Verze z 16. 3. 2021, 21:32 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 889 editací →‎Pomlčka: re ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 3. 2021, 14:07 editovat zrušit editaci Iaroslavvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 929 editací nová sekce →‎Moravština Přejít na další porovnání →
Řádek 666: : {{ping\|Patrik L.}} Zdravím. S ohledem na [[Wikipedie:Název článku#Opatrně se zvláštními znaky]] a na to, že pomlčka patří mezi znaky, které nejsou na klávesnici a nejsou dostupné z běžného uživatelského rozhraní jak pro přejmenovávání článku, tak pro vyhledávání článků, se při zakládání článků stále řídím především původními praktickými pravidly. Je pravda, pomlčka a výpustka jsou nyní z pravidla zakazujícího používání zvláštních znaků v názvech článků již vyjmuty, ale případnou implementaci těchto zvláštních znaků do názvů článků a současně systematické zakládání přesměrování z odpovídajícího názvu bez zvláštních znaků je lépe ponechat botům anebo někomu, kdo se na tuto činnost specializuje, pro ruční řešení těchto úloh při běžné práci není uživatelské rozhraní optimalizováno. Z praktického hlediska je menší chybou použití obvyklé zjednodušené typografie (tj. zastoupení pomlčky spojovníkem) nežli pokud by přesměrování z varianty se spojovníkem (tedy té varianty, jejíž použití lze předpokládat při vyhledávání) zcela chybělo. V případě zakládání nového článku je vhodným postupem založení článku na názvu bez zvláštních znaků a následné přesunutí (s vytvořením přesměrování) na název se zvláštními znaky (což je asi o trochu snazší postup než vytvářet přesměrování samostatně), v případě podruhé přesouvaného článku je však třeba přidat ještě další kroky, ať už v tomto nebo v jiném pořadí. K tomu bych se časem možná dostal i bez tohoto upozornění, nebo kdokoliv jiný. V tuto chvíli je pro mě ovšem prioritou roztřídění fotek dvou velmi podobných viaduktů, což za situace, kdy viadukty jsou stavebně velmi podobné, fotky nemají souřadnice a mají velmi nekonkrétní popisy a v krajině je poměrně málo specifických prvků, je docela oříšek a nejspíš to prozatím vzdám, protože se mi spolehlivé rozlišovací znaky na dvou ze tří fotek nepodařilo najít. Zavádějící bylo i to, že jako "viadukt Sepekov" byl názvem článku označen ten, který sice katastrálně patří do okraje území Sepekova, ale reálně je na kraji zástavby města Milevska, takže na Wikidatech byl tento viadukt označen jako milevský, a ten božetický jako sepekovský, protože je ke stanici Sepekov i zástavbě Sepekova zřetelně blíže. Až rozpletu tento chaos, tak bych se případně věnoval typografické kosmetice. --[[Wikipedista:ŠJů\|ŠJů]] ([[Diskuse s wikipedistou:ŠJů\|diskuse]]) 16. 3. 2021, 20:32 (CET) == Moravština == Zdravím, ŠJůe! :) Všiml jsem si tvých nejnovějších editací v tom článku, pod dojmem současné nechutné moravistické kampaně k probíhajícímu sčítání lidu. Je dobře, že když už do teho někdo zasahuje, pak je to zkušený wikipedista tvého typu, a ne nějaký červenožlutý aktivista, jichž je tu bohužel až až. S některými tvými formulacemi mám problém, ale rýpat se v tom nyní nechci – je těžké v citlivých politicko-společenských otázkách najít formulační shodu, jež by sedla každému. Nicméně bych chtěl upozornit na jednu věc: bylo by potřebné, protože historicky pravdivé, v článku nějak zdůraznit, že '''označení jazyka jako „češtiny“ (''lingua bohemica'') mělo na Moravě''' (a navíc až do sklonku 18. stol. i na Slovensku/Horních Uhrách) '''v průběhu dějin převládající charakter nad označením jej za „moravštinu“''', a to už od středověku (kdy to ještě variovalo s ozn. ''lingua slav(on)ica''. Jednota bratrská (v nových editacích zmiňuješ [[Jan Blahoslav\|Jana Blahoslava]]) v tom vedla; ostatně velcí renesanční čeští gramatici byli Moravané [[Václav Beneš Optát]], [[Jan Amos Komenský\|JAK]], jenž psal svůj monumentální ''Linguae bohemicae thesaurum'' a další). Ale neomezovalo se to jen na učenecké kruhy. Například ve známém protestním listě české a moravské šlechty do Kostnice roku 1415 se obě zemské obce braly za jeden jazyk, jenž ''byl pohaněn''. „Moravština“ je pojem silně historicky kolísavý a užívaný přerušovaně, s dějinnými přestávkami a v různých společenských vrstvách; na přelomu 19. a 20. století už však bylo zcela zřejmé, že Moravané se všeobecně hlásili k češtině a znova se otázka „moravštiny“ vynořila až v nultých letech stol. 21., konkrétně před sčítáním 2011. To vše nejspíš víš, ale chtělo by to, aby to vyznělo i z článku, zejm. z úvodu, který si čte nejvíce lidí. Přidávám i dva tipy na odbornou četbu: BLÁHA Ondřej. ''Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext'', in: AUP. Studia Moravica 3/2005, str. 293–299 KNOZ Tomáš. ''Natus Moravus, Linguae bohemus: národ, stát. jazyk a kultura na Moravě raného novověku'' , in: Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Brno, 2001, str. 53–71 Díky a měj se. --[[Wikipedista:Iaroslavvs\|Iaroslavvs]] ([[Diskuse s wikipedistou:Iaroslavvs\|diskuse]]) 28. 3. 2021, 14:07 (CEST)

ŠJů