Testimonium flavianum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+o Janu Křtiteli stručně, doplnění, úpravy, nedostupný zdroj
m Robot: reference vyjmuty z nadpisů; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Testimonium Flavianum''', česky ''Flaviovo svědectví'', je část textu ve spise ''[[Židovské starožitnosti]]'' [[Flavius Iosephus|Josefa Flavia]] z [[1. století]] n. l., která stručně shrnuje příběh [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Mělo by se jednat o jediný dobově blízký pramen potvrzující vyprávění [[Evangelium|evangelií]]. Autentičnost textu však je většinou zpochybňována jako (částečná) pozdější křesťanská [[Interpolace (text)|interpolace]]. Naopak další zmínka o Ježíši zvaném Kristus a pasáž o [[Jan Křtitel|Janu Křtiteli]] ve stejném díle jsou obvykle považována za autentické.
 
== Testimonium flavianum (18,3) ==
{{Citát v rámečku|V té době žil Ježíš, moudrý muž, lze-li jej nazývat mužem. Vykonával totiž podivuhodné skutky, byl učitelem lidí, kteří radostně přijímali pravdu, a získal na svou stranu mnoho Židů i mnohé z pohanů. On byl [[Kristus]]. A ačkoli na udání našich předních mužů jej [[Pilát Pontský|Pilát]] odsoudil k ukřižování, ti, kteří si jej dříve zamilovali, od toho neupustili. Opět živý se jim totiž ukázal třetího dne, když božští proroci o něm toto i mnoho jiných věcí předpověděli. A ani dnes ještě nezmizelo pokolení křesťanů, kteří se tak po něm nazvali.|Flavius|Židovské starožitnosti|18,3,3<ref name="Vyšehrad">Citováno dle ''Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I.'', Vyšehrad 2001, {{ISBN|80-7021-406-6}}, str. 396.</ref>}}
 
Je nepravděpodobné, že by text v tomto znění byl Flaviovým dílem, protože jako [[Judaismus|žid]] by nemohl Ježíše označovat za Krista, tedy pomazaného [[Mesiáš]]e. Teolog a církevní otec [[Órigenés]] (185–253) „vyčítal“ Flaviovi, že obdivoval Jana Křtitele, avšak Krista již nepřijal a nestal se křesťanem. Z toho lze usoudit, že Órigenés znal Flaviovo dílo, kde v 18. knize byl text o Křtitelovi, ale ne takovéto svědectví o výjimečném životě Ježíše Krista. Teprve o několik desetiletí později církevní historik [[Eusebios z Kaisareie]] (asi 270–339) cituje právě tento text.<ref>[http://fatym.com/taf/knihy/patrol/p_cdej.htm#1-11 Eusebova zmínka o Testimonium Flavianum]</ref>
 
Již od 16. století se proto začalo pochybovat, zda se jedná o původní znění textu. Předpokládá se, že pravděpodobně někdy před Eusebiem (v 2.–3. století) neznámý křesťanský opisovač buď celý oddíl napsal sám, nebo pozměnil původní kratší verzi. Druhou teorii podporuje existence kratší verze uvedeného místa v arabském překladu Flaviova díla v kronice křesťanského historika [[Agapios (historik)|Agapia]] z 10. století:
Řádek 27:
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]]
[[Kategorie:Dějiny křesťanství]]
[[Kategorie:Starověké dějiny Židů]]