Zástupná válka: Porovnání verzí

[[Španělská občanská válka]] byla i slavnou zástupnou válkou a jedním z konfliktů vedoucích k pokračování [[První světová válka|první světové války]] [[Druhá světová válka|druhou]]. V tomto konfliktu se nepřímo, ale intenzívně, střetly také [[Itálie]], [[Německo]] a [[Sovětský svaz|SSSR]].{{Doplňte zdroj}}

V novějších dějinách byly zástupné války běžné a časté za tzv. [[studená válka|studené války]], kdy proti sobě stály dva bloky vysoce ozbrojených [[Jaderná velmoc|atomových mocností]] – SSSR a [[Spojené státy americké|USA]]. Obavy z eskalace případných přímých ozbrojených konfliktů až do [[nukleární válka|nukleární války]] s katastrofálními důsledky – viz též [[Vzájemně zaručené zničení|MAD]] ''Mutual assured destruction'', „Vzájemně zaručené zničení“ – vedly k podpoře jakéhokoliv vhodného konfliktu jiných stran. Tak se tyto mocnosti silně angažovaly ve válkách v [[Angolská válka za nezávislost|Angole]], [[Korejská válka|Koreji]], [[Válka ve Vietnamu|Vietnamu]], [[Konflikt v Afghánistánu|Afghánistánu]] a dalších. Také sem řadíme severoamerickou [[Central Intelligence Agency|CIA]] financované kampaně jihoamerických pravicových diktatur (viz [[operace Condor]]) proti opozičním představitelům a za odstranění sovětského vlivu v oblasti.{{Doplňte zdroj}}

Novějším takovým konfliktem je například [[Druhá válka v Kongu|II. konžská válka]], při které vlády [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republiky Kongo]], [[Uganda|Ugandy]] a [[Rwanda|Rwandy]] používaly, a i nadále používají, nejrůznějších [[ozbrojená skupina|ozbrojených skupin]] (z hlediska mezinárodního válečného práva tzv. neregulérních).{{Doplňte zdroj}}

Další takovou válkou je [[Válka na východní Ukrajině]], kde na jedné straně [[Ukrajina]] (Donbasem označovaná za teroristy), podporovaná [[Spojené státy americké|USA]], [[Evropská unie|EU]], [[Severoatlantická aliance|NATO]] a ozbrojenými neonacistickými dobrovolníky<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1515012-zbran-ukrajinskych-oligarchu-co-jsou-dobrovolnicke-prapory-zac</ref> bojuje proti donbaským povstalcům (Kyjevem označovaným za teroristy), kterým pomáhá [[Rusko]]. Této válce předcházelo svržení prozápadní ukrajinské vlády [[Euromajdan|ozbrojeným pučem]] podporovaným USA a státy EU. Současně s jejími počátky proběhlo [[Anexe Krymu Ruskou federací|odtržení Krymu]] na základě neplatného referenda. Kyjev stále považuje [[Krym]] za své území.{{Doplňte zdroj}}

Zatímco mocnosti, nebo jiné silnější strany konfliktů, používají především vlády států v&nbsp;zástupných konfliktech, nevyhýbají se ani podpoře [[terorismus|teroristických]] a podobných skupin, ve válečné hierarchii nejslabších. Často je předkládán argument, že je tím možné účinně ohrozit nepřítele, aniž by byla vyvolána rozsáhlejší válka.{{Doplňte zdroj}}

I pro slabší státy je podpora takových skupin vítanou a účinnou strategií. Tak napříkladNapříklad [[Írán]] podporuje [[Hizballáh]] proti společnému nepříteli [[Izrael]]i. Nebo [[Pákistán]] podporuje různé protiindické skupiny v&nbsp;[[Kašmír]]u, pokud zrovna sám neválčí s&nbsp;[[Indie|Indií]].{{Doplňte zdroj}}

Ve stínu větších konfliktů zpravidla probíhají zástupné konflikty menší. Například během [[Íránsko-irácká válka|Íránsko-irácké války]] obě strany ozbrojovaly a podporovaly skupiny v&nbsp;[[První libanonská válka|První libanonské válce]] a podporovaly násilné pokračování konfliktu.{{Doplňte zdroj}}

Samozřejmě, že ozbrojené skupiny mají také své zájmy, které vůbec nemusejí být v&nbsp;zájmu stran, které je podporují. Tak například podpora USA skupin bojujících proti sovětské invazi v&nbsp;Afganistanu vedla k&nbsp;jejich posílení a umožnila jim nebo jejich následníkům účinně se obrátit proti USA.{{Doplňte zdroj}}

== ReferenceOdkazy ==