Bertrand Russell: Porovnání verzí

| ovlivnil = [[Ludwig Wittgenstein]], [[Alfred Jules Ayer]], [[Rudolf Carnap]],<ref>{{cite book|title=Language, Truth and Knowledge: Contributions to the Philosophy of Rudolf Carnap|year=2003|publisher=Springer|isbn=9781402012068|page=[https://archive.org/details/languagetruthkno0000unse/page/2 2]|author=Ilkka Niiniluoto|editor=Thomas Bonk|url=https://archive.org/details/languagetruthkno0000unse/page/2}}</ref> [[John von Neumann]],<ref>{{cite book|title=CONPAR 1986|year=1986|publisher=Springer|isbn=9783540168119|page=15|author=Wolfgang Händler, Dieter Haupt, Rolf Jelitsch, Wilfried Juling, Otto Lange}}</ref> [[Kurt Gödel]],<ref>{{cite book|title=Reflections on Kurt Gödel|year=1990|publisher=MIT Press|isbn=9780262730877|page=305|author=Hao Wang}}</ref> [[Karl Raimund Popper]]<ref>{{cite book|title=Karl Popper|year=2013|publisher=C. Black|isbn=9781623567330|author=Phil Parvin}}</ref> [[Willard Van Orman Quine]],<ref>{{cite book|title=The Cambridge Companion to Quine|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521639491|page=2|editor=Roger F. Gibson}}</ref> [[Noam Chomsky]],<ref>{{cite book|title=Noam Chomsky: A Life of Dissent|year=1998|publisher=MIT Press|isbn=9780262522557|page=32|author=Robert F. Barsky}}</ref> [[Hilary Putnam]],<ref>{{cite book|title=French Theory: How Foucault, Derrida, Deleuze, & Co. Transformed the Intellectual Life of the United States|year=2008|publisher=U of Minnesota Press|isbn=9780816647323|page=97|author=François Cusset}}</ref> [[Saul Kripke]],<ref>{{cite book|title=Saul Kripke|year=2011|publisher=Cambridge University Press|isbn=9781139500661|editor=Alan Berger}}</ref> [[Moritz Schlick]],<ref>{{cite book|title=General Philosophy of Science: Focal Issues: Focal Issues|year=2007|publisher=Elsevier|isbn=9780080548548|page=432|author=Dov M. Gabbay, Paul Thagard, John Woods, Theo A.F. Kuipers|chapter=The Logical Approach of the Vienna Circle and their Followers from the 1920s to the 1950s}}</ref> [[Vídeňský kroužek]],<ref>{{cite book|title=Husserl's Crisis of the European Sciences and Transcendental Phenomenology: An Introduction|year=2012|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521895361|page=204|author=Dermot Moran}}</ref> [[John Langshaw Austin]], [[G. H. Hardy]],<ref>{{cite web|title=Russell and G.H. Hardy: A study of their Relationship|url=http://digitalcommons.mcmaster.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1352&context=russelljournal|publisher=McMaster University Library Press|accessdate=3 January 2014|author=Grattan-Guinness}}</ref> [[Alfred Tarski]],<ref>{{cite book|title=Alfred Tarski: Philosophy of Language and Logic|year=2012|publisher=Palgrave Macmillan|isbn=9780230367227|author=Douglas Patterson}}</ref> [[Norbert Wiener]],<ref>{{cite book|title=Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy|year=2009|publisher=Scarecrow Press|isbn=9780810862920|pages=15–16|author=Rosalind Carey, John Ongley}}</ref> [[Robert Oppenheimer]],<ref>{{cite book|title=Robert Oppenheimer: A Life Inside the Center|year=2013|publisher=Random House LLC|isbn=9780385504133|author=Ray Monk}}</ref> [[Leon Chwistek]],<ref>{{cite book|title=Alfred Tarski: Life and Logic|year=2004|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521802406|page=[https://archive.org/details/alfredtarskilife0000fefe/page/67 67]|author=Anita Burdman Feferman, Solomon Feferman|url=https://archive.org/details/alfredtarskilife0000fefe/page/67}}</ref> [[Alan Turing]],<ref>{{cite book|title=Alan