Ústav pro péči o matku a dítě: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m procent vs. procentní
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m drobnosti, typo
Řádek 61:
| poznámka = dále jen ''Výroční zpráva z roku 2013.''
}}</ref>
 
Ústav sídlí v komplexu budov, které byly vystavenyvystavěny před [[První světová válka|první světovou válkou]] na popud prof. MUDr. [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]]. Dostavěn byl roku 1914 a ke slavnostnímu otevření došlo 28. června téhož roku,<ref name="patriot">{{Citace elektronické monografie
| titul = Porodnice v pražském Podolí se otevřela před 100 lety
| url = http://www.prazskypatriot.cz/porodnice-v-prazskem-podoli-se-otevrela-pred-100-lety/
| datum přístupu = 2014-10-26
| vydavatel = Pražský patriot
}}</ref> krátce před vypuknutím války. Budovu navrhl architekt Prof. Ing. [[Rudolf Kříženecký]],<ref>http://www.upmd.cz/?lang=cz&category=1-3-46</ref> původně v době otevření ústavu zde bylo sanatorium, čili zpočátku budova nesloužila jako [[porodnice]]. Porodnice určená pro veřejnost zde vznikla až v roce [[1925]].<ref name="neznamapraha" />
 
K roku [[2013]] nemocnice prováděla jako jediná nemocnice ve [[střední Evropa|střední Evropě]] operace nenarozených dětí s vývojovými vadami v těle matky v rámci činnosti ''Centra fetální medicíny''.<ref name="neoficialnijmeno" /><ref name="narust" /> Současným ředitelem ústavu je doc. MUDr. [[Jaroslav Feyereisl]], CSc.<ref>{{Citace name="narust"elektronického />periodika
| titul = Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/updm-porodnice-v-podoli.A170821_143154_architektura_rez
| datum vydání = 2017-08-22
| datum přístupu = 2021-03-12
}}</ref>
 
Areál ústavu je součástí [[Pražská památková rezervace|Pražské památkové rezervace]] a nachází se v něm památkově chráněná budova bývalé viniční usedlosti [[Neumanka]].
Řádek 77 ⟶ 84:
[[Soubor:Pankrác and Porodnice v Podolí, Prague.jpg|náhled|Komplex po rekonstrukci při pohledu z [[Vyšehrad]]u|alt=|vlevo]]
[[Soubor:Podolská porodnice hala 3.jpg|alt=|náhled|Pohled na vstupní loby v hlavní budově]]
Ústav původně sídlil v komplexu pěti<ref name="patriot" /> budov, které byly vystaveny na popud prof. MUDr.profesora [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]](1869-1926).<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Josef.
| jméno = Hrubeš,
Řádek 92 ⟶ 99:
| isbn = 8020008233
| isbn2 = 9788020008237
}}</ref> Profesor JedličkaTen přišel s nápadem na výstavbu moderního ústavu, tzv. ''Pražského sanatoria'',<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = historie budov JÚŠ
| url = http://www.jus.cz/parse_url.php?url=/historie-budov-JUS
| datum přístupu = 2014-10-26
| vydavatel = [[Jedličkův ústav]]
}}</ref> určeného převážně pro bohatší klientelu, v roce [[1909]].<ref name="neznamapraha" /> Plán výstavby komplexu pěti honosných budov byl na svou dobu značně finančně nákladný, a tak pro získání potřebných financí bylo předními českými lékaři založeno zájmové sdružení ''Pražské sanatorium akciová společnost'' předními českými lékaři.<ref name="neoficialnijmeno" /> Budovu navrhl architekt Prof. Ing. [[Rudolf Kříženecký]] jako komplex navzájem propojených pěti budov sloužící jako zdravotnicko-hotelové zařízení.<ref name="neznamapraha" /><ref name="patriot" /> Dobový architektonický návrh počítal s odbornými ústavy, [[Operační sál|operačními sály]], salónní síní na vodoléčbu a [[oxid uhličitý|uhličitými]], hydroelektrickými a slatinnými [[lázně]]mi.<ref name="patriot" /> Tehdejší návrh byl značně promyšlený a počítal s orientací pokojů na jih, kdežto [[Operační sál|operačních sálů]] na sever.<ref name="patriot" /> S výstavbou se započalo v roce 1910 po zprovoznění [[Vyšehradský tunel|vyšehradského tunelu]]<ref name=":1" /> a navazujících nábřežních komunikací. Ústav byl dostavěn roku 1914 krátce před vypuknutím [[První světová válka|první světové války]]. Oficiálně se brány sanatoria otevřely 28. června 1914.<ref name="patriot" /> Po vypuknutí války hrozilo, že sanatorium bude změněno na [[vojenský lazaret]]. K dočasnému lazaretu pod patronací [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]]<ref name="neznamapraha" /><ref name="neoficialnijmeno" /> byly nabídnuty společenské prostory. Po skončení války se ústav navrátil ke svému původnímu určení a v této době patřil mezi přední zdravotnická zařízení v [[Evropa|Evropě]].<ref name="neoficialnijmeno" /> Po válce se v komplexu budov nacházela II. chirurgická a II. gynekologická klinika a oddělení [[Rentgen (zařízení)|rentgenové]] diagnostiky a fyzikální terapie, oddělení [[ortopedie|ortopedické]] a od roku 1925 i oddělení porodnické.<ref name="vyrocni6" />
 
