Elektrárna Chvaletice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
wikify; aktualizace spory o emise; šablony zdroj
Řádek 34:
| datum přístupu = 2009-10-27
| vydavatel = spz.logout.cz
}}</ref> K roku 2021 tak šlo o nejmladší hnědouhelnou elektrárnu v Česku. Do roku 2013 elektrárnu vlastnila skupina [[ČEZ]], následně pak skupina [[Czech Coal]] (dnes holding [[SeverníSev.en Energy AG|Sev.En Energy energetickáAG]]) miliardáře [[Pavel Tykač|Pavla Tykače]], která elektrárnu ovládá ještě v roce 20202021. Sama elektrárna je vyčleněna do společnosti Seven EC, a.s.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sev.en EC, a.s. {{!}} Sev.en Energy
| periodikum = www.7energy.com
Řádek 47:
| url = https://www.automa.cz/cz/casopis-clanky/automaticke-rizeni-vyklopniku-vagonu-v-elektrarne-chvaletice-2008_01_36571_5010/
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref> Projekt vypracovala společnost [[Energoprojekt]]. Projektanty komína byli Z. Vocetka a L. Šárek. Stavba komínka proběhla v letech 1974 až 1975 a provedla ho společnost [[Teplotechna]], a to pomocí technologie [[Posuvné bednění|posuvného bednění]] [[Gleitbau]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = elektrárna Chvaletice
| periodikum = www.fabriky.cz
Řádek 61:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref> V roce 2013 byla nicméně nakonec elektrárna prodána společnosti [[Litvínovská uhelná]] ze skupiny [[Czech Coal]] (dnes holding [[Severní energetická]]). Den před samotným prodejem byla společnost prodána [[Manažer|manažerům]] skupiny Czech Coal<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bačkorová | jméno = Drahomíra | titul = Novým majitelem Elektráren Chvaletice se stala Severní energetická | periodikum = Český rozhlas | datum_vydání = 2013-09-03 | datum_přístupu = 2013-09-04 | url = http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/novym-majitelem-elektraren-chvaletice-se-stala-severni-energeticka--1252712}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = ČEZ prodá elektrárnu Chvaletice Litvínovské uhelné. Křetínského EPH neuspěl
Řádek 85:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref> Prodejní cena v roce 2013 byla 4,12 mld Kč.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Ministerstvo vyhovělo námitkám ekologů. Zrušilo elektrárně Chvaletice výjimku z emisních limitů
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svetdomov/chvaletice-elektrarna-protest-ekologiechvaletice-blokadavyjimka-klimakempemise-aktiviste_1907070924_lacekologove_2103121324_pj
| jazyk = cs
| datum přístupu = 20192021-1203-1112
}}</ref>
 
V roce 2016 zahájila společnost [[Sev.en EC]] [[Modernizace|modernizaci]] provozu, jejímž cílem jebylo především snížení emisí [[NOx]] a tuhých znečišťujících látek a prodloužení životnosti bloků č. 3 a 4 do roku 2030. Náklady na modernizaci dosahujídosáhly téměř 3 miliard Kč a investor se musí obejítproběhla bez dotací ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie. JdeŠlo o největší investici v Pardubickém kraji za poslední 3 roky. [[Generální dodavatel|Generálním dodavatelem]] jebyla společnost [[KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s.]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Elektrárna Chvaletice investuje tři miliardy do snížení emisí|periodikum=iDNES.cz|url=http://pardubice.idnes.cz/cistsi-chvaletice-ani-tri-miliardy-neni-konecny-ucet-pcf-/pardubice-zpravy.aspx?c=A160315_2232526_pardubice-zpravy_jah|datum vydání=2016-03-15|datum přístupu=2016-09-07}}</ref>
 
== Technický popis ==
Provoz výrobních zařízení elektrárny je řízen ze dvou blokových [[Dozorna|dozoren]], každá z&nbsp;nich kontroluje chod dvou bloků. Kotle PG 655 jsou průtlačné, dvoutahové, s [[Granulační ohniště|granulačním ohništěm]] a [[Spodní topeniště|spodním topeništěm]]. Výrobcem byly [[Vítkovické železárny]]. Kotle jsou vybaveny přihříváním páry, [[Ekonomizér|ekonomizérem]], rotačními ohříváky vzduchu, dvěma [[Elektronapáječka|elektronapáječkami]], jednou [[Turbonapáječka|turbonapáječkou]] a dvěma třísektorovými elektrostatickými [[Elektrostatický odlučovač|elektrostatickými odlučovači]] [[Popílkoviště|popílku]]. Zařízení dosahuje při jmenovitém výkonu 655 t/h účinnosti 88 %. [[Turbína|Turbíny]] jsou kondenzační, třítělesové, rovnotlaké, s osmi neregulovanými odběry páry. Mají jmenovitý výkon 205 [[Megawatt|MW]], jmenovité otáčky 3000/min a parametry páry 17 [[MPa]]/543&nbsp;°C. Bloky jsou vybaveny [[Turboalternátor|turboalternátory]] typu H 6688-2-VH 235 MVA. [[Stator|Statorové]] vinutí je chlazeno [[Kondenzát|kondenzátem]], [[Rotor (elektrotechnika)|rotor]] pak [[Vodík|vodíkem]].
 