Turing: The Enigma|year=2012|publisher=Princeton University Press|isbn=9780691155647|page=81|author=Andrew Hodges}}</ref> [[Jacob Bronowski]],<ref>{{cite book|title=The Origins of Knowledge and Imagination|year=2008|publisher=Yale University Press|isbn=9780300157185|author=Jacob Bronowski}}</ref> [[Frank Ramsey]],<ref>{{cite book|title=Russell vs. Meinong - The Legacy of "On Denoting"|year=2008|publisher=Taylor & Francis|isbn=9780203888025|page=4|editor=Nicholas Griffin, Dale Jacquette}}</ref> [[Džaváharlál Néhrú]],<ref>{{cite book|title=Jawaharlal Nehru, a Biography|year=1993|publisher=Allied Publishers|isbn=9788170233695|page=46|author=Sankar Ghose|chapter=V: Europe Revisited}}</ref> [[Tariq Ali]],<ref>{{cite web|title=Street-Fighting Years: An Autobiography of the Sixties|url=http://tariqali.org/archives/250|publisher=Verso|page=2005|access-date=2015-01-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20131209103648/http://tariqali.org/archives/250|archive-date=2013-12-09|dead-url=yes}}</ref> [[Michael Albert]],<ref>{{cite book|title=Remembering Tomorrow - From SDS to Life After Capitalism: A Memoir|year=2011|publisher=Seven Stories Press|isbn=9781609800017|author=Michael Albert}}</ref> [[Che Guevara]],<ref>{{cite book|title=Che Guevara: A Revolutionary Life|year=1997|publisher=Grove Press|isbn=9780802197252|page=38|author=Jon Lee Anderson}}</ref> [[Bernard Williams]], [[Donald Davidson|Donald Davidson]],<ref>{{cite book|title=Donald Davidson|year=2004|publisher=McGill-Queen's Press – MQUP|isbn=9780773527812|page=1|author=Marc Joseph|chapter=1: Introduction - Davidson's Philosophical Project}}</ref> [[Thomas Samuel Kuhn]],<ref>{{cite book|title=Thomas Kuhn's Revolution: An Historical Philosophy of Science|year=2005|publisher=Continuum|isbn=9781847141941|page=5|author=James A. Marcum|chapter=1: Who is Thomas Kuhn?}}</ref>, [[Nathan Salmon]],<ref>{{cite book|title=Content, Cognition, and Communication - Philosophical Papers II - Philosophical Papers II|year=2007|publisher=Oxford University Press|isbn=9780191536106|page=xi|author=Nathan Salmon|chapter=Introduction to Volume II}}</ref> [[Christopher Hitchens]],<ref>{{cite book|title=The Portable Atheist: Essential Readings for the Nonbeliever|year=2007|publisher=Da Capo Press|isbn=9780306816086|editor=Christopher Hitchens}}</ref> [[Richard Dawkins]],<ref>{{cite book|title=Russell|year=2010|publisher=Routledge|isbn=9780203846490|page=444|author=Gregory Landini}}</ref> [[Carl Sagan]],<ref>{{cite book|title=The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God|year=2006|publisher=Penguin|isbn=9781594201073|author=Carl Sagan|editor=Ann Druyan}}</ref> [[Isaiah Berlin]],<ref>{{cite book|title=Isaiah Berlin: Liberty, Pluralism and Liberalism|year=2004|publisher=Polity|isbn=9780745624778|page=15|author=George Crowder}}</ref> [[Albert Ellis]],<ref>{{cite book|title=Theories of Counseling and Psychotherapy: An Integrative Approach: An Integrative Approach|year=2011|publisher=SAGE|isbn=9781412910040|page=142|author=Elsie Jones-Smith}}</ref> [[Martin Gardner]],<ref>{{cite web|title=Interview with Martin Gardner|url=http://www.ams.org/notices/200506/fea-gardner.pdf|publisher=American Mathematical Society|accessdate=5 January 2014|page=603|date=June–July 2005}}</ref> [[Daniel Dennett]],<ref>{{cite book|title=S Lewis Vs The New Atheists|year=2013|publisher=Authentic Media Inc|isbn=9781780780931|author=Peter S Williams}}</ref> [[Buckminster Fuller]],<ref>{{cite book|title=Becoming Bucky Fuller|year=2009|publisher=MIT