Petr Schulhoff: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
Petr Schulhoff (libující si v rozvinutých přívlastcích v názvech komedií) točí mimo jiné další komedie "Já to tedy beru, šéfe" (1978) s tehdy populární Semaforskou dvojicí Luděk Sobota-Petr Nárožný nebo "Já, už budu hodný dědečku" (1979), opět s Milošem Kopeckým a v zajímavě komediální roli Ladislava Peška v roli dědečka, stejně tak v dokonale komediálně hysterické postavě manželky ztvárněné Alenou Vránovou, která tím dokázala, že umí zahrát mnohem víc než jen "Pyšnou princeznu" (1952).
 
Náměty a scénáře komedií si psal Petr Schulhoff většinou sám. Pamětníci vyprávějí, že, vědom si problematické doby, záměrně do scénářů svých komedií předem zakomponovával nějakou okatě problematickou scénu, o které předem věděl, že ji bdělé oko cenzora (nejčastěji v osobě ústředního dramaturga Filmového Studia Barrandov) zakáže. Měl tím pádem takřka zajištěno, že do zbytku scénáře se mu již dále nebude nikdo vměšovat. Jako režisér byl velmi pečlivý, a precizní aprofesionál. přestožePřestože si ale vybíral do svých filmů herce schopné skvěle improvizovat (Iva Janžurová, Stella Zázvorková, Luděk Sobota, Dagmar Veškrnová, ...), jako režisér Schulhoff improvizaci příliš nemiloval.
 
Podle svědectví pamětníka (pomocný režisér Miroslav Zelenka-hraje sám sebe v úvodní filmové scéně "Zítra to roztočíme, drahoušku" ..."kompars je hotov..!"): zákeřná nemoc nutila Petra Schulhoffa zpomalovat tempo práce a v r. 1986 se rozhodl ukončit svůj život vlastní rukou.