoldově, Žeravicích, Novém Světlově, Račicích, Ivanovicích na Hané, Králicích, ve Staré Vsi, Zábřehu, Horních i Dolních Moštěnicích, ale i ve slezském hradě Toszek u Gliwic, který koupil v roku 1707 Jan Dětřich Gerard Petřvaldský. Tam prý truchlil po smrti své prvé ženy, ale myslel i na hraběnku Marii Annu Nostitzovou z Chotovin u Tábora, kterou si v roce 1719 ve svých 61 letech vzal za manželku.
* Bernard Jan Nepomuk Petřvaldský byl vnuk Jana Dětřicha, jeden z nejbohatších šlechticů na Moravě, císařský komoří a dvořan vídeňského dvora. V roce 1763 jím rod Petřvaldských vymřel po meči. Stalo se to za záhadných okolností, kvůli majetku a z obav nepřátel o jeho politický vliv na Moravě. Pravděpodobně byl otráven jedem, svobodný, bezdětný, v 29 letech. Celý jeho majetek po jeho strýci Amandovi přešel podle závěti na šlechtický rod Khuenburgů.
* Poslední hraběnkou z rodu Petřvaldských byla nejstarší sestra Bernarda Jana, hraběnka Anežka Marie Eleonora. Ta zemřela svobodná-bezdětná v Buchlovicích v 75 letech v roce 1800. Petřvaldská krev pokračuje v potomcích šlechtického rodu Berchtoldů díky druhé sestře Bernarda Jana - hraběnce Marii Terezii Eleonoře. Ta měla s hrabětem Properem Antonínem Berchtodem pět dětí.
=== Druhá světová válka ===
|