Press|isbn=9780262123020|page=72|author=Loretta Lorance, Richard Buckminster Fuller}}</ref> [[Pervez Hoodbhoy]],<ref>{{cite web|title=How Difficult it is to Help People Change their Thinking – Interview with Dr. Pervez Hoodbhoy|url=http://old.drsohail.com/Articals/Pervezhoodbhoy.htm|accessdate=31 December 2013|author=Dr. K. Sohail|date=February 2000|archive-url=https://archive.is/20120716211940/http://old.drsohail.com/Articals/Pervezhoodbhoy.htm|archive-date=16-07-2012|dead-url=yes}}</ref> [[John Maynard Keynes]],<ref>{{cite book|title=The Return to Keynes|year=2010|publisher=Harvard University Press|isbn=9780674053540|page=146|editor=Bradley W. Bateman, Toshiaki Hirai, Maria Cristina Marcuzzo}}</ref> [[Isaac Asimov]],<ref>{{cite book|title=I.Asimov: A Memoir|year=2009|publisher=Random House LLC|isbn=9780307573537|author=Isaac Asimov}}</ref> [[Paul Kurtz]],<ref>{{cite book|title=Toward a New Enlightenment: The Philosophy of Paul Kurtz|year=1994|publisher=Transaction Publishers|isbn=9781412840170|page=233|author=Paul Kurtz|editor=Vern L. Bullough, Tim Madigan}}</ref> [[Alexandr Solženicyn]], [[James Joyce]],<ref>{{cite book|title=Finding Joy in Joyce: A Readers Guide to Ulysses|year=2000|publisher=Universal-Publishers|isbn=9781581127621|page=580|author=John P. Anderson}}</ref> [[Kurt Vonnegut]],<ref>{{cite book|title=Reading, Learning, Teaching Kurt Vonnegut|year=2006|publisher=Peter Lang|isbn=9780820463377|page=46|author=Paul Lee Thomas}}</ref> [[Ray Kurzweil]],<ref>{{cite book|title=Electronic Monuments|year=2005|publisher=U of Minnesota Press|isbn=9780816645831|page=180|author=Gregory L. Ulmer}}</ref> [[Marvin Minsky]],<ref>{{cite book|title=Number-Crunching: Taming Unruly Computational Problems from Mathematical Physics to Science Fiction|year=2011|publisher=Princeton University Press|isbn=9781400839582|page=332|author=Paul J. Nahin|chapter=9}}</ref> [[Herbert A. Simon]],<ref>{{cite book|title=Models of a Man: Essays in Memory of Herbert A. Simon|year=2004|publisher=MIT Press|isbn=9780262012089|page=21|editor=Mie Augier, Herbert Alexander Simon, James G. March}}</ref> [[Burrhus Frederic Skinner]],<ref>{{cite book|title=The Psychology of B F Skinner|year=2001|publisher=SAGE|isbn=9780761917595|page=19|author=William O'Donohue, Kyle E. Ferguson}}</ref> [[John Searle]],<ref>{{cite book|title=Conversations with John Searle|year=2001|publisher=LibrosEnRed.com|isbn=9789871022113|page=28|author=Gustavo Faigenbaum}}</ref> [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]],<ref>{{cite book|title=Without Force Or Lies: Voices from the Revolution of Central Europe in 1989–90|year=1990|publisher=Mercury House|isbn=9780916515928|page=37|editor=William M. Brinton, Alan Rinzler}}</ref> [[Stephen Hawking]],<ref>{{cite book|title=God, Time and Stephen Hawking|year=2001|publisher=Kregel Publications|isbn=9780825460296|page=18|author=David Wilkinson}}</ref> [[Józef Rotblat]],<ref>{{cite book|title=Joseph Rotblat: Visionary for Peace|year=2007|publisher=John Wiley & Sons|isbn=9783527611270|editor=Reiner Braun, Robert Hinde, David Krieger, Harold Kroto, Sally Milne}}</ref> [[Edward Said]],<ref>{{cite book|title=Edward Said: The Legacy of a Public Intellectual|year=2007|publisher=Academic Monographs|isbn=9780522853575|page=27|editor=Ned Curthoys, Debjani Ganguly}}</ref> [[Sidney Hook]], [[A. C. Grayling]], [[Colin McGinn]], [[Txillardegi]]<ref>Azurmendi, Joxe (1999); Txillardegiren saioa: hastapenen bila, ''Jakin'', 114; pp 17–45. ISSN 0211-495X. (baskicky)</ref>

