Franz Zacharias Römisch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění erbů, dalších informaci a odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
navrácení odstraněných informací, wikifikace, typo |
||
Řádek 8:
| místo úmrtí = [[Malá Skála]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| příčina úmrtí =
| místo pohřbení = [[Vranov (hrad
| bydliště = Mikulášovice, Malá Skála
| národnost = německá
Řádek 42:
Franz Zacharias Römisch pocházel z mikulášovické podnikatelské rodiny Römischů. Jeho otec se jmenoval Zacharias Römisch (1720–1799) a živil se jako punčochář a obchodník s textilním zbožím. V Mikulášovicích vlastnil mimo jiné i takzvaný [[Císařský dům (Mikulášovice)|Císařský dům]] (čp. 2), kde roku 1779 přespal císař [[Josef II.]] (1780–1790).<ref name="Fiedler" /> Matka Maria Anna Römischová (1736–1821), rozená Wähnerová, byla údajně neteří zemského stavitele Hanse Jacoba Wähnera, který měl mít podíl na stavbě mikulášovického [[Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice)|kostela svatého Mikuláše]].<ref name="Mikulášovice" />
[[Soubor:Vranov-Pantheon 03.jpg|vlevo|náhled|Pantheon]]
Franz Zacharias Römisch se vyučil u svého strýce Johanna Georga Wähnera, významného mikulášovického podnikatele, a následně společně vedli firmu Wähner & Römisch. Předmětem podnikání byl především výkup [[Plátno|plátna]], [[příze]] a punčoch od domácích výrobců, jejich následná úprava a prodej.<ref name="Mikulášovice" /> Vedle kostela dal postavit takzvaný Römischův dvůr (čp. 574), ve kterém byla umístěna textilní továrna.<ref name="Fiedler" /> Podnikatelské úspěchy umožnily Römischovi podporu umění a kultury. V Mikulášovicích založil přibližně třicetičlennou literární společnost, která postupně vlastnila rozsáhlou sbírku knih. Römisch rovněž sbíral drahé kameny a ve svém domě soustředil množství obrazů. Většinu z nich maloval [[šluknov]]ský malíř [[Dominik Kindermann]] (1739–1817), známé jsou portréty Römische a jeho manželky, dále jeho otce, děda a dalších příbuzných, ale také olejomalby krajiny [[Saské Švýcarsko|Saského Švýcarska]].<ref name="Fiedler" /><ref name="Mikulášovice" /> Römisch se oženil s dcerou
Römischova textilní továrna zažila velký rozvoj v době [[Napoleonské války|napoleonských válek]], díky válečným dodávkám pro rakouskou armádu Römisch značně zbohatl. Roku 1802 koupil od Františka Václava hraběte [[Desfoursové|Desfours-Walderode]] za sumu 335 000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] a 300 dukátů panství Malá Skála. Příjmy z podnikání, rozšířené o výnosy ze zemědělství a z lesního hospodářství, umožnily rozsáhlé investice do rozvoje majetku. V Malé Skále dal roku 1817 postavit školu s kapacitou 150 žáků a s vlastní knihovnou, platy učitelů financoval z vlastních prostředků. Na panství dal vybuduvat rozsáhlou síť nových cest. Jeho největším dílem však bylo patrně vybudování Pantheonu na hradě Vranov. V napoleonských válkách se Römisch angažoval nejen obchodně, ale také osobně. Roku 1813, kdy v [[Liberec|Liberci]] a jeho okolí řádili francouzští a polští vojáci, ubytoval na svém [[Malá Skála (zámek)|zámku]] uprchlíky. Ve stejné době finačně podporoval při tažení proti francouzským vojskům jezdeckou divizi generála Adama Alberta hraběte Neipperga (1775–1829). Za tyto aktivity a za věrnost panovníkovi získal roku 1815 od císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] (1792–1835) stříbrný civilní Čestný kříž.<ref name="šlechta" /> Jako majitel šlechtického statku a rozsáhlého bohatství se začal ucházet o šlechtický titul. První žádost z roku 1817 nebyla vyslyšena. O rok později podal další žádost, která se dočkala odezvy po pěti letech. Dne 6. ledna 1823 císař žádost schválil a udělil Römischovi čestný titul [[Šlechtic (titul)|šlechtic]] a také erb.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novanobilitas.eu/rod/romisch|titul=František Zachariáš Römisch|datum přístupu=2021-03-21}}</ref>▼
