Elf: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 3 měsíci
m
m (Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy)
Slovo je odvozeno od [[Pragermánština|pragermánského]] ''*albiz'', to zase od [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*albhós'' či ''*helbhós'' ve významu „bílý“. Ze stejného kořene můžou pocházet i geografická jména [[Alpy]] a [[Labe]]. Základ této etymologie položil již [[Jacob Grimm]] a [[Ferdinand de Saussare]]. Konkrétní indoevropský kořen pak odvodil [[Elis Wadstein]].<ref name="Lecouteux92"/>
 
[[Adalbert Kuhn]] spojil slovo elf se [[sanskrt]]ským rbhu „obratný řemeslník“, které označovalo démony, kteří vykovali bohům šperky. K této etymologii se přiklonil i [[Jan de Vries]], jejím problémem však je všakto, že vychází ze záměny elfů a s trpaslíky, která proběhla až během [[středověk]]u.<ref name="Lecouteux92"/>
 
== Historie ==
 
== Povaha ==
Elfové bylybyli původně dobrotivými bytostmi. Svědčí o tom řada [[Osobní jméno|osobních jmen]] od nich odvozených, která měla svému nositeli zajistit jejich ochranu. Jedná se například [[Staroangličtina|staroanglická]] jména [[Alfréd|Aelfraed]] „rádce elfů“ [[Aelfbeorth]] „třpytící se elf“ nebo [[Aelfwine]] „přítel elfů“. Mezi další taková jména patří [[Alf (jméno)|Alf]], [[Alva]] a [[Alberich]]. Podobný účel měla jména odvozená od jmen bohů jako [[Thorsteinn]] „[[Thór]]ův kámen“ nebo [[Frómundr]] „[[Frey]]em ochraňovaný“. Naopak například od slova [[dvergr]] „trpaslík“ žádná známá osobní jména odvozena nejsou, protože o těchto bytostech se původně věřilo že jsou zlovolné povahy. Na pozitivní charakter elfů odkazuje i samotná etymologie jejich jména od bílé barvy.<ref>Lecouteux, s. 93</ref>
 
Elfové byly spojeni s magií, později škodlivou magií. Staroanglický výraz aelfside z doby kolem roku 1000 „čarodějnictví, uhranutí“ doslova znamená „elfí kouzla“, složka siden je příbuzná severskému seid. Mezi další slova spojující magii a elfy patří staroanglické ''aelfadl'' „noční můra“ a ''aelfsogotha'' „[[škytavka]]“, dále německé Alpfuss „[[pentagram]], muří noha“ a Alraun či Albruna „[[mandragora]]“. O kultu elfů svědčí existence rodinného svátku [[Álfablót]] „elfí obětování“, který byl slaven předkřesťanskými [[Seveřané|Seveřany]]. Souvislost této slavnosti s [[Kult předků|kultem předků]] ukazuje že se zemřelými byli spjati i sami elfové.<ref>Lecouteux, s. 95</ref> Někteří lidé, například [[Hálfdan Hvítbeinn]], byli po své smrti nazývani elfy.
427

editací