'''Bertrand Arthur William Russell''' ([ˌbɜːtrənd ˈrʌsl]; [[18. květen|18. &nbsp;května]] [[1872]], [[Trelleck]], [[Monmouthshire]], [[Wales]] – [[2. &nbsp;únor]]a [[1970]], [[Penrhyndeudraeth]], [[Gwynedd]] ([[Merionethshire]]), [[Wales]]), třetí hrabě Russell, byl [[Spojené království|britský]] [[matematik]], [[filosof]], [[Logika|logik]], [[Sociální kritika|sociální kritik]] a [[spisovatel]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1950]]. V &nbsp;[[matematika|matematice]] je znám svým [[Russellův paradox|paradoxem]] v &nbsp;[[naivní teorie množin|naivní teorii množin]].

Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku [[1872]]. Pocházel z &nbsp;[[aristokracie|aristokratického]] prostředí s &nbsp;významnými politickými vazbami (jeho děd [[John Russell]], 1. &nbsp;hrabě Russell, byl dvakrát [[Spojené království|britským]] premiérem v &nbsp;letech [[1846]]–[[1852]] a [[1865]]–[[1866]]) a po smrti svého staršího bratra se v &nbsp;roce [[1931]] stal 3. &nbsp;hrabětem Russellem.

Ve věku tří let se stal Russell sirotkemosiřel a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro [[matematika|matematiku]] a vyvinul se v &nbsp;něm zájem o &nbsp;[[Filosofie|filozofii]]. Po absolvování [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgeské univerzity]] v roceroku [[1894]] (studoval zde [[matematika|matematiku]] a [[etika|etiku]]) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v &nbsp;[[Paříž]]i a roku [[1895]] se vrátil na [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgeskou univerzitu]] a působil zde na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] jako odborný asistent.

Proti přání své rodiny se Russell roku [[1894]] oženil s &nbsp;[[Spojené státy americké|americkou]] [[Kvakeři|kvakerkou]] Alys Persall Smithovou a odešel s &nbsp;ní do [[Berlín]]a, kde studoval [[ekonomie|ekonomii]].; Zdezde také roku [[1896]] napsal dílo ''Německá sociální demokracie'', první ze svých více než devadesáti knih. O &nbsp;rok později vyšla Russellova dizertační práce ''Esej o &nbsp;základech geometrie''.

Jako mladý muž se Russell přikláněl k &nbsp;[[Platonismus|platónismu]], ale další jeho [[Filosofie|filozofický]] vývoj ho však řadí spíše do [[novopozitivismus|novopozitivistické]] školy.

Russel vycházel z &nbsp;názoru, že [[empirismus|empirickou]] zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v &nbsp;[[Přírodní vědy|přírodních vědách]]. Ty by měly být podle něho vzorem [[Filosofie|filozofie]] a nikoliv [[morálka]] nebo [[náboženství]]. [[Filosofie|Filozofie]] by měla pracovat jen v &nbsp;těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a &nbsp;nikoli je řešit. Při svých úvahách o &nbsp;problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v &nbsp;závislosti na své koncepci [[logický atomismus|logického atomismu]].

Svým odborným dílem se Russell zasloužil o &nbsp;rozvoj [[Matematická logika|matematické logiky]].; Přispělypřispěly k &nbsp;tomu především jeho práce ''Principy matematiky'' z &nbsp;roku [[1903]] a třídílná ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), kterou napsal společně se svým učitelem z &nbsp;[[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]] [[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]]. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v &nbsp;humanitních vědách a inspiroval [[Spojené státy americké|americkou]] [[Behaviorismus|behavioristickou]] [[psychologie|psychologii]].

