Verze z 27. 3. 2021, 10:31 editovat Pavel Fric (diskuse \| příspěvky) 14 429 editací Ozdrojování. Vrácení citace. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 3. 2021, 11:55 editovat zrušit editaci Dr. Králík (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 586 editací zdroj k textu,-POV,+MNSS Přejít na další porovnání →
Řádek 21: [[Soubor:2008 May Day at Špilberk (3).jpg\|náhled\|Moravané na slavnostech na brněnském Špilberku]] [[Soubor:Hanacky kroj.jpg\|náhled\|Hanácký kroj]] '''Moravané''' (lidově také ''Moraváci'', zastarale ''Moravci'', [[Němčina\|německy]] ''Mährer'') je označení lidí žijících na [[Morava\|Moravě]] ~~nebo z Moravy pocházejících a zároveň lidí hlásících se k [[Moravská národnost\|moravské národnosti]].~~<ref>[https://www.moravskynarod.cz/rozsudek-jmenem-ceske-republiky-moravane-nejsou-narodem-ani-narodnostni-mensinou/ Rozsudek Krajského soudu v Brně, Brno 8. října 2020]</ref> nebo z Moravy pocházejících. První písemná zmínka o Moravanech pochází z [[Letopisy království Franků\|Letopisů království Franků]] k roku [[822]].<ref>[http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_lfr822.htm Letopisy království Franků k roku 822]</ref> Často se pojmenování používá pouze pro [[Slované\|slovanské]] obyvatele Moravy,<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=61579&s_lang=2&title=Moravan%E9 CoJeCo: Moravané]</ref><ref>Meyers Konversations-Lexikon, Eine Enzyklopädie des allgemeinen Wissens, Dritte Auflage, Bibliographisches Institut, Lipsko, 1878, heslo „Tschechen“.</ref> za Moravany se ovšem označovali též [[Sudetští Němci\|moravští Němci]],<ref>BAUER, Franz, GLASSL, Horst, HÄRTEL, Hans-Joachim, MACHILEK, Franz, NITTNER, Ernst, OHLBAUM, Rudolf, SALOMON, Dieter: Tisíc let česko-německých vztahů, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha (1991), {{ISBN\|80-85241-08-0}}, str. 132</ref><ref>PERNES Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Nakladatelství Brána, Praha (2006), {{ISBN\|80-7243-290-7}}, str. 97.</ref> kteří byli většinou po skončení druhé světové války [[Vysídlení Němců z Československa\|vysídleni]], ale za Moravany se často považují doposud.<ref>[http://www.suedmaehren.eu/ Oficiální stránka Jihomoravské Krajanské rady]</ref> Jako ''[[Moravci]]'' se označovalo též obyvatelstvo používající [[lašská nářečí\|lašské dialekty]] (tzv. [[prajzština\|po našemu]]) a žijící v okolí dnešní [[česko]]-[[Polsko\|polské]] hranice v [[Horní Slezsko\|Horním Slezsku]] ([[Hlučínsko]], [[Ratiboř (Slezské vojvodství)\|Ratibořsko]] a [[Hlubčice\|Hlubčicko]]),<ref>[http://www.go-east-mission.de/dateien/cz/127_031108.pdf Franz Chocholatý Gröger: Územní československo-polské spory a osud Moravců]</ref> které se však, zejména na Hlučínsku, orientovalo proněmecky.<ref>[[Milan Myška]]: [http://www.kozmice.cz/historie/hlucin.php Historie Hlučínska] {{Wayback\|url=http://www.kozmice.cz/historie/hlucin.php \|date=20101024173958 }}</ref> Řádek 27: V době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska\|německé okupace zbytku českých zemí]] byla část obyvatel východní Moravy, tzv. [[moravští Slováci]], označována organizací [[Národopisná Morava]] a vládou [[Slovenská republika (1939–1945)\|Slovenského státu]] v rámci koncepce tzv. [[Velké Slovensko\|Velkého Slovenska]] za [[Slováci\|Slováky]].