Psusennes I.: Porovnání verzí

'''Psusennnes I.''' také se jménem '''Pasibkhanu''' nebo '''Hor-Pasebakhaenniut I.''' "''"Hvězda která se zjevila v [[Véset|Thébách]]"''. Nápis v hrobce jeho Horova jména [[soubor:Psusennus I-HorusName.jpg|150px]] "''Silný býk dar krásného Amona se zjevil v Thébách''". Byl třetím vládcem - faronem v 21. dynastii, ktera se řadí do [[Třetí přechodná doba||Třetí přechodné doby]]. Vládl v [[Dolní Egypt|Dolním Egyptu]] ve městě [[Džanet|Tanis]] v deltě Nilu, v letech 1039-991 <ref name="Cly"/>.

V předchozí Ramessovské [[20. dynastie|20 dynastii]] se již od nástupu na trůn [[Ramesse IV. ]], se sídleme v Pi-Ramesse <ref group="p">GPS 30°47′56″N 31°50′9″E</ref>) diferencovaly vládnoucí struktury a ekonomické podmínky vůči [[Horní Egypt| Hornímu Egyptu]] s centrem v [[Veset|Thébách]]. Kněží Amanova chrámu již za vlády Ramesse X. a [[Ramesse XI.|XI. ]] ustavili teokratický stát a Egypt se mocensky rozvolnil do dvou relativně samostatných území na severu a jihu. Po smrti Ramesse XI. se trůnu v Dolním Egyptu ujal [[Nesbanebdžed| Smendés]], který původně sloužil ve vojsku [[Ramesse XI.]], a byl možným nevlastním bratrem Amonova velekněze [[Hrihor]]a, zakladatele teokracie v Thébách. Smendés svoje postavení stvrdil sňatkem s dcerou Ramesse XI. Tenatamun.<ref name="Bun"/>. O jeho vládě i následníka [[Amenemnesut]]a, který vládl jen krátce (~5 roků), je málo zachovaných zpráv. Do historie se významněji zapsal až jejich pokračovatel a následník Psusennes I.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> syna velekněze [[Pinodžem I.|Pinudžema I.]] v Thébách a dřívější generál ve vojsku Ramesse XI. Vzájemné vztahy mezi Horním a Dolním Egyptem, vázané na příbuzenské svazky i příhraniční odlišné podmínky nebyly konfliktní. Dolní Egypt řešil invazi [[Mořské národy|mořských národů]] do úrodné delty Nilu, Horní Egypt pak usiloval o udržení vlivu v [[Núbie|Núbii]], bohaté na suroviny a kontrolu pohybu zboží od Asuánu podél horního toku Nilu. <br> Od nástupu Psusennese I. bylo původní sídlo [[20. dynastie]] Pi-Ramesseum <ref group="p"> Zbudováno za vlády Ramesse II. v 19. dynastii (GPS 30.7988889N, 31.8358333E)</ref> opuštěno <ref group="p">zvýšena hladina spodních vod město zaplavovala.</ref> a nové královské sídlo bylo vybudováno v [[Džanet|Tanis]] , vzdálené severně ~25 km). <ref>{{Citace webu

* v komorykomoře (III/4), přistavěné v pozdějším období, byl neporušený pohřeb generála Wendjebauendjed včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy.<ref name="Tan"/>

V žulovém sarkofágu byla v antropomorfní stříbrné (''spíše slitiny zlata a stříbra'') rakvi mumie faraona, ze které se se zachovaly jen nepatrné části. V bohatě vybavené komoře byl dřevěný nábytek, poškozený vlhkostí, tradiční [[Vešebt]]y, zlaté šperky, zlaté tepané vázy a četné další. Podrobný seznam a popis 323 nalezených artefaktů P. Montet shrnul v monografii z roku 1945<ref name="Mon"/>. Z nejzajímavějších to je zlatá váza s kartuší [[Ahmose I.]] [[https://www.flickr.com/photos/amthomson/42646847774/in/datetaken/]] z [[18. dynastie]], která byla zřejmě zcizena přímo z jeho hrobky v [[El Amarna|El Amarně ]]<ref group="p">Hrobka EA3 </ref>, dalším je zlatý tepaný pohár s vepsaným jménem [[Pinodžem I.|Pinudžema I.]] a kanopy s jeho kartušemi.<ref>{{Citace elektronické monografie