Václav II.: Porovnání verzí

Závišův vliv byl pouze dočasný, dospívající Václav jej uvěznil a po jeho popravě zahájil expanzi do Polska, kde se mu podařilo podmanit [[Malopolsko]] a také získat moc nad většinou [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. Po smrti svého tchána [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]] nepodpořil kandidaturu svého švagra [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta]] na římský trůn, ale prosadil volbu hraběte [[Adolf Nasavský|Adolfa Nasavského]]. Adolf však nesplnil své předvolební sliby a Václav se podílel na jeho pádu a nové volbě Albrechta Habsburského. V následujících letech pokračoval Václav v politice územní expanze, když v roce 1300 získal polskou korunu a o rok později pro svého syna [[Václav III.|Václava III.]] i korunu [[uhersko]]u. Růst přemyslovské moci vedl k zformování protičeské koalice, v níž kromě římského krále Albrechta stanul i [[pretendent]] uherského trůnu [[Karel I. Robert|Karel Robert z Anjou]] a soupeřtririrtirtisoupeř přemyslovské moci v Polsku [[Vladislav I. Lokýtek]]. Na podzim 1304 vtrhla nepřátelská vojska do Čech a oblehla [[Kutná Hora|Kutnou Horu]]. Albrechtovi se nepodařilo Václava strhnout k rozhodující bitvě a po neúspěšném dobývání se dalo jeho vojsko s blížící se zimou na ústup. Toto vítězství nedokázal Václav zužitkovat, protože zhoršující se [[tuberkulóza]], která mu již po nějakou dobu činila značné zdravotní potíže, způsobila jeho předčasnou smrt.