Suezský průplav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m malá písmena |
m lf, tučně značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
| podjezdová výška mostů = 68 m
}}
'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]].
Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších [[supertanker]]ů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce. Tím se kapacita průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně, snížily čekací doby v průměru z 11 na 3 hodiny a tím zkrátila doba plavby průplavem na zhruba 10 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kolařík | jméno = Tomáš | titul = Nový Suezský průplav velkolepě otevřen | periodikum = Vodní cesty a plavba 3/2015 | vydavatel = Plavba a vodní cesty o. p. s. | url = http://d-o-l.cz/index.php/cs/kestazeni/category/30-2015?download=144%3Avcap_3-2015 | datum vydání = 9/2015 | datum přístupu = 9/2015}}</ref>
Řádek 49:
Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu. Filosof [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] se snažil roku 1671 přesvědčit francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], ale obavy z rozdílu hladin a zanášení průplavu se nepodařilo překonat. O prokopání průplavu se zajímal [[Napoleon Bonaparte]] roku 1799 při svém egyptském tažení. Dal vypracovat studii, která mylně uvedla, že rozdíl hladin obou moří je asi 9 metrů, takže byl projekt opět opuštěn.
O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand de Lesseps|Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30. letech [[19. století|19. století]] konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]], který projektoval také [[Negrelliho viadukt|karlínský viadukt]] v Praze. V roce [[1856]] se Lesseps stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]] a téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která průplav stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu zprvu odmítala a snažila se jí zabránit.
25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl [[Port Said]]. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubili průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací lodě a mechanické transportéry, které bylo třeba nejprve zkonstruovat a vyrobit. Na stavbě se vystřídalo asi 1,5 milionu pracovníků, zprávy o lidských obětech (údajně až 120 tisíc mrtvých) jsou však silně přehnané.
| |||