Omar Chajjám: Porovnání verzí

Odebráno 7 bajtů ,  před 3 měsíci
m
 
Konkrétních a spolehlivých údajů o životě Omara Chajjáma se zachovalo jen málo.
 
Narodil se ve městě Nišápúr, pravděpodobně v roce 1048. Některé prameny uvádějí dřívější rok narození v rozpětí 1021 až 1048. <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kollouch
| jméno = Martin
}}</ref> Omar Chajjám pokračoval ve studiích v [[Samarkand]]u, [[Balch]]u, [[Buchara|Buchaře]] a [[Isfahán]]u.<ref name=":0" /> Po návratu do Níšápuru se stal učitelem a respektovaným učencem. Již v mladém věku byl autorem mnohých vědeckých pojednání z algebry, astronomie, geometrie, filozofie a historie.
[[Soubor:Omar Khayyam Mausoleum, Nishapur - 11 May 2018 03.jpg|náhled|Mauzoleum Omara Chajjáma v Nišápuru]]
V roce 1074 [[Seldžucká říše|seldžucký]] sultán [[Melik-šáh I.|Melik-Šáh I.]] mu umožnil v [[Isfahán]]u založit významnou [[observatoř]]. Chajjám zde soustředil významné astronomy své doby. Na sultánově dvoře, kde působil jeho přítel vezír Nezámolmolk, měl Omar Chajjám možnost plně se věnovat vědecké práci. Zabýval se reformou kalendáře, sestavoval astronomické tabulky a zpracovával hvězdné mapy. Poté, co sultán i vezír byli v roce 1092 zavražděni příslušníky sekty asasínů, se Chajjám přestěhoval do města [[Merv]]u, kde napsal čtyři pojednání o matematice. <ref name=":2" /> Poslední léta života prožil v rodném Nišápúru. Věnoval se zde hlavně filozofickým a etickým otázkám, které formuloval v pracích ''Pojednání o bytí a povinnosti'' a ''Odpověď na tři otázky''. Pro své volnomyšlenkářské názory a neortodoxní vztah k víře byl často napadán a obviňován z kacířství. Z obavy o svůj život vykonal pouť do Mekky a po návratu se vyhýbal možnosti nařčení z odpadlictví.<ref name=":1" /> V době smrti vzýval Boha slovy: „Ó Bože! Zajisté jsem se snažil poznati Tebe, pokud mé sily stačily; pročež mi odpusť, neboť vědomost má o Tobě jest opravdu mou jedinou možností přiblížiti se k Tobě.“<ref name=":2" /> Zemřel v pokročilém věku, pravděpodobně v roce 1131 a vedle sebe měl knihu Uzdravení od Avicenny. <ref name=":0" /> Je pohřben v Nišápúru, kde mu bylo vybudováno mauzoleum.
 
== Dílo ==
Omar Chajjám se již za svého života proslavil jako učenec - filozof, matematik a astronom. Uznáván byl především v zemích [[Blízký východ|Blízkého východu]], zatím co v západní Evropě se stal známým až v polovině 16. století. Jeho básnická tvorba byla ve vlastní zemi opomíjena a také u něho samého poezie hrála zřejmě jen okrajovou úlohu. Objevili ji až v Americe a Evropě v průběhu 19. století. Chajjámova slavná ''Čtyřverší'' se časem zařadila mezi klasická díla světové literatury. Z jeho vědeckého díla se dochovaly pouze zlomky, stejně tak není znám přesný rozsah básnického díla. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Flaková
| jméno = Jarmila
Své básně psal volně v průběhu celého života, jako určitý druh filozofického podobenství. Vyjadřoval v nich svůj pohled na svět, vztah života a smrti i otázky víry. Své myšlenky halil do symboliky a dával jim dvojí smysl. Často se objevuje motiv vína jako symbolu radosti, přátelství, požitku, ale také moudrosti a božské extáze. Věnoval se i tématům sociálním, satiře, kritizoval pokrytectví a chválil skromnost proti honbě za bohatstvím a slávou.
 
V českých zemích byly Chajjámovy verše poprvé zveřejněny v roce 1853 v časopisu Lumír, když dvě z jeho čtyřverší z němčiny přeložil Svatopluk Čech. <ref name=":2" /> V roce 1859 byl vydán výbor jeho poezie pod názvem ''The Rubbaiyat of Omar Khayyam'' ve volném překladu anglického básníka Edwarda FitzGeralda, který vyvolal velký ohlas a přinesl mu světovou proslulost.
 
=== Vědecká činnost ===
V popředí jeho vědeckého zájmu stály matematika a astronomie.
 
Napsal ''Pojednání o demonstraci problémů algebry''. Navrhl v něm řešení [[Kubická rovnice|kubických rovnic]] průsečíkem [[Hyperbola|hyperboly]] s [[Kružnice|kružnicí]]. Definoval [[Binomická věta|binomickou větu]] a pracoval se základním schématem kombinatoriky. Vypracoval matematickou teorii hudby. Zachovalo se jeho dílo ''Komentáře k obtížím v úvodech knihy Eukleidovy,'' kterým přispěl k rozvoji neeuklidovské geometrie. <ref name=":2" /> Kritizoval jeho definice těles postavené na rotaci rovinných útvarů. Ukázal alternativní přístup k teorii proporcí využívající řetězové zlomky. Zabýval se i problematikou spojitosti, tvrdil, že veličiny je možno dělit do nekonečna. Věnoval se též [[Zlomek|zlomkům]] a navrhl jejich [[násobení]].<ref name=":3">{{Citace periodika
| titul = Islám a věda: Omar Chajjám navrhl jeden z nejpřesnějších kalendářů a určil geometrické řešení kubických rovnic
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>
 
V roce 1079 přispěl k vytvoření tzv. [[Jalalský kalendář|Jalalského kalendáře]], jehož verze jsou dosud používány v Íránu. Podařilo se mu stanovit délku roku na 365,24219858156 dne, což byl na svou dobu velký výkon.<ref name=":3" /> Některé prameny rovněž uvádějí, že prosazoval heliocentrickou teorii a předvedl model pohybu Země kolem Slunce. V perském a islámském světě byly známy jeho hvězdné mapy, které se však do dnešní doby nedochovaly. <ref name=":2" /> Vytvořil zrcadlový teleskop a astronomické tabulky nazvané na počest Melik-Šáha jeho jménem.
 
Na severní [[polokoule|hemisféře]] na [[Odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]] je po něm pojmenován kráter [[Omar Chajjám (kráter)|Omar Chajjám]].<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Librační oblast I - Brianchon, str. 182, {{ISBN|80-85277-10-7}}</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4456 Crater Omar Khayyam on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>
432

editací