Napětí [[Elektrický generátor|generátoru]], které je na [[Svorkové napětí|svorkách]] 15,75 [[KiloVolt|kV]], je blokovým [[Transformátor|transformátorem]] 250 MVA transformováno na 400 kV. Výkon je vyveden dvěma 400 kV linkami do rozvodny[[Rozvodna Týnec|rozvodny nad LabemTýnec]]. [[Palivo|Palivem]] je [[Severní Čechy|severočeské]] energetické [[hnědé uhlí]] o průměrné [[Výhřevnost|výhřevnosti]] 15,3 [[Gigajoule|GJ]]/t a s průměrným obsahem [[Síra|síry]] 1,15 %<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Sev.en EC {{!}} Severní energetická a.s.|periodikum=www.sev-en.cz|url=http://www.sev-en.cz/cz/elektrina/elektrarna-chvaletice.html|datum přístupu=2016-09-08}}</ref>. Zdrojem vody pro elektrárnu je řeka [[Labe]].
 
Komín elektrárny měří 300 metrů<ref name="svetprumyslu">http://www.svetprumyslu.cz/profil/elektrarna-chvaletice-as-hnedouhelne-vrtochy.html{{Nedostupný zdroj}}</ref> a je jedním z nejvyšších komínů v ČR. [[Chladicí věž|Chladicí věže]] elektrárny mají výšku cca 100 metrů a [[Průměr (geometrie)|průměr]] u země 60 metrům.
 
=== Zásobování uhlím ===
Řádek 105 ⟶ 111:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-02-10
}}</ref> Od roku 1996 je však uhlí pro elektrárnu dováženo výhradně po železnici.<ref name="spz" /> Dopravcem byly [[České dráhy]], později od svého vzniku [[ČD Cargo]];. novýNový majitel Severní energetická vybral v&nbsp;tendru (objem zakázky udávaný ČD Cargo činil 700 milionů Kč ročně za 7 párů vlaků denně) společnost [[PKP Cargo International|AWT]], která převzala přepravy ke dni 2. září 2013. Tato společnost jebyla i provozovatelem [[Vlečka|vlečky]].<ref>http://ekonomika.idnes.cz/cr-cargo-prislo-o-zakazku-na-uhli-doy-/eko-doprava.aspx?c=A130830_1970811_eko-doprava_neh</ref> Od konce roku 2014 je opět obsluhovánadoprava zajišťována ČD Cargo.{{Zdroj?}}
 
=== Emise ===
Elektrárna byla v roce 2018 třetím největším zdrojem [[Emise|emisí]] [[Oxid uhličitý|CO2]] v České republice. Emise tohoto [[Skleníkové plyny|skleníkového plynu]] v roce 2018 činily 4,3 milionu tun, což představovalo značný nárůst oproti 3,3 milionům tun v roce [[2017]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady
| periodikum = E15.cz
Řádek 115 ⟶ 121:
}}</ref>
 
Emise [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] se snížily díky [[Odsíření|odsiřovacímu]] zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré [[Vápenec|vápencové]] [[Vypírka|vypírky]]. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů jsou tlačeny kouřovými [[Ventilátor|ventilátory]] kotlů přes dva [[Kouřovod|kouřovody]] do dvou [[Absorbér|absorbérů. V]], absorbérukde procházejí kouřové plyny sprchou vodní [[Suspenze (chemie)|suspenze]] jemně mletého vápence, ve které dochází k vymývání [[Oxidy síry|oxidů síry]] z kouřových plynů, a to s účinností převyšující 95%. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech pohybujícího se okolo 3 500&nbsp;mg /Nm<sup>3</sup> odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň nejvýše 200&nbsp;mg/Nm<sup>3</sup>, přičemž zákon povoluje 500 mg/Nm<sup>3</sup>. Emise prachu jsou nižší než 100&nbsp;mg/m<sup>3</sup>.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Sev.en EC {{!}} Severní energetická a.s.|periodikum=www.sev-en.cz|url=http://www.sev-en.cz/cz/elektrina/elektrarna-chvaletice.html|datum přístupu=2016-09-08}}</ref>{{Zdroj?|Popis=Nutno aktualizovat hodnoty emisních limitů.}}
 
