Budova Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko: Porovnání verzí

Oficiální budova Dělnické úrazové pojišťovny byla plánována na několika místech v Brně a po dvou pokusech o umístění ve vnitřním městě, které se ukázaly jako méně praktické, byla postavena na současném místě, Theresienglacis č. 5, dnes Koliště 43. Všechny přípravné půdorysy i realizovanou stavbu navrhl stavitel Josef Fiala ve stavebním úřadu městského stavitele Josefa Jellinka. Fasáda byla výsledkem soutěže, ve které byl z 18 obdržených projektů oceněn projekt, který vypracoval brněnský architekt [[Bohumír Čermák]]. Doba výstavby trvala 10 měsíců mezi lety 1912 a 1913, celkové stavební náklady činily 800 000 [[Rakousko-uherská koruna|rakouských korun]]. Půdorys je koncipován jako podlouhlé kancelářské křídlo se dvěma dvorními křídly, schodištěm s prostorným vestibulem a velkou monumentální železnou branou, která je umístěna uprostřed fasády. V architektuře exteriéru a interiéru, s přihlédnutím k humánnímu účelu budovy, byla mimořádně šťastně vyvedena jednoduchá nezdobená monumentalita stavby a bylo pečlivě zabráněno nadměrné okázalosti ve fasádě i v interiéru. Jediným klenotem fasády je figurální vlys ve středním [[Rizalit|rizalitu]], který v pískovci provedl brněnský sochař [[Alfred Dressler]] (či Dräßler). Hlavní efekt budovy spočívá v jejím velkorysém řešení střechy, která je výsledkem umístění nemovitosti. Přední část budovy směřuje k velkému parku a je viditelná z dálky, ale pouze v horních částech, takže tato část byla vyjádřena s velkým důrazem. Vestibul, který svým opláštěnímobložením z belgického modrého mramoru a obyčejným bílým omítkovým štukem působí elegantním a velmi jednoduchým dojmem, vede ke schodišti s výtahem, které bylo pečlivě navrženo ve stejném stylu. Reprezentativní místností byla velká konferenční místnost se šatnou v prvním patře, která se používala pro jednání velkého výboru. Představitelé vlády, prezident pojišťovny a řečníci zde dostávali prominentní místo uspořádáním pódií, zatímco ostatní členové seděli u stolů v pohodlných křeslech. Celé vybavení tohoto sálu bylo provedeno podle návrhu architekta Čermáka v dílnách „Bürgerliche Handwerkskunst“ v Brně a bylo vyrobeno z černého dubového dřeva s tmavě modrou kůží, černým mramorovým obkladem a modro-stříbrně propletenou nástěnnou látkou s bílým štukem, pečlivě sladěné ve střídmém, elegantním a klidném tónu. Ve stejném patře byla na straně ulice také malá konferenční místnost s prezidentskými a manažerskými místnostmi, které rovněž sloužily k reprezentaci instituce a byly postaveny důstojně podle návrhu architekta. Seskupení jednotlivých místností bylo v půdorysu uspořádáno co nejpraktičtěji, takže lékaři, vyšetřovny, čekárny a rentgenový ústav byly v levém bočním křídle spolu s byty zaměstnanců a bytem správce. V pravém křídle byla umístěna registratura a podatelna s přidruženými kancelářemi. V prvním patře byla velká a malá zasedací místnost, ředitelství, prezidium, účtárna a pokladny. Ve druhém a třetím patře bylo zázemí ostatních kanceláří a úřadovny. Mohutná střecha nesloužila pouze jako dekorativní prvek, ale byla využívána dodatečnými archivy a kancelářemi, které sloužily v případech mimořádných událostí, jenž v instituci nastávaly několikrát ročně. Stavební práce byly řízeny stavitelem Josefem Müllerem, který byl schopný plány využít s profesionální jistotou a porozuměním. Betonové stropy mezi jednotlivými podlažími byly vyrobeny s pomocí bednění z rákosových trubek (Rohrzellendecken)<ref>{{Citace monografie

}}</ref> od společnosti Donath & Co., která rovněž provedla všechny betonové konstrukce. Zámečnické práce provedl Rudolf Oplustil, měděnou střechu klempířský mistr Leopoold Haftel, mimořádně masivní tesařské práce provedla firma Brüdern Maschek, malířské práce Theodor J. Indra, malířské-natěračské práce provedl Karl Stöger, všichni z Brna. Mramorový obklad vestibulu, který byl instalován z čistě praktických důvodů pro usnadnění čištění, dodalo mramorářství Martin & Migot v Brně.<ref>{{Citace periodika