Sinoatriální uzel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
== Funkce ==
Sinoatriální uzel je hlavním zdrojem vzruchů v srdci savců (hlavním [[pacemaker]]em). Buňky mají schopnost [[spontánní depolarizace]], tedy v důsledku toku [[Ion|iontů]] přes [[plazmatická membrána|plazmatickou membránu]] měnit pozvolna samovolně napětí na této membráně a po dosažení určitého prahového napětí se rozbíhá série rychlých dějů, jejímž základem je otevření membránových [[Iontový kanál|kanálů]] pro [[sodík]]. Dochází tím k rychlé změně membránového napětí v buňce a vzniku [[akční potenciál|akčního potenciálu]]. Jednotlivé buňky srdečního svalu jsou propojeny vodivými spoji (označovanými jako [[gap junctions]]), kterými se tato změna membránového napětí rychle lavinovitě šíří z buňky na buňku a je podstatou šíření srdečního vzruchu.
V SA uzlu je spontánní depolarizace z celého srdce nejrychlejší, odtud se vzruch šíří na [[srdeční předsíně]], v nichž se rozbíhá různými směry, ale nejrychleji se šíří tzv. preferenčními drahami (Thorelův, Wenckebachův, Jamesův a Bachmanův svazek)<ref> http://ekg.kvalitne.cz/system.htm </ref>, dále k [[atrioventrikulární uzel|atrioventrikulárnímu uzlu]] a na [[srdeční komory]]. Tím, že za normálních okolností je v SA uzlu tvorba vzruchu nejrychlejší z celého převodního systému, „vnucuje“ svou frekvenci celému srdci. Pouze za stavů, kdy rychlost depolarizace v SA uzlu poklesne (nebo je porušeno šíření vzruchu), můžou se uplatnit jiná centra, v nichž spontánní depolarizace probíhá pomaleji (náhradní pacemakery). K poruše rytmu dochází také tehdy, pokud se v srdci objeví chorobný zdroj, který pracuje rychleji, nejčastěji mechanizmem [[krouživý vzruch|krouživého vzruchu (re-entry)]] a „přebije“ aktivitu SA uzlu.
|