Leitenbergerové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
port.
rozšíření článku
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1:
'''Leitenbergerové''' byla úspěšná podnikatelská rodina na severu Čech. Rod pocházel z [[Telč]]e, kde na náměstí vlastnili dům jako Litohorští<ref>Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.</ref>. a živili se barvením textilu. Tato činnost je také přivedla na sever Čech, kde změnili příjmí do současného německého tvaru. Leitenbergerové vybudovali řadu továren na potisk látek i kartonů, stáli u zrodu prvního hasičského spolku v Čechách, uplatnili se v politice, byli povýšeni do rytířského stavu.
== Zjednodušený rozrod ==
 
*František Leitenberger, Levín
**Johann Josef Leitenberger 1730-1802, Verneřice
***Franc (František) Leitenberger 1761-1825, Kosmonosy, Josefův Důl
****Bedrich Leitenberger, Kosmonosy, Josefův Důl
*****Bedřich František Leitenberger 1837-1899, Josefův Důl
******JUDr.Bedřich Josef Leitenberger 1864-1904, Kosmonosy, Usingen
***Ignác Leitenberger, Zákupy
****Eduard Leitenberger +1871, Zákupy
****Ferdinand Leitenberger 1799-1869, Zákupy, voják a hasič
***Mansued (nar. 1777)
***Thomas (nar. 1784)
== Významní členové rodiny ==
=== Johann Josef Leitenberger ===
Řádek 37 ⟶ 48:
}}</ref>
[[Soubor:Ruina zámečku v Nových Zákupech.jpg|thumb|left|Rodinné sídlo v Nových Zákupech je dnes ruinou]]
Továrna ve Verneřicích měla nedostatek vody, nedala se více rozšiřovat a proto se rozhodl postavit si jinde novou. Navíc měl syny. Zvolil nejdříve dvůr Zelená louka u [[Úštěk]]u, kde si roku 1773 postavil druhou barvírnu, pak se (roku 1786) rozhodl pro [[Zákupy]]. Najal si zprvu budovy předzámčí, kde založil další barvírnu. Sloužila mu do roku 1799. Krátce po roce 1786 koupil dvůr v 2 km vzdálených [[Nové Zákupy|Nových Zákupech]], budovy přestavěl a už roku 1788 zde zahájil výrobu na 24 tiskařských stolech. V Nových Zákupech postavil i rodinné sídlo. Tři roky po zahájení výroby zde měl 50 tiskařských stolů s 400 dělníky. Navíc zadával práci pro 5000 domácích tkalců a předláků. Pro své dělníky ve Verneřicích a Zákupech vymohl osvobození od vojenské služby. Od mocnářství měl daňové úlevy. <ref name="Smejkal100">Máchův kraj, str. 100</ref><ref name="Povídání o Zákupech48">Povídání o Zákupech , str. 48</ref>
Úspěšný podnikatel získal další privilegovanou továrnu roku 1793 v Kosmonosích a Josefově Dole u [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Výrobu z Kosmonos převedl do Josefova Dolu a svěřil ji synovi Francovi (Františkovi). Zákupskou továrnu svěřil svému synovi Ignácovi, sám zůstával ve Verneřicích. Jeho rodina se tak stala koncem 18. století největšími průmyslníky v Čechách. Zemřel ve [[Verneřice|Verneřicích]] [[30. květen|30. května]] [[1802]]<ref name="matrikaZjjl">[http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=17278&scan=162 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Johanna Josefa Leitenbergera]{{Nedostupný zdroj}} farnosti Verneřice u Děčína</ref> ve věku 72 let. <ref name="Smejkal100">Máchův kraj, str. 100</ref><ref name="Povídání o Zákupech48">Povídání o Zákupech , str. 48</ref>
 
=== Franz Leitenberger ===
Řádek 63 ⟶ 74:
Narodil se [[30. červen|30. června]] [[1799]] v [[Nové Zákupy|Nových Zákupech]]<ref name="matrikafll">[http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=17911&scan=171 Matriční záznam o narození a křtu Ferdinanda Leitenbergera] {{Wayback|url=http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite//permalink?xid=17911&scan=171 |date=20160127095024 }} farnosti Zákupy</ref>. Jeho otcem byl továrník Ignác, bratrem Eduard Leitenberger.
 
Zvolil si dráhu vojenskou mimo Zákupy a dosáhl hodnost [[rytmistr]]a. Když již byl důstojníkem v záloze, požádala ho roku 1850 městská rada v Zákupech o založení a zorganizování hasičského sboru. Byl založen jako [[SDH Zákupy|první svého druhu]] v zemích Rakousko-Uherské monarchie. <ref name="Povídání o Zákupech32">Povídání o Zákupech , str. 32</ref>
V roce 1855 vydal tiskem příručku ''Dobrovolné hasičské sbory'' (Freiwilige Pompierskorps), která se stala návodem pro zakládání a vedení dalších jednotek v Čechách.
 
