Bartoňové-Dobenínové (textilní podnikatelé): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
tečky ve dvou kapitolách stále chybí; reference jako začátek věty je nesmysl |
úprava odkazů |
||
Řádek 1:
{{sloučit|Bartoňové z Dobenína|tam}}
[[File:Náchod, Bartoňova vila 02.jpg| thumb|Bartoňova vila "Petrův dvůr" v Náchodě (architekt Janák 1928-1929)]]
Řádek 6 ⟶ 5:
== Z historie podnikatelské činnosti v textilním průmyslu ==
Za zakladatele podnikatelské dynastie je považován ''Josef Bartoň'' (1803–1849). Ten pocházel ze selské rodiny, jejíž existence byla poprvé písemně doložena koncem 16. století v obci ''Nízké Srbské''. Jeho předkové se vedle zemědělsví příležitostně zabývali domáckou výrobou tkanin, svůj majetek však rozmnožovali hlavně výhodným prodejem a koupí nemovitostí.Josef Bartoň byl první potomek, který se zcela zaměřil na textilní řemeslo. Za zděděné peníze koupil dva ruční [[tkalcovský stav|tkalcovské stavy]], se kterými začal asi v roce 1830 v rodinné chalupě ve ''Ždárkách u Náchoda'' vyrábět [[len |lněné]] [[plátno]]. Živnost se vyvíjela tak úspěšně, že mohl v roce 1842 koupit v obci ''Vysoká Srbská'' [[bělení textilií|bělidlo]], které rozšířil o [[barvení textilií|barevnu]] plátna a později zaměstnával jako [[faktor]] až 300 domáckých tkalců. Jeho syn ''Josef'' (nar. 1838), vyučený barvíř, převzal po otcově smrti bělidlo a barevnu, po požáru v roce 1865 však budovu prodal a v roce 1866 otevřel v Náchodě barevnu plátna. V roce 1885 koupil ve ''Starém Městě nad Metují'' a v ''Bražci'' pozemky, na kterých postavil tkalcovnu se 26 moderními stroji, barevnu a [[potiskování textilií|tiskárnu]]. Molina a pracovní kepry se tam už vyráběly z [[bavlna|bavlněné příze]] namísto dřívějších lněných pláten.<ref name="Bar">{{Citace
| příjmení = Tesař
| jméno = Martin
Řádek 19 ⟶ 18:
| datum přístupu = 2021-02-14
}}</ref>
▲Za zakladatele podnikatelské dynastie je považován ''Josef Bartoň'' (1803–1849). Ten pocházel ze selské rodiny, jejíž existence byla poprvé písemně doložena koncem 16. století v obci ''Nízké Srbské''. Jeho předkové se vedle zemědělsví příležitostně zabývali domáckou výrobou tkanin, svůj majetek však rozmnožovali hlavně výhodným prodejem a koupí nemovitostí.Josef Bartoň byl první potomek, který se zcela zaměřil na textilní řemeslo. Za zděděné peníze koupil dva ruční [[tkalcovský stav|tkalcovské stavy]], se kterými začal asi v roce 1830 v rodinné chalupě ve ''Ždárkách u Náchoda'' vyrábět [[len |lněné]] [[plátno]]. Živnost se vyvíjela tak úspěšně, že mohl v roce 1842 koupit v obci ''Vysoká Srbská'' [[bělení textilií|bělidlo]], které rozšířil o [[barvení textilií|barevnu]] plátna a později zaměstnával jako [[faktor]] až 300 domáckých tkalců. Jeho syn ''Josef'' (nar. 1838),<ref >{{Citace elektronické monografie
Tkalcovnu rozšířil v roce 1890 na 86 [[tkací stroj|tkacích strojů]] a ustanovil syny ''Josefa''<ref >{{Citace elektronické monografie
Řádek 105 ⟶ 97:
== Stavební činnost a nemovitosti ==
[[File:Zámek Zbraslav, Krňák.JPG| thumb | Zámek Zbraclav zakoupený Bartoni v roce 1910]]
V roce 1908 koupili v ''Novém Městě nad Metují'' velkostatek, na kterém přestavěli renesanční zámek (za 2,5 milionu korun) a cca 1200 hektarů lesa ve dvou revírech. (Dědic zámku ''Michael Joseph Barton'' ho nabízel v roce 2020 na prodej za 300 milionů korun.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Koupě zámku za 300 milionů Kč
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/koupe-zamku-za-300-milionu-kc-neni-pro-mk-prioritou-chybi-penize/1906184
Řádek 130 ⟶ 122:
Zřídili např. v Náchodě sirotčinec, Spolek k podpoře chudých studujících, podporovali školy, charitativních instituce a tělovýchovné spolky. Ve Starém Městě nechali postavit nový starobinec a chudobinec. Ladislav B. nechal v České Skalici postavit 24 dělnických domků.
Podporovali opravy a údržbu kostelů a klášterů, v pražském chrámu svatého Víta financovali vybavení jedné kaple za 700 tisíc korun.<ref name = "Bar"/>
== Sběratelská činnost ==
| |||