▲Römischova textilní továrna zažila velký rozvoj v době [[Napoleonské války|napoleonských válek]], díky válečným dodávkám pro rakouskou armádu Römisch značně zbohatl. Roku 1802 koupil od Františka Václava hraběte [[Desfoursové|Desfours-Walderode]] za sumu 335 000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] a 300 dukátů panství Malá Skála. Příjmy z podnikání, rozšířené o výnosy ze zemědělství a z lesního hospodářství, umožnily rozsáhlé investice do rozvoje majetku. V Malé Skále dal roku 1817 postavit školu s kapacitou 150 žáků a s vlastní knihovnou, platy učitelů financoval z vlastních prostředků. Na panství dal vybuduvat rozsáhlou síť nových cest. Jeho největším dílem však bylo patrně vybudování Pantheonu na hradě Vranov. V napoleonských válkách se Römisch angažoval nejen obchodně, ale také osobně. Roku 1813, kdy v [[Liberec|Liberci]] a jeho okolí řádili francouzští a polští vojáci, ubytoval na svém [[Malá Skála (zámek)|zámku]] uprchlíky. Ve stejné době finačně podporoval při tažení proti francouzským vojskům jezdeckou divizi generála Adama Alberta hraběte Neipperga (1775–1829). Za tyto aktivity a za věrnost panovníkovi získal roku 1815 od císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] (1792–1835) stříbrný civilní Čestný kříž.<ref name="šlechta" /> Jako majitel šlechtického statku a rozsáhlého bohatství se začal ucházet o šlechtický titul. První žádost z roku 1817 nebyla vyslyšena. O rok později podal další žádost, která se dočkala odezvy po pěti letech. Dne 6. ledna 1823 císař žádost schválil a udělil Römischovi čestný titul [[Šlechtic (titul)|šlechtic]] a také erb.<ref>http://www.novanobilitas.eu/rod/romisch</ref>
Franz Zacharas von Römisch přežil svou ženu, která žila v posledních letech svého života ve [[Vídeň|Vídni]]. Sám zemřel roku 1832, pochován je na jím založeném hřbitově na kraji vranského lesa. Jeho náhrobek se sochou Víry vytvořil sochař [[František Pettrich|Franz Pettrich]] (1770–1844). Protože Römisch zemřel bezdětný, odkázal své jmění bratrovi Janu Karlu Emanuelovi Römischovi (1778–1853).<ref name="šlechta" /> Potomci rodu Römischů žijí v [[Bavorsko|bavorském]] městě [[Furth im Wald]].
== Odkaz ==
[[Soubor:
Odkaz Franze Zachariase von Römisch je patrný dodnes. Císařský dům a Römischův dvůr patří k nejstarším dochovaným stavbám Mikulášovic, oba přečkaly velký požár středu vsi v roce 1840. Roku 1783 dal vybudovat na pozemku u Römischova dvora pomník císaři Josefu II., který je mylně přisuzován [[Drážďany|drážďanskému]] dvornímu sochaři Franzi Pettrichovi. Oba muži nicméně spolupracovali v následujících letech; Pettrich je autorem náhrobků Römischových rodičů na starém hřbitově u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích, skalních plastik v Pantheonu a také Römischova hrobu se sochou Víry na vranském hřbitově.<ref name="MN" /> Po zakoupení panství Malá Skála začal budovat v okolí zříceniny hradu Vranova romantický přírodní park nazývaný Pantheon, jehož dominantou je [[Novogotika|novogotický]] letohrádek. Při budování parku s mnoha pomníky a sochami nezapomněl ani na svůj rodný kraj – jeden z dochovaných pomníků od sochaře Ignáce Martince (1784–1841) je věnován botanikovi [[Tadeáš Haenke|Tadeáši Haenkemu]] (1761–1817) z [[Chřibská|Chřibské]].<ref name="DaS" /> Samotný zámek Malá Skála dal [[empír]]ově přestavět a upravil také zámecký park. Portrét Františka Zachariáše Römische je vystaven na [[Vrchotovy Janovice (zámek)|zámku Vrchotovy Janovice]].<ref name="DaS" />
== Erb ==
== Galerie ==
Řádek 89 ⟶ 90:
=== Související články ===
* [[Vranov (hrad
* [[Malá Skála (zámek)]]
* [[František Pettrich]]
| |||