Řádek 83 ⟶ 94:
 
Úspěšný byl Eduard jako politik. Stal se poradcem rakouského ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a jednal na půdě frankfurtského parlamentu v roce 1848. Byl členem Průmyslového spolku v Liberci, kde zastupoval zájmy německých průmyslníků. V září 1848 byl v Liberci zvolen náhradníkem do frankfurtského sněmu.
Zemřel ve svých 75 letech [[25. leden|25. ledna]] [[1871]] v [[Praha|Praze]]<ref name="matrikaZel">[http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=68FC6BA3D13041BC96C62A2EAF812C40&scan=187 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Eduarda Leitenbergera] farnosti sv.Tomáše na Malé Straně</ref> na [[Malá Strana|Malé Straně]]. <ref name="Povídání o Zákupech49">Povídání o Zákupech , str. 49</ref>
== Podnikatelská činnost Leitenbergerových ==
Rodina Leitebergerů se v pěti generacích zaměřila na výrobu postiskování bavlněných tkanin.
V letech 1770 až 1905 dosáhl rodinný podnik mnoha úspěchů v tomto oboru a byl důležitou součástí hospodářství Habsburgské monarchie.
=== Aktivity zakladatele firmy ===
Johann Josef L.(nar. 1730) převzal v roce 1764 barvířskou dílnu svého tchána ve Verneřicích. V roce 1770 tam zřídil manufakturu s několika tkalcovskými stavy, tiskárnu kartounů a malou barevnu. Po požáru v roce 1774 zvětšil v obnovené budově výrobní kapacitu na 16 tiskařských stolů, v roce 1785 tam zaměstnával asi 100 dělníků (a asi 2000 domáckých přadlen a tkalců).
Začátkem 70. let koupil v [[Úštěk|Úštěku]] zrušený jezuitský klášter a zřídil tam pobočný provoz s bělidlem a barevnou plátna. V té době zřídil také v Praze na Starém Městě manufakturu s 500 pracovníky na výrobu bavlněné příze (o době její existence není z dostupných publikací nic známo).
 
V roce 1786 koupil bývalý jezuitský dvůr v [[Nové Zákupy|Nových Zákupec]]h, který přestavěl na manufakturu s počátečním provozem 24 tiskařských stolů.
== Zjednodušený rozrod ==
 
*František Leitenberger, Levín
V roce 1793 mu v [[Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)| Josefově Dole u Kosmonos]] prodal šlechtic ''von Bolza'' manufakturu s tiskárnou (se 14 stoly), tkalcovnou a barevnou, která byla z finančních důvodů už několik let mimo provoz. V roce 1795 přikoupil v Kosmonosích budovu bývalého kláštera Piaristů.
**Johann Josef Leitenberger 1730-1802, Verneřice
 
***Franc (František) Leitenberger 1761-1825, Kosmonosy, Josefův Důl
V roce 1797 byl ve Verneřicích instalován první mechanický dopřádací stroj na území Rakouské monarchie (kopie, které nechal zhotovit ve vlastní truhlárně běžely později také v Kosmonosech a v Nových Zákupech).<ref name = "Hal">Hallwich: ''Firma Franz Leitenberger 1793+1893. Denkschrift'', Verein f. Geschichte der Deutschen in Böhmen 1893 digit. University of Michigan 2007</ref>
****Bedrich Leitenberger, Kosmonosy, Josefův Důl
 
*****Bedřich František Leitenberger 1837-1899, Josefův Důl
Důsledné uplatnění odborných schopností a využití výhodných podmínek k získání nemovitostí (zrušené kláštery) přispělo k tomu, že se Johann Josef L. koncem 18. století stal největším výrobcem potiskovaných tkanin v Čechách a podle některých historiků největším průmyslníkem své doby v celé Habsburgské monarchii.<ref name = "Anf">{{Citace elektronické monografie
******JUDr.Bedřich Josef Leitenberger 1864-1904, Kosmonosy, Usingen
| titul = ANFÄNGE UND VERBREITUNG DER BÖHMISCHEN MANUFAKTUREN
***Ignác Leitenberger, Zákupy
| url = https://core.ac.uk/download/pdf/322548736.pdf
****Eduard Leitenberger +1871, Zákupy
|datum vydání = 1965
****Ferdinand Leitenberger 1799-1869, Zákupy, voják a hasič
| datum přístupu = 2021-03-05
| vydavatel = Bohemia
| jazyk = německy
}}</ref>
=== 2. generace ===
* V roce 1788 převzal manufakturu v Nových Zákupech Johannův mladší syn ''Ignaz'' (nar. 1764). K provozu patřila tiskárna s 24 stoly, tkalcovna a barevna, v roce 1791 zde pracovalo 400 dělníků a firma zaměstnávala asi 5000 domáckých tkalců a přadláků. Ignaz dále zvýšil výrobu a zaměstnával až 650 lidí.<ref name = "Sim"> šimek:Povídání o Zákupech, Město Zákupy 2004, ISBN 9788023944952, str. 78-79</ref>
* Manufakturu v Josefově Dole vedl od roku 1793 nejstarší syn ''Franz'' (nar. 1761). V roce 1810 zde bylo na 50 tiskařských stolech a 10 dopřádacích strojích zaměstnáno 234 pracovníků. V roce 1818 bylo v provozu zaměstnáno 150 lidí na 100 stoleech a 1 válcovém stroji.
* ''Mansued'' (nar. 1777) zdědil po otcově smrti kartounku ve Verneřicích a barevnu v Úštěku. Ve Verneřicích byla v roce 1817 zastavena výroba.
*''Thomas'' (nar. 1784) se měl podle otcovy závěti starat o další vývoj dopřádacích strojů<ref name = "Anf"/> V roce 1818 zaznamenala úřední statistika ve Verneřicích 9 až 24 mechanických dopřádacích strojů<ref name = "Anf"/> a 1824 12 strojů,<ref>Kaiserlich königlicher Schematismus für das Königreich Böheim auf das gemeine Jahr, Schönfeld 1824, digit. 2015, str. 737</ref> později však byl provoz přádelny zastaven, protože kvalita příze nedosáhla úroveň anglické konkurence<ref name = "Bio">{{Citace elektronické monografie
| titul = Leitenberger, Franz
| url = https://www.deutsche-biographie.de/pnd116889969.html?anchor=index
|datum vydání = 1985
| datum přístupu = 2021-03-20
| vydavatel = Deutsche Biographie
| jazyk = německy
}}</ref>
 
