Strnad obecný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Doplnění fotografií, zpřehání kapitol dle užívané logiky |
||
Řádek 13:
| rod = [[strnad]] (''Emberiza'')
| binomické jméno = Emberiza citrinella
| druh popsal = [[Carl Linné|
| mapa rozšíření = Emberizacitronella3.png
}}
[[Soubor:Emberiza citrinella Kiev obl2.jpg|thumb|Strnad obecný (samice)]]
[[Soubor:Emberiza citrinella vogelartinfo chris romeiks CHR1540.jpg|thumb|Zpívající samec strnada obecného]]
'''Strnad obecný''' (''Emberiza citrinella'') je malý [[druh]] [[Pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] strnadovitých.
== Etymologie ==
Původ českého rodového jména „strnad“ je nejistý. Nejasný je již původ [[praslovanština|praslovanského]] „strьnadъ“ („strъnadъ“) – slovo může mít původ [[Onomatopoeia|zvukomalebný]] podle hlasových projevů, příp. může pocházet z [[Praindoevropský jazyk|indoevropského]] „k’ri(m)-n-ōd-“ „kdo jí zrní“. Od [[Podstatné jméno|substantiva]] „strnad“ je odvozeno [[sloveso]] „vystrnadit“, které vzniklo patrně podle řevnivosti samců v době hnízdění.<ref>FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. ''České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska.'' Praha, 2006, s. 69, 113, 116. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.</ref> Hovorové [[Expresivita (lingvistika)|expresivní]] sloveso „vystrnadit“ znamená „přimět k odchodu“, „dostat ven“, „vypudit“, „vyhnat“ (např. „Nechtěl, aby ho vystrnadili z bytu.“).<ref>Vystrnadit. In: ''Jazyková poradna ÚJČ AV ČR'' [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vystrnadit</ref>▼
== Taxonomie ==
Bývají rozlišovány tři poddruhy strnada obecného:
* strnad obecný evropský (''Emberiza citrinella citrinella'') obývající většinu evropského areálu;
* strnad obecný východoevropský (''E. c. erythrogenys'') obývající východní Evropu až západní Sibiř;
* strnad obecný skotský (''E. c. caliginosa'') žijící ve Velké Británii kromě JV Anglie.<ref name="PO_NO">POŘÍZ, Jindřich a NOVÁK, Zdeněk. Strnad obecný. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2019 [cit. 25. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id9031/</ref>
Řádek 64 ⟶ 69:
== Hnízdění ==
[[Soubor:Yellowhammer Nest 16-05-11 (5728031996).jpg|náhled|Hnízdo strnada obecného s vejci]]
[[Soubor:Yellowhammer (Emberiza citrinella) and chicks.webm|náhled|Krmení mláďat strnada obecného na hnízdě]]
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně a [[monogamie|monogamně]], jsou však známy i případy [[polygynie]]. Zimní hejna opouštějí nejprve samci a k tvorbě párů dochází krátce po zabrání teritorií. Hnízdí v rozmezí od dubna do srpna 2× až 3× ročně. Hnízdo – dobře skryté na zemi nebo těsně nad zemí – staví pouze samice. Je postaveno ze suchých trav, stonků, slámy, listů, kořínků, mechu a vystláno jemnou trávou, osinami, chlupy nebo žíněmi. Úplná snůška čítá 3–5 (2–6) variabilně zbarvených, výrazně černě či fialovohnědě čárkovaných nebo skvrnitých vajec o rozměrech 21,1 × 16,2 mm. Délka sezení je 12–14 dnů, sedí většinou samotná samice, výjimečně i samec. Mláďata krmí oba rodiče a v případě druhé snůšky po dobu 1–2 týdnů také mláďata z prvního hnízdění. Mladí opouštějí hnízdo ve věku 11–13 dnů; 8–14 dnů poté jsou již samostatní. Pohlavně dospívají ve stáří jednoho roku. Ztráty při hnízdění jsou značné. Příčinou ztrát jsou predátoři (např. [[krkavcovití]]), lidé i povětrnostní vlivy. Ve volné přírodě se dožívá průměrně dvou až tří let; nejvyšší doložený věk v přírodě je více než 13 let.
Řádek 70 ⟶ 76:
== Potrava ==
V potravě je ze dvou třetin zastoupena rostlinná složka (semena kulturních rostlin a plevelů). Živočišná složka je rozhodující pro výživu mláďat.<ref name="ŠBH" /> Na jaře a v létě v potravě převažují [[bezobratlí]], hlavně [[hmyz]], dále [[pavouci]], [[žížalovití]] a drobní [[měkkýši]]. Na podzim a v zimě vyhledává převážně semena, nejčastěji [[Lipnicovité|trav]] a [[Obilniny|obilovin]], také stromů, keřů a dalších rostlin. Potravu sbírá téměř výhradně na zemi, v zimě v hejnech často s jinými zrnožravými ptáky.
