Aproximantní souhláska: Porovnání verzí

Přidáno 51 bajtů ,  před 7 měsíci
→‎top: obecně polské ''ł'' (jevištní zde má tvrdé L jako v ruštině)
(doplněna informace o polštině)
(→‎top: obecně polské ''ł'' (jevištní zde má tvrdé L jako v ruštině))
'''Aproximanta''' je zvuk ([[souhláska]]), který při [[řeč]]i vzniká přiblížením dvou [[orgán]]ů [[artikulační ústrojí|artikulačního ústrojí]] (artikulátorů), které je menší než u [[frikativní souhláska|frikativ]], ale těsnější než u [[samohláska|samohlásek]]. Aproximanty jsou velmi podobné samohláskám, jen jazyk se v cílové pozici artikulace drží velmi krátkou dobu (při prodloužení výslovnosti by vznikla samohláska). Většina zvuku aproximantů je tónového charakteru, podobně jako u samohlásek.
 
V [[čeština|češtině]] máme aproximantu ''j'', v angličtině např. ''w'' (ve slovech where, how), tutéž výslovnost může mítobecně polské ''ł''. V(jevištní některýchzde jazycích setvrdé zaL aproximantyjako mohouv považovat i různé typy ''l'' ([[laterální souhláska|laterální aproximanty]]ruštině).
 
V některých jazycích se za aproximanty mohou považovat i různé typy ''L'' - ([[laterální souhláska|laterální aproximanty]]).
 
{{Souhlásky}}