V průběhu [[První světová válka|1. &nbsp;světové války]] dospěl Russell k &nbsp;nezvratnému [[pacifismus|pacifismu]], jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a &nbsp;v &nbsp;letech [[1927]]–[[1932]] vedl experimentální školu v &nbsp;[[Sussex]]u. Po [[Druhá světová válka|2. &nbsp;světové válce]] byl činný v &nbsp;kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny [[pacifismus|pacifismu]] v &nbsp;60. &nbsp;letech [[20. &nbsp;století]].

Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na [[logika|logiku]], [[matematika|matematiku]], [[Filosofie|filozofii]], [[ekonomie|ekonomii]], [[sociologie|sociologii]], [[psychologie|psychologii]], [[náboženství]], [[etika|etiku]] a [[politika|politiku]] patří Russell k &nbsp;nejvýznamnějším myslitelům [[20. &nbsp;století]]. Russelovo řešení logických [[paradox]]ů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických [[funkce|funkcí]], pojetí definic [[abstrakce|abstrakcí]], zvláště v &nbsp;souvislosti s &nbsp;definicí [[Přirozené číslo|přirozených čísel]], logická [[analýza]] [[Relace (matematika)|relací]] a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální [[logika|logiky]]. Jeho teorie popisů, spjatá s &nbsp;výkladem [[člen (mluvnice)|určitého i neurčitého členu]], analýza [[vlastní jméno|vlastních jmen]], [[Smysl (filosofie)|smyslu]] a významu, rozlišení tzv. &nbsp;úplných a neúplných [[symbol]]ů ovlivnily výzkumy v &nbsp;oblasti [[sémantika|sémantiky]] přirozených i umělých [[jazyk (lingvistika)|jazyků]].

Kromě exaktních věd se Russell věnoval také [[sociologie|sociálním]] a [[etika|etickým]] otázkám, dějinám [[Filosofie|filozofie]] a mravním aspektům [[politika|politiky]]. Roku [[1950]] mu byla udělena [[Nobelova cena za literaturu]] ''jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v &nbsp;němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení'' (citace z &nbsp;odůvodnění Švédské akademie). Stal se tak po [[Theodor Mommsen|Theodoru Mommsenovi]], [[Rudolf Christoph Eucken|Rudolfu Euckenovi]] a [[Henri Bergson]]ovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v &nbsp;příslušných stanovách k &nbsp;[[Nobelova cena|Nobelově ceně]]).

Podle Russella skutečno jsou jednotlivá smyslová data (''sense-data'' [sens ˈdeɪtə, ˈdɑːtə, {{malé|Amer}} ˈdætə]), jež spolu navzájem souvisejí logicky. Mezi věcmi existují vnitřní vztahy -– pokud chceme popsat svět, musíme nejen vyjmenovat věci, ale také popsat právě tyto vztahy a jejich vlastnosti. Když je dáme dohromady, vznikne atomický fakt.

[[Přírodní vědy|Přírodní věda]], která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o &nbsp;světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v &nbsp;nesmrtelnost či [[Bůh|boha(y)]]. [[Náboženství]] je podle Russella postradatelné, ne-li dokonce zlem.; Jeje typické pro nevyspělého člověka. Existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o &nbsp;pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený [[Láska|láskou]] a orientovaný věděním.

Logický atomismus tedy zakládá na tom, že poznáváme jen smyslová data. Ta naše vědomí reflektuje ve formě jazykových vyjádření. Vhodným jazykem k &nbsp;tomu je symbolická logika.

* ''An Essay on the Foundations of Geometry'' ([[1897]], Esej o &nbsp;základech geometrie),

* ''On Denoting'' ([[1905]], O &nbsp;označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z &nbsp;doby, kdy odmítl učení [[Rakousko|rakouského]] [[filosof]]a [[Alexius Meinong|Alexiuse Meinonga]] o &nbsp;existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na [[Gottlob Frege|Fregeovu]] teorii popisů.

* ''[[Principia Mathematica]]'' ([[1910]]–[[1913]]), společně s &nbsp;[[Alfred North Whitehead|Alfredem North Whiteheadem]], jedná se o &nbsp;třísvazkovou knihu (jednotlivé díly [[1910]], [[1912]] a [[1913]]), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit [[logika|logické]] základy [[matematika|matematiky]]. Dílo dovršuje základy [[matematická logika|matematické logiky]], a &nbsp;zároveň otevírá cestu k &nbsp;rozpracování logické [[sémantika|sémantiky]].