== Zajímavosti ==▼
[[Soubor:Nederlandsche_vogelen_(KB)_-_Emberiza_citrinella_(114b).jpg|náhled|180px|Strnad obecný in ''Nederlandsche Vogelen'' 1789]]▼
Žluté barvivo (způsobené [[karotenoidy]]) přibývá samcům s věkem, a tedy se zkušenostmi až do čtvrtého roku života. Intenzita zbarvení vypovídá také o zdravotním stavu ptáka (mnohem nevýrazněji zbarveni jsou např. ptáci napadení [[Parazitismus|parazity]]). Protože samičky tyto zákonitosti znají, vybírají si do páru samce s co nejžlutější hlavou. Pokud se musí spokojit s méně hodnotným samcem, postarají se, aby alespoň část potomstva měla kvalitního otce – spáří se s výrazně žlutohlavějším sousedem.<ref>MARTINOVÁ, Zdena. Čím žlutější, tím lepší. ''ABC'' [online]. 2011. 4. února 2011 [cit. 23. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/10534/cim-zlutejsi-tim-lepsi.html</ref> Petr Podpěra uvádí: „V Brehmově životě zvířat se dočteme, že lid jeho jednotvárnou píseň vyjádřil slovy. Strnad v létě, když jest na polích dosti potravy, volá na sedláka uštěpačně: nepotřebujeme strýcův! Ale v zimě přilétaje ke stodolám ozobává snopy a chválí rolníka: dobrý strýc! Dobrý strýc! Z jara zpívá: vezu, vezu, vezu kvítí, nebo: sedláče, sedláče, kdybysi chcíp!“<ref>PODPĚRA, Petr. Strnad obecný. In: ''iFauna'' [online]. ©1999–2018 [cit. 3. 3. 2018]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/4199/strnad-obecny-emberiza-citrinella</ref>▼
== Kampaň Pták roku ==
▲[[Soubor:Nederlandsche_vogelen_(KB)_-_Emberiza_citrinella_(114b).jpg|náhled|180px|Strnad obecný in ''Nederlandsche Vogelen'' 1789]]
[[Česká společnost ornitologická]] vyhlásila strnada obecného [[Pták roku (Česko)|Ptákem roku 2011]].
▲Původ rodového jména „strnad“ je nejistý. Nejasný je již původ [[praslovanština|praslovanského]] „strьnadъ“ („strъnadъ“) – slovo může mít původ [[Onomatopoeia|zvukomalebný]] podle hlasových projevů, příp. může pocházet z [[Praindoevropský jazyk|indoevropského]] „k’ri(m)-n-ōd-“ „kdo jí zrní“. Od [[Podstatné jméno|substantiva]] „strnad“ je odvozeno [[sloveso]] „vystrnadit“, které vzniklo patrně podle řevnivosti samců v době hnízdění.<ref>FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. ''České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska.'' Praha, 2006, s. 69, 113, 116. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.</ref> Hovorové [[Expresivita (lingvistika)|expresivní]] sloveso „vystrnadit“ znamená „přimět k odchodu“, „dostat ven“, „vypudit“, „vyhnat“ (např. „Nechtěl, aby ho vystrnadili z bytu.“).<ref>Vystrnadit. In: ''Jazyková poradna ÚJČ AV ČR'' [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vystrnadit</ref>
▲== Zajímavosti ==
▲Žluté barvivo (způsobené [[karotenoidy]]) přibývá samcům s věkem, a tedy se zkušenostmi až do čtvrtého roku života. Intenzita zbarvení vypovídá také o zdravotním stavu ptáka (mnohem nevýrazněji zbarveni jsou např. ptáci napadení [[Parazitismus|parazity]]). Protože samičky tyto zákonitosti znají, vybírají si do páru samce s co nejžlutější hlavou. Pokud se musí spokojit s méně hodnotným samcem, postarají se, aby alespoň část potomstva měla kvalitního otce – spáří se s výrazně žlutohlavějším sousedem.<ref>MARTINOVÁ, Zdena. Čím žlutější, tím lepší. ''ABC'' [online]. 2011. 4. února 2011 [cit. 23. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/10534/cim-zlutejsi-tim-lepsi.html</ref> Petr Podpěra uvádí: „V Brehmově životě zvířat se dočteme, že lid jeho jednotvárnou píseň vyjádřil slovy. Strnad v létě, když jest na polích dosti potravy, volá na sedláka uštěpačně: nepotřebujeme strýcův! Ale v zimě přilétaje ke stodolám ozobává snopy a chválí rolníka: dobrý strýc! Dobrý strýc! Z jara zpívá: vezu, vezu, vezu kvítí, nebo: sedláče, sedláče, kdybysi chcíp!“<ref>PODPĚRA, Petr. Strnad obecný. In: ''iFauna'' [online]. ©1999–2018 [cit. 3. 3. 2018]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/4199/strnad-obecny-emberiza-citrinella</ref>
== Odkazy ==
| |||