První etapa výstavby tohoto zařízení (odsíření bloků č. 3 a 4) byla hotova v závěru roku 1997, druhá etapa byla dokončena v roce 1998. Hlavním dodavatelem bylo finsko-japonské konsorcium společností IVO International Ltd., [[Hitachi|Hitachi Ltd.]] a [[Itochu|Itochu Corp.]] Jedna odsiřovací jednotka pojme [[spaliny]] ze dvou bloků. Zvláštností stavby je vyvedení odsířených spalin do chladicích věží, což učinilo chvaletickou elektrárnu ekologickým průkopníkem v ČR. Hlavní výhoda odvádění spalin přes chladicí věže spočívá v tom, že stoupající vodní pára má mnohem větší vztlak než spaliny, a umožňuje jim tak dosáhnout lepšího rozptylu než z běžného komína. To je obzvláště výhodné v případě uhelných elektráren, protože kouřové plyny se po mokrém odsíření silně ochlazují, a stoupají pak do ovzduší daleko pomaleji. Inovativní technologiitechnologie poprvébyla použilipoprvé Němcipoužita v roce 1982 v elektrárně [[Völklingen]], která sloužila jako [[prototyp]] pro řadu dalších uhelných zdrojů.<ref>https://www.steag.com/?jump=http://power-saar.steag-saarenergie.de/de/02_Leistungen/01_Fenne_Kraftwerk.php</ref>
 
Elektrárna provozuje dvě stanice měření [[Imise|imisí]], které jsou zapojeny do systému AIM (automatický imisní monitoring) [[Český hydrometeorologický ústav|ČHMÚ]].{{Zdroj?}}
 
=== Vedlejší produkty při výrobě elektrické energie ===
V posledním období se zásadně změnila koncepce nakládání s vedlejší produkcí výroby elektrické energie, dříve odpady. Popílek z elektrofiltrů se odebírá v suchém stavu, rovněž tak [[struska]] zpod kotlů. Postupně se ustoupilo od dopravy těchto produktů ve formě [[Hydrosměs|hydrosměsi]], což umožňuje jejich další využití, převážně ve stavebnictví. Tyto produkty mají samostatné [[Certifikát|certifikáty]]. Co se nepodaří prodat samostatně, je zpracováno v míchacím centru na další certifikovaný materiál [[stabilizát]] (směs popílku, strusky, energosádrovce, 1–3 % vzdušného nehašeného vápna a vody). Od roku 1998 Elektrárna Chvaletice provádí ukládání tohoto produktu na základě zpracovaného projektu "Krajinotvorba", kterým uvádí zdevastovanou krajinu po těžbě pyritu do původního stavu.{{Zdroj?}}
 
Plně certifikované vedlejší energetické produkty:
Řádek 131 ⟶ 137:
* [[stabilizát]]
 
Od října roku [[2001]] je Elektrárna Chvaletice držitelem certifikátu "Environmental Management System Standard" dle [[ISO 14001|ISO 14 001]], udělený firmou [[Det Norske Veritas]].{{Zdroj?}}
 
=== Využití odpadovéhoodpadního tepla ===
Elektrárna Chvaletice zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla. Obě komodity vyrábí ve [[Kogenerace|společném cyklu]], což vede k vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám. Teplo je dodáváno horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce [[Trnávka (okres Pardubice)|Trnávka]] a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a Elektrárnou Chvaletice. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 200 [[Terajoule|TJ]] při výkonu 4 x 15 [[Megawatt|MW]]. Zdroj tepelné energie není v současné době využit v plném rozsahu. Stále dochází k rozšiřování sítě [[Centrální zásobování teplem|centrálního zásobování teplem]] připojováním nových odběratelů. Zvažovala se i dodávka tepla do Kolína a byla dokonce zahájena příprava výstavby vedení, ale později bylo od záměru upuštěno; mělo ostatně jít o dodávku tepla v páře, což by bylo málo efektivní.{{Zdroj?}}
Elektrárna Chvaletice zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla. Obě komodity vyrábí ve společném cyklu, což vede k vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.
 
Teplo je dodáváno horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce [[Trnávka (okres Pardubice)|Trnávka]] a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a Elektrárnou Chvaletice. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 200 TJ při výkonu 4 x 15 MW.
 