<ref>[http://spravy.pravda.sk/hitler-si-nezelal-velke-slovensko-drt-/sk_domace.asp?c=A110608_122232_sk_domace_p12 Hitler si nepřál Velké Slovensko] (slovensky)</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/slovaci-chteli-za-valky-pripojit-kus-moravy-hitler-to-zatrhl-ptl-/zahranicni.aspx?c=A110610_124401_zahranicni_btw Slováci chtěli za války připojit kus Moravy, Hitler to zatrhl]</ref> V době konstituování moderního [[Češi\|českého národa]] a ústupu zemských sebeidentifikací v [[19. století]] se [[čeština\|česky]] hovořící Moravané přihlásili k češství, malá část slovanské moravské inteligence však již v této době prosazovala moravskou samostatnost a snažila se o vyvolání jakéhosi moravského obrození.<ref>PERNES Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Nakladatelství Brána, Praha (2006), {{ISBN\|80-7243-290-7}}, str. 103, 105 a 109.</ref><ref>Kolektiv autorů: Osobnosti moravských dějin (1), Matice moravská, Brno (2006), {{ISBN\|80-86488-38-1}}, str. 15.</ref> V době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska\|německé okupace zbytku českých zemí]] vystoupila s požadavkem zavedení samostatné moravské národnosti namísto české marginální (150 až 300 registrovaných členů) [[Moravská nacionální sociální strana]].<ref>Ivo PEJČOCH: Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918-1945. Cheb: Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4, str. 142.</ref> Od sčítání lidu roku 1991 se díky získání absolutní svobody volby národnosti (dle Listiny základních lidských práv a svobod je možné si subjektivně zvolit jakoukoli národnost, bez ohledu na její objektivní existenci či neexistenci)<ref>[https://www.czso.cz/csu/czso/2d0049aa01 ČSÚ: Uvedení národnosti je svobodnou volbou („Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.“)]</ref><ref>[https://cnn.iprima.cz/cechistan-a-nadcesi-aneb-jak-moravsti-nacionaliste-zneuzivaji-scitani-lidu-21505 Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu „V minulých sčítáních se objevila i národnost eskymácká, keltská či indiánská. Několik tisíc osob se také pravidelně hlásí k umělé československé národnosti, která byla vytvořena po vzniku dnes už neexistujícího státu.“]</ref> začali při sčítání lidu na území [[Česká republika (1990–1992)\|České republiky]] respondenti hlásit i ke zvláštní [[moravská národnost\|moravské národnosti]].<ref>[https://www.czso.cz/csu/sldb/ceskoslovenske_scitani_lidu_1991 ČSÚ: Československé sčítání lidu 1991]</ref> Počty obyvatel, hlásících se ke zvláštní moravské národnosti v následujících sčítáních lidu značně kolísaly a již nikdy nedosáhly čísla z roku 1991<ref>[https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a138/f28/100023s_Samanova-narodnost.pdf Gabriela Šamanová: Národnost ve sčítání lidu v českých zemích]</ref> (v roce 2001 došlo ke strmému poklesu<ref>[https://www.czso.cz/documents/11308/23212108/e-4104-02.pdf/ab2727ec-7d8d-4b13-8b8a-8f0429183032?version=1.0 Datové publikace ze sčítání 2001. Obyvatelstvo České republiky]</ref><ref>[https://www.czso.cz/documents/11308/23212108/e-4103-02.pdf/8ff9e2df-ec75-40d2-81c0-25e6d2acce2c?version=1.00 Datové publikace ze sčítání 2001. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti]</ref> a v roce 2011 naopak k mírnému nárůstu).<ref>[https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&evo=&str=&pvo=OTCR111&pvoch=&udIdent=&zo=N&vyhltext=&pvokc=&verze=-1&nahled=N&sp=N&nuid=&zs=&skupId=&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&katalog=30809&z=T Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Datové výstupy. Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB - ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) - 2011. Česká republika. Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry]</ref> V současné době se k moravské národnosti hlásí celkem 630 897 osob, většina obyvatel Moravy se hlásí k národnosti české.

Moravané: Porovnání verzí