Degenerovaný plyn: Porovnání verzí

[[Kinetická energie]] [[částice|částic]] a [[tlak]] degenerovaného plynu nezávisí na [[teplota|teplotě]], ale jen na [[hustota|hustotě]], t. j. na počtu částic v jednotkovém objemu. Hustota, při které se plyn degeneruje, závisí na hmotnosti částic plynu: Čím je hmotnost částic vyšší, tím vyšší hustota podmiňuje vznik degenerovaného plynu. Při hustotách okolo 5 · 10³ g.cm⁻³ nastává degenerace [[elektron]]ového plynu ([[elektronová degenerace]]), která se vyskytuje např. v [[bílý trpaslík|bílých trpaslících]]. Gradient tlaku tohoto degenerovaného plynu udržuje [[hvězda|hvězdu]] v rovnovážném stavu bez ohledu na její vnitřní teplotu ([[vnitřní stavba hvězd]]). Při hustotách okolo 10¹² g.cm⁻³ nastává degenerace [[neutron]]ového plynu (neutronová degenerace), který vzniknul [[neutronizace|neutronizací]], tj. „vtlačením“ elektronů do [[jádro atomu|jader atomů]], čímž se v jádrech změnily [[proton]]y na neutrony a jádra se slila. Tento stav degenerovaného plynu se vyskytuje v [[neutronová hvězda|neutronových hvězdách]]. V hypotetických kvarkových hvězdách dochází ke kvarkové degeneraci, kdy obrovský tlak v jádru hvězdy rozbije neutrony a uvolní jednotlivé kvarky[[kvark]]y, zejména u, d, s.