* ''What I &nbsp;Believe'' ([[1925]], V &nbsp;co věřím),

* ''On Education, Especially in Early Childhood'' ([[1926]], O &nbsp;výchově, zejména v &nbsp;raném dětství),

* ''Why I &nbsp;Am Not a Christian'' ([[1927]], Proč nejsem křesťanem),

* ''The Conquest of Happiness'' ([[1930]], Boj o &nbsp;štěstí), v &nbsp;této knize se Russell zabývá podmínkami, za nichž může člověk dosáhnout štěstí. Těmi podle něj jsou: ''Nadšení'', které znamená žízeň po životě, jeho velkým zdrojem je láska: „''Jedna z &nbsp;vedoucích příčin nedostatku nadšení je pocit, že jedinec není milován, zatímco z &nbsp;opačného úhlu pohledu pocit, že je jedinec milován podporuje nadšení víc, než cokoliv jiného"''.<ref name=":0">{{Citace monografie

| příjmení = Russell

| jméno = Bertrand

| jméno2vydání =

| rokstrany = 2013

| počet stranisbn =

| stranyjazyk = en

* ''Power: A &nbsp;New Social Analysis'' ([[1938]], Vláda: nová společenská analýza),

* ''An Inquiry into Meaning and Truth'' ([[1940]], Zkoumání o &nbsp;smyslu a pravdivosti), kniha vzniklá z &nbsp;přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let [[20. &nbsp;století]] na [[Spojené státy americké|amerických]] univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o &nbsp;problematice smyslu a pravdivosti vychází z &nbsp;čistého [[empirismus|empirismu]] a rozvíjí jej v &nbsp;závislosti na své koncepci [[logika|logického]] [[atomismus|atomismu]].

* ''Portraits from Memory and Other Essays'' ([[1956]], Portréty z &nbsp;paměti a jiné eseje),

* ''On the Philosophy of Science'' ([[1965]], O &nbsp;filozofii vědy),

* ''Boj o &nbsp;štěstí'', [[Orbis]], [[Praha]] [[1931]], přeložil [[Ladislav Vymětal]], [http://ndk.cz/view/uuid:988d1d30-2f0c-11eb-bd18-005056827e51 Dostupné online].

* ''O výchově zejména v &nbsp;raném dětství'', [[Orbis]], [[Praha]] [[1932]], přeložil [[Josef Hrůša]],

* ''Proč nejsem křesťanem a jiné eseje'', [[Orbis]], [[Praha]] [[1961]], přeložil [[František Kejdana]], [http://ndk.cz/view/uuid:bd701f30-0487-11eb-a006-005056827e51 Dostupné online].

* ''Logika, jazyk a věda'', [[Svoboda (nakladatelství)|Svoboda]], [[Praha]] [[1967]], výbor uspořádali a přeložili [[Karel Berka]] a [[Ladislav Tondl]], [http://ndk.cz/view/uuid:5036b6a0-212f-11e4-8e0d-005056827e51 Dostupné online].

* ''Zkoumání o &nbsp;smyslu a pravdivosti'', [[Academia]], [[Praha]] [[1975]], přeložil [[Jindřich Husák]], [http://ndk.cz/view/uuid:b786b260-a2c2-11e3-9d7d-005056827e51 Dostupné online].

* ''Logika, věda, filozofie, společnost'', [[Svoboda (nakladatelství)|Svoboda]], [[Praha]] [[1993]], výbor uspořádal a přeložil [[Karel Berka]], [http://ndk.cz/view/uuid:27fddcf0-fc62-11e3-89c6-005056827e51 Dostupné online].

* {{cs}} [http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/mjs/mvedy/6russ.htm B. Russell -– Metoda vědy je metodou exaktních vědeckých procedur], [[Danica Slouková|D. Slouková]]

* {{en}} https[http://web.archive.org/web/20070703005035/http://www.kirjasto.sci.fi/brussell.htm Bertrand Russell na books and writers]

* (anglicky){{en}} [http://philosophyfaculty.ucsd.edu/faculty/ctolley/texts/russell.html Bertrand Russel, vybrané texty on-line]