Tomáš Podruh: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fix
Doplnění odkazů.
Řádek 2:
| datum narození = [[15. prosinec]] [[1896]]
| datum úmrtí = [[26. srpen]] [[1942]] (ve věku 45 let)
| místo úmrtí = [[Berlín]] - [[Plötzensee]] {{Vlajka a název|Nacistické Německo}}
| místo narození = [[Třeboň]] {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| příčina úmrtí = Zastřelení
| národnost = [[Češi]]
Řádek 17:
}}</ref> byl československý [[legionář]] a oběť nacistického režimu.
== Život ==
Tomáš Podruh se narodil v jihočeském městě [[Třeboň|Třeboni]], kde také vystudoval místní [[Gymnázium Třeboň|gymnázium]]. V období [[První světová válka|První světové války]] musel stejně jako ostatní narukovat [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]], kde bojoval především na [[Východní fronta (první světová válka)|východní frontě]] u [[Dělostřelectvo|dělostřelectva]]. Za dovednosti u dělostřeleckého pluku si dokonce vysloužil hodnost [[Podplukovník|podplukovníka]]. Po dvou letech války padl do ruského zajetí, které využil k tomu, aby se přidal k [[Československé legie|československým legionářům]]. Zde zůstal u dělostřelectva, konkrétně u 7. pěšího pluku.
 
Po skončení První světové války se zpět do vlasti vrátil až v roce [[1920]], ovšem již v hodnosti [[Nadporučík|nadporučíka]]. U československé armády ovšem zůstal i nadále. Působil u 105. dělostřeleckého pluku v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. Zde však vydržel pouze do roku [[1930]], kdy se rozhodl přestěhovat do [[Praha|Prahy]]. Zde působil ve výcvikovém táboře Ministerstva národní obrany. Později v roce [[1932]] mu byl svěřen 101. dělostřelecký pluk v [[Motol|Praze-Motole]], kde zastával velitelskou funkci. V roce [[1935]] se ovšem rozhodl přestěhovat do vzdálené [[Opava|Opavy]], kde od roku [[1935]] působil jako velitel 8. dělostřeleckého pluku. Na této pozici ovšem nevydržel dlouho. Důvodem bylo v roce [[1938]] další stěhování, tentokrát do [[Brno|Brna]]. V Brně mu bylo svěřeno velení 106. dělostřeleckého pluku. Právě v Brně ho ovšem zastihl německý zábor [[Sudety|Sudet]] i pozdější rozpuštění československé armády.
 
Po rozpuštění československé armády, se začal věnovat pedagogice. Tu naplno rozvíjel na I. Státní průmyslové škole v Brně, kde vyučoval [[dějepis]] a [[zeměpis]]. Působení na škole se později ukázalo jako zcela klíčové pro jeho další odbojovou činnost. Krátce po záboru [[Druhá republika|Druhé republiky]] německým vojskem a nastolení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], se zapojil do odbojové organizace [[Obrana národa]]. V této odbojové organizaci dostal na starost území [[Brno-město]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Horká
| jméno = Bc Tereza
Řádek 30:
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2021-03-12
}}</ref> Mezi jeho hlavní činnosti patřilo ilegální převádění osob přes hranice a jejich pozdější napojení na zahraniční odboj. Nejčastěji pomáhal lidem s útěkem do Anglie[[Spojené království|Velké Británie]]. Jeho činnosti si bohužel všimla i tajná policie [[Gestapo]], které Tomáše Podruha [[23. březen|23. března]] [[1939]] zatklo. Po zatčení byl vězněn v Brně. Nejprve na brněnském hradě [[Špilberk|Špilberku]] a později v Sušilových kolejích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = Via Aurea
Řádek 38:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-03-12
}}</ref> Z Brna byl později převezen nejprve do [[Vratislav (město)|Vratislavi]], poté do [[Wołów|Wohlau]] a poté dokonce do hlavního města [[Třetí říše]] [[Berlín|Berlína]]. Zde stanul před lidovým soudem, který ho 5. listopadu 1941 odsoudil za [[Velezrada|velezradu]] k [[Trest smrti|trestu smrti]] zastřelením. Rozsudek byl vykonán v berlínské věznici [[Věznice Plötzensee|Plötzensee]] téměř rok po jeho vynesení, a to 26. srpna 1942.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Horká
| jméno = Bc Tereza