Rytíř: Porovnání verzí

== Mravní kodex ==

Rytířstvo se od ostatních společenských vrstev [[feudalismus|feudální]] společnosti odlišovalo nejen svou specifickou zbrojní vybaveností a charakteristickým jízdním způsobem boje, ale především systémem hodnot. Součástí mravního kodexu rytířů bylo naplňování tří zásad:

* ''štědrost'' (largesse), rytíř uskutečňuje šlechetné myšlenky nebo činy, láska k bližním, charita, velkorysost.

Na přelomu 12. a 13. století se objevila další hodnota – ''zdvořilost'' (courtoisie), tedy způsoby dvorsky vychovaného rytíře, ohleduplného k ženám. Pojem, který je u rytíře spojen se všemi ostatními hodnotami je ''čest'' (honneur), tedy plnění veškerých povinností, které vyplývaly z postavení rytíře vůči jeho pánovi i vůči poddaným. Koncem 12. století se [[katolická církev|církvi]] podařilo zcela si podřídit rytířstvo a přibyla další zásada – ''víra'' (religion). Zásada od té chvíle nejdůležitější. Z rytíře se stává miles Christi, voják [[Ježíš Kristus|Kristův]] a služebník [[Hospodin|Boží]]. Chování rytířů se tak řídilo pravidly, která se ujala v mnoha zemích západní a střední Evropy. Svojí přísahou se rytíř zavazoval, že bude dodržovat zásady, které byly spojeny s životem pravého křesťanského bojovníka. Patřila mezi ně především oddanost panovníkovi a zemi, jimž měl rytíř statečně sloužit. Zároveň měl zachovávat věrnost [[Bůh|Bohu]] a církvi a šířit [[křesťanství|křesťanskou]] víru mečem. Slušelo se také ochraňovat slabé a pomáhat vdovám a sirotkům. Důsledkem porušení slibu byla ztráta rytířské cti, jež byla pokládána za nejvyšší hodnotu.