67P/Čurjumov-Gerasimenko: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 1 měsícem
m
m (→‎Mise Rosetta: typografie za použití AWB)
 
Spektrograf ALICE na sondě Rosetta determinoval přítomnost elektronů (v blízkosti 1 km od jádra komety), produkovaných fotoionizací molekul vody radiačním zářením ze Slunce. Předchozí odhady se týkaly přítomnosti fotonů, které tedy nebyly potvrzeny a procesu, který měl degradovat molekuly vody a oxidu uhličitého vypouštěné z jádra komety do oblasti koma komety. Na povrchu komety byla zjištěna aktivita ve formě propadů a kolapsu struktur zapříčiněné výtrysky vodní páry.
 
Měření přístroji COSAC a Ptolemy na přistávacím modulu Philae odhalilo šestnáct organických sloučenin, z kterých čtyři byly na kometě zaznamenané vůbec poprvé. Jednalo se o [[acetamid]], [[aceton]], [[methylisokyanát]], [[Propionaldehydpropionaldehyd]]. Organické látky byly také nalezeny v pevném skupenství v prachových částicích emitovaných do okolí kometou. Uhlík je v těchto organických látkách vázán v „uspořádání velmi velkých makromolekul“, struktuře téměř analogií nerozpustných látek v C [[chondrit]]ových meteoritech. Výzkumnicí jsou toho názoru, že pozorované uhlíkaté látky komety v pevném skupenství mají stejný původ jako nerozpustné organické meteorické látky, nicméně prošly menší mírou chemického pozměnění po události vyúsťující v trvalé začlenění do struktury komety.
 
Velkým objevem sondy byla detekce přítomnosti velkého množství volných molekul [[kyslík]]u (O<sub>2</sub>) v plynné formě obklopující kometu. Současné modely sluneční soustavy naznačují, že by měl molekulární kyslík vyprchat téměř okamžitě po vzniku samotné komety 67P v době před 4,6 miliardami let. Při velmi aktivním a žhavém procesu, během kterého plynný kyslík a vodík dohromady tvoří vodu. Molekulární kyslík nebyl nikdy předtím detekován v oblasti koma konkrétní komety. Měření provedená ''in situ'' indikují poměr mezi přítomností O<small><sub>2</sub></small>/H<sub>2</sub>O izotropního charakteru v oblasti koma a systematicky se nemění vzhledem k vzdálenosti od Slunce. Odhady výzkumníků tedy počítají s původem O<sub>2</sub> postupným začleňováním při procesu formování komety. Detekce přítomnosti [[dusík]]u (N<small><sub>2</sub></small>) v kometě poukazují na formaci zrn, při poměrně nízké teplotě kolem (−243.2&nbsp;°C, −405.7&nbsp;°F).