| podpis = <!-- Název souboru bez předpony Soubor: -->
}}
'''Šarlota Bourbonská''', ''Charlotte de Bourbon'' (asi [[1546]] – [[5. květen|5. května]] [[1582]] [[Antverpy]]) byla jako třetí manželka [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]], hlavního vůdce [[Holandsko|holandské]] vzpoury proti Španělům[[Španělsko|Španělsku]], oranžskou princeznou. Narodila se jako čtvrtá dcera [[Ludvík z Montpensier|Ludvíka z Montpensier Montpensieru]] a [[Jacqueline de Longwy]], [[Hraběnka|hraběnky]] z Bar-sur-Seine.
== Život ==
Jejími prarodiči z otcovy strany byli Ludvík zde La Roche-sur-Yon a Luisa Bourbonská, vévodkyně z MontpensierMontpensieru. Prarodiči ze strany matky byli Jan Jean IV. de Longwy, baron zde Pagny, a [[Jana z Angoulême]], nemanželská nevlastní sestra [[FrantišekSeznam I.panovníků FrancouzskýFrancie|francouzského krále]] Františka[[František I. Francouzský|Františka I.]]
Její matka Jacqueline byla věřící reformované doktríny (Kalvinismus|kalvinismu) a tajně jív ní učila své děti. Šarlotin otec se rozhodl zmařit manželčin vliv tím, že poslal své tři dcery do klášterů. Šarlotě bylo třináct let a prosila, aby mohla zůstat u matky, která zemřela, zatímco byla dcera v klášteře. Její otec, který měl vliv u dvora [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]], ji dal do kláštera [[Klášter Jouarre|Jouarre]] u [[Meaux]] na vychování k jeptiškám. Když se měla ve třinácti letech stát jeptiškou, učinila formální písemný protest.
Jiné zdroje tvrdí, že Ludvík se chtěl jednoduše vyhnout placení věna, aby zachoval dědictví pro svého jediného syna. Šarlota byla poprvé poslána jako dítě do Jouarre, kde byla abatyší její teta. Plán pro Šarlotu byl zřeknout se dědictví a stát se následnicí své tety. Tento plán byl proveden po tetině smrti, proti Šarlotiným přáním a navzdory tomu, že jí bylo pouze 12 let. Zatímco byla abatyší, byla Šarlota tajně učena disidentským knězem [[Kalvinismus|kalvinismu]].