Utopie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 216:
Utopické prvky obsahuje biblická [[Apokalypsa]], která ovšem popisuje očekávání budoucího „Nového Jeruzaléma“. Prototypem křesťanských utopií je [[Svatý Augustin|Augustinovo]] dílo „''Boží obec''“ (kolem 420), základ politické teorie středověku.
[[Soubor:Czech and Slovak translations of utopian books.jpg|náhled|České a slovenské vydání utopií]]
Podle [[Patrik Ouředník|Patrika Ouředníka]]: ''„Fiktivní svět, který umožňuje získat odstup od přítomnosti a vyjádřit ideálnost bytí v jiném životě, v jiném čase, v jiném prostoru, je téma prastaré. Teprve'' Utopie ''Thomase Mora z roku 1516 však kodifikuje žánr: co možná zevrubný popis institucí a mravů imaginární země, v níž ideální vláda řídí společenství šťastných jedinců. Politická správa (moudrý diktátor, ctnostná vládnoucí třída nebo rovnostářství a absence vší hierarchie), role náboženství (jeho zánik či osvícená, event. zbrusu nová religiozita), státní ekonomie (buď nulová, po vzoru edenské zahrady, nebo naopak striktně plánované hospodářství v rukou blahovolných expertů), vlastnictví (resp. způsob nabývání majetku), rodina (resp. sexualita) a výchova (resp. přístup ke vzdělání) budou napříště bezmála povinnými figurami.“'' <ref>{{Citace elektronické monografie▼
=== Utopie první generace ===
Řádek 239 ⟶ 230:
| příjmení = Perný
}}</ref><ref name=":18" />
▲Podle [[Patrik Ouředník|Patrika Ouředníka]]: ''„Fiktivní svět, který umožňuje získat odstup od přítomnosti a vyjádřit ideálnost bytí v jiném životě, v jiném čase, v jiném prostoru, je téma prastaré. Teprve'' Utopie ''Thomase Mora z roku 1516 však kodifikuje žánr: co možná zevrubný popis institucí a mravů imaginární země, v níž ideální vláda řídí společenství šťastných jedinců. Politická správa (moudrý diktátor, ctnostná vládnoucí třída nebo rovnostářství a absence vší hierarchie), role náboženství (jeho zánik či osvícená, event. zbrusu nová religiozita), státní ekonomie (buď nulová, po vzoru edenské zahrady, nebo naopak striktně plánované hospodářství v rukou blahovolných expertů), vlastnictví (resp. způsob nabývání majetku), rodina (resp. sexualita) a výchova (resp. přístup ke vzdělání) budou napříště bezmála povinnými figurami.“''
Cestopisní kniha je napsána ve formě platónského vzoru [[dialog]]u mezi Thomasem Morem, Peterem Gillisem a fiktivní postavou Rafaela Hythlodaya, který v Utopii žil 5 let a odešel jen proto, aby o ní rozšířil zprávy ve světě. Autor střídá vážnost a ironický přístup inspirovaný římským básníkem [[Lúkianos|Lukiánem]]. Obsahuje sociální kritiku dobové společnosti, ale i vizi normativního ideálu sociálně spravedlivé společnosti. Tyto dva atributy definoval základ utopického literárního žánru - kritika společnosti a nabídka alternativy.<ref name=":18" /> More navazuje na základní komunitární principy staro-křesťanského učení ([[Skutky apoštolů|Skutky Apoštolů]], [[Svatý Benedikt|sv. Benedikt]], [[Svatý Ambrož|sv. Ambrož]] a [[Svatý Augustin|sv. Augustin]]; především v díle [[O Boží obci|''De civitate Dei'']]. Podle Bohumila Svobody byl křesťansko-humanistický světonázor Thomase Mora formován především sv. Augustinem, v němž nacházel historické analogie (zánik Římské říše) s obdobím, ve kterém žil.<ref name=":8">SVOBODA, B.: ''Thomas More, světec a utopista''. Praha: Triton, 2014</ref> Mora dále inspiruje antická literatura, v níž také nachází ideové zdroje pro zdůvodnění rovnostářství (idea [[Zlatý věk|zlatého věku]], [[Lykúrgos|Lykurgove zákony]] ve [[Sparta|Spartě]], Platónova [[Ústava (Platón)|Ústava]]).<ref name=":7" />
| |||