=== 3. generace ===
* Josefův Důl vedl v letech 1814-1828 Franzův zeť ''Ignaz von Orlando'', od roku 1829 převzali tiskárnu Franzovy děti ''Friedrich'' (nar. 1801) a ''Johanna'' (nar. 1795). Pod jménem ''Franz Leitenbergers Söhne'' bylo ve firmě v provozu asi 200 tiskařských stolů, 1 válcový stroj a jeden vzorovací stroj Leitenbergerovy vlastní konstrukce. Bylo tam zaměstnáno asi 400 lidí, mimo těch pro Leitenbergera pracovali početní domáčtí tkalci ve mzdě.<ref>W.H. von Kurrer: ''Geschichte der Zeugdruckerei'', Verlag Schrag Nürnberg 1844, digit 2015, str. 63-65</ref> Firma dodávala ročně na trh až 600 000 metrů potiskovaných tkanin.<ref name = "Bio"/> Do roku 1850 se výroba zvýšila na 14ti násobek
 
* Kartounku v Nových Zákupech zdědil v roce 1829 Ignazův syn ''Eduard'' (nar. 1794) <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Leitenberger, Eduard
| url =  http://www.vscl.cz/osobnosti-L
|datum vydání = 2021| datum přístupu = 2021-03-20
| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska
| jazyk = česky
}}</ref> O jeho působení je jen známo, že se svým podnikem neobstál v konkurenci a v roce 1852 ho musel prodat.<ref name = "Sim"/>
 
=== 4. generace ===
''Fridrich von Leitenberger'' (nar 1837), synovec ''Friedricha L.'' (nar. 1801) od roku 1858 převzal provoz Josefův Důl (v roce 1860 vyrobil 13 milionů metrů potiskovaných tkanin). V roce 1868 dal do provozu přádelnu bavlny (s 54 000 vřeteny) a tkalcovnu (s 1150 tkacími stroji) v Hrádku nad Nisou, takže pak asi polovina tkanin k potiskování pocházela z vlastní výroby. V obou provozech bylo zaměstnáno asi 2000 lidí.
 
Friedrich L. zavevedl v podniku pro své zaměstnance ve své době vynikající systém nemocenského a důchodového pojištění, podporoval značnými finančními prostředky školu pro děti svých zaměstnanců, nechal zřídit podnikovou kantinu aj.<ref name = "Hra">{{Citace elektronické monografie
| titul = Textilní továrna a život v malém městě
| url = https://is.muni.cz/th/z7bx7/Bakalarska_prace_bjkobbjx.pdf
|datum vydání = 2015
| datum přístupu = 2021-03-20
| vydavatel = Masarykova univerzita Brno
| jazyk = česky
}}</ref>
 
=== 5. generace ===
''Fridrich L. ml.'' (nar. 1862) vedl podnik po smrti svého otce ''Fridricha von L.'' v roce 1899, v roce 1904 přišel o život při automobilové nehodě.
 
V roce 1905 převzala ''akciová společnost Cosmanos'' přádelnu a tkalcovnu v Hrádku nad Nisou, tiskárnu tkanin v Josefově Dole a zastoupení bývalé firmy Leitenberger ve Vídni a v Budapešti do svého vlastnictví.<ref>{{Citace elektronické monografie
== Odkazy ==
| titul = Cosmanos Vereinigte Textil- und Druckfabriken
| url = https://www.hwph.de/historische-wertpapiere/losnr-auktnr-pa38-1060.html
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-03-20
| vydavatel = F.H.W.
| jazyk = německy
}}</ref>
=== Reference ===
<references/>