Davidova hvězda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
Rozšíření Davidovy hvězdy jako symbolu židovských komunit značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
V židovském náboženském kontextu se Davidova hvězda poprvé objevuje na náhrobním kameni z jihoitalského města [[Taranto]], který pochází asi z 3. století po Kr. V [[rabínská literatura|rabínské literatuře]] není vůbec zmiňována; první zmínka o ní se nachází ve spise [[karaiti|karaitu]] Jehuda Hadasiho'' Eškol ha-kofer,'' z poloviny 12. století. V kapitole 242 se uvádí:'' „[[mezuzu]] chrání sedm andělé, Michael, Gabriel atd.. (...) Hospodinovo jméno tě bude chránit. A také onen symbol, který se nazývá Davidův štít, (napsaný) při každém andělu a na konci mezuzu ...“'' V raném středověku byla tedy Davidova hvězda používána – a nejen mezi Židy, ale i mezi [[křesťan]]y a [[muslim]]y – jako [[talisman]] proti démonům. Začátkem 14. století ztotožnil [[David ben Jehuda he-Chasid]], vnuk [[Ramban]]a, ve svém komentáři k mystickému textu [[Zohar]] Davidovu hvězdu se symbolem, který používal na ochranu proti zlým duchům [[král David]]. Díky tomu se na ni nabalila další významová vrstva – král David je ztělesněním židovské nezávislosti a zároveň mesiášského očekávání.
Ačkoliv historik Alexandr Putík ve své již roku 1994 vydané publikaci ''The Origin of the Symbols of the Prague Jewish Town. The Banner of the Old-New Synagogue. David's Shield and the "Swedish Hat"''. Putík, Alexandr. 29, č. 1-2, (1993 [vyd. 1994],) s. 4-37, vyvrátil legendu, že Davidova hvězda, hebrejsky nazývaná Magen David neboli Davidův štít, se jako znak židovské komunity objevila v Praze již v polovině 14. století, v médiích i literatuře se dodnes drží. Tato legenda se do obecného povědomí rozšířila díky hojně čtené, faktograficky ovšem sporné [[Hájkova kronika|Hájkově kronice]]. Její autor [[Václav Hájek z Libočan]] uvádí, že červenou [[korouhev]] se štítem Davidovým a pečetí Šalomounovou udělil pražským židům roku 1357 císař [[Karel IV.|Karel IV]]. Takové udělení nelze ovšem doložit prameny. Putík dokazuje, že Davidův štít se poprvé objevil na praporci neseném roku 1490 v Praze v rámci oslav u příležitosti korunovace [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] uherským králem. Měl stejný tvar jako praporce cechovní a jeho veřejné nošení pravděpodobně schválil sám Jagelonec. Praporec byl uschován ve [[Staronová synagoga|Staronové synagoze]]. V polovině 16. století doznala podoba znaku na praporci významné změny, když byl do Davidova štítu vložen židovský klobouk. Roku 1598 povolil císař [[Rudolf II.]] svému [[Dvorní Žid|„dvornímu Židovi“]] [[Mordechaj Maisel|Mordechaji Maiselovi]] (1528-1601) na znamení zvláštní milosti zhotovení a užívání stejného praporce pro jeho soukromou synagogu. Oba praporce byly ze Staronové a [[Maiselova synagoga|Maiselovy synagogy]] vynášeny pouze při zvláštních příležitostech. Nosily se v průvodech na oslavu korunovačních obřadů, sňatků a narození dětí v panovnickém domě či při návštěvě císaře v Praze. Roku 1623 udělil [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] pražské židovské obci právo používat pečeť. I pro pečeť byl zvolen Davidův štít a židovský klobouk. Stejné symboly lze nalézt na veřejných budovách, například na portálu Staronové synagogy a průčelí [[Maiselova radnice|Židovské radnice]]. Od 17. věku se používání Davidova štítu rozšířilo do židovských komunit celé Evropy, což Putík připisuje mesiášskému významu tohoto symbolu.
[[Soubor:Magen David Adom.svg|náhled|[[Magen David Adom]], červená Davidova hvězda je symbolem izraelské národní zdravotnické záchranné služby]]
| |||