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl areál budov zkonfiskován německou okupační správou, a tak opět začal sloužit jako vojenská ozdravovna pro příslušníky jednotek [[Schutzstaffel|SS]].<ref name="neoficialnijmeno" /> Na konci druhé světové války v rámci [[Pražské povstání|pražského povstání]] byla část komplexu poničena [[dělostřelectvo|dělostřeleckou palbou]].<ref name="patriot" /> Po ukončení druhé světové války sloužil areál na krátkonakrátko jako léčebna pro nemocné [[tuberkulóza|tuberkulózou]], kteří se vrátili z [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]].<ref name="neznamapraha" /> Zákonem ze dne 23. prosince [[1946]] došlo k vyvlastnění areálu budov a k jejich převodu do správy Ministerstva školství a osvěty<ref name="vyrocni6" /> s ohledem na záměr zřídit v areálu zdravotnické zařízení zaměřující se na péči o matky a jejich děti.<ref name="neoficialnijmeno" /> Po rekonstrukci, která proběhla v roce [[1948]],<ref name="patriot" /> byly budovy přiděleny III. gynekologicko-porodnické klinice prof. [[Jiří Trapl|Jiřího Trapla]] a Kojenecké klinice.<ref name="neoficialnijmeno" />
[[Soubor:Interiér Ústavu pro péči o matku a dítě v roce 2014 (2).JPG|náhled|Pohled na uměleckou výzdobu kopule ve vstupní části komplexu budov|alt=]]
Vyhláškou tehdejšího Ministerstva zdravotnictví číslo 77 ú. 1 ze dne 31. ledna [[1951]] došlo k založení výzkumného zdravotnického ''Ústavu pro péči o matku a dítě''<ref name="neznamapraha" /> spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. Cílem tohoto kroku bylo propojit lékařskou péči na úrovni [[gynekologie]] a [[pediatrie]], k čemuž došlo na území Československa poprvé.<ref name="neoficialnijmeno" /> Vyhláška vstoupila v platnost 1. března 1951, kdy byl komplex budov vyjmut ze správy Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.<ref name="vyrocni7">Výroční zpráva z roku 2013, str. 7.</ref> Prvním ředitelem Ústavu pro péči o matku a dítě byl MUDr. [[Jiří Trapl]].<ref name="vyrocni7" /> V 50. letech se v porodnici rodilo více než 3000 dětí ročně.<ref name=":0" />
 
Později došlo k rozšíření areálu, když byla přičleněna sousední nemovitost ''Neumanka''.<ref name="neznamapraha" /> V roce [[2005]] byl ke komplexu budov přičleněn nově vybudovaný monoblok částečně zapuštěný do vyšehradské skály. V monobloku se nachází tři porodní sály a osm porodních pokojů.<ref>{{Citace elektronické monografie