Svatý týden: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopředu častěji používaná označení
m odkazy + typo
Řádek 56:
| jazyk =}}</ref> Podle pověry se v tento den jedla zelená strava ([[špenát]], [[zelí]] atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do [[velikonoční vigilie]] („odlétají do [[Řím]]a“; viz též [[pověsti o zvonech]]), místo zvonů a zvonků nastupují řehtačky, klapačky a hrkači.
* '''[[Velký pátek]]''', den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.
*'''[[Bílá sobota]]''', den ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců.
* '''[[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Neděle velikonoční (Vzkříšení)]]''': Vlastní den oslav Velikonoc. Tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. V církvi se koná nejslavnější [[bohoslužba]] náboženského roku. Začátek tradičně bývá o půlnoci mezi Bílou sobotou a následující nedělí, ale z praktických důvodů se často začíná dříve, ještě na Bílou sobotu večer. Součástí bohoslužby bývá i udělování [[Křest|křtu]], především [[Katechumen|katechumenům]], kteří se předtím na křest delší dobu připravovali, a obnova [[křest]]ních slibů u stávajících členů náboženské obce.
 
== Odkazy ==