Zdroj tepelné energie není v současné době využit v plném rozsahu. Stále dochází k rozšiřování sítě centrálního zásobení teplem připojováním nových odběratelů. Zvažovala se i dodávka tepla do Kolína a byla dokonce zahájena příprava výstavby vedení, ale později bylo od záměru z politických důvodů upuštěno; mělo ostatně jít o dodávku tepla v páře, což by bylo málo efektivní.
 
== Kontroverze týkající se provozu ==
Řádek 153 ⟶ 155:
}}</ref>
 
Na začátku roku 2020 se díky chybě [[Facebook|Facebooku]] dostala na veřejnost informace o personálním propojení [[Public relations|PR]] aktivit elektrárny Chvaletice a stránky Greenpiss dehonestující ekologické aktivisty.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Součková
| jméno = Lada
Řádek 192 ⟶ 194:
}}</ref>
 
=== OtázkaOtázky udělení či neudělení výjimkyvýjimek z emisních limitů ===
 
==== Emise rtuti a oxidů dusíku ====
V roce 2019 zažádala elektrárna o výjimku na limit emisí rtuti, kterou Pardubický kraj v červnu stejného roku schválil [https://zpravy.aktualne.cz/domaci/elektrarna-chvaletice-dostala-emisni-vyjimku/r~aa9494e69c1311e999160cc47ab5f122/], což kritizovaly ekologické organizace [https://www.greenpeace.org/czech/clanek/3578/elektrarna-chvaletice-na-vyjimku-nema-narok-snazi-se-ji-proto-urvat-silou/] i někteří místní politici<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Skoupá
Řádek 207 ⟶ 211:
| url = https://www.piratskelisty.cz/clanek-2596-pirati-chteji-odvolat-radni-kteri-hlasovali-proti-zajmu-obcanu-pardubic-elektrarna-chvaletice-by-nemela-mit-na-vyjimky-narok
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref>. VElektrárna listopaduse v souvislosti se sporem o emisní výjimky stala cílem akcí spojených s akcí [[Klimakemp]] 2019, následněv došlorámci kenichž zrušenídošlo rozhodnutík Krajskéhozablokování úřaduhlavního ovchodu výjimcedo zeelektrárny stranyna Ministerstvanecelé životníhotři prostředídny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ‚Akci považujeme za úspěch.‘ Aktivisté opustili areál elektrárny Chvaletice, před odchodem uklidili
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/chvaletice-elektrarna-protest-ekologie-blokada-klimakemp-aktiviste_1907070924_lac
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref> V listopadu 2019 následně došlo ke zrušení rozhodnutí [[Krajský úřad Pardubického kraje|Krajského úřadu Pardubického kraje]] o výjimce ze strany [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ministerstvo zrušilo výjimku pro elektrárnu Chvaletice, chce nové posouzení
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 213 ⟶ 223:
| datum vydání = 2019-11-20
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref>. Krajský úřad nicméněsám osebe výjimceprohlásil znovuza rozhodovatsystémově nebude,podjatý protožea sámtutíž sebeneschopný prohlásilo zavýjimce systémověrozhodnout, podjatý.takže Vv prosinci 2019 tak zatím stále nenínebylo jasné, kdo bude o případném udělení či neudělení výjimky rozhodovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = televize
| jméno = Česká
Řádek 221 ⟶ 231:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref> Rozhodování bylo následně svěřeno Krajskému úřadu Olomouckého kraje, který výjimku z limitů pro rtuť a emise oxidů dusíku v září 2020 schválil. V březnu 2021 ji pak Ministerstvo životního prostředí opět zrušilo. Elektrárna tak byla postavena do situace, kdy musí do října 2021 výjimku opětovně získat, zajistit potřebné technické úpravy provozu nebo svůj provoz omezit.<ref name=":0" />
}}</ref>
 
Elektrárna se v souvislosti se sporem o emisní výjimky stala cílem akcí spojených s akcí [[Klimakemp]] 2019, v rámci nichž došlo k zablokování hlavního vchodu do elektrárny na necelé tři dny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ‚Akci považujeme za úspěch.‘ Aktivisté opustili areál elektrárny Chvaletice, před odchodem uklidili
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/chvaletice-elektrarna-protest-ekologie-blokada-klimakemp-aktiviste_1907070924_lac
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-11
}}</ref>
 
==== Ostatní emise ====
Na konci roku 2019 požádala elektrárna také o navýšení emisních limitů pro množství polétavého prachu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Součková