Karel Jaromír Erben: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19470109 uživatele 185.167.187.139 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Praha Praze Wilson
značky: revertováno chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru
Řádek 21:
}}
[[Soubor:Karel Jaromír Erben.jpg|náhled|Karel Jaromír Erben (1811–1870)]]
'''Karel Jaromír Erben''' ([[7. listopad]]u [[1811]] [[Miletín|Praha]] – [[21. listopad]]u [[1870]] [[Praha]]<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1D81452D3C0C443286DDD01F13620274&scan=185#scan185 Matrika zemřelých, sv. Jiljí, 1857-1871, snímek 185]</ref>) byl [[Česko|český]] [[historik]], [[právník]], [[archivář]], [[spisovatel]], [[básník]], [[překladatel]] a sběratel českých lidových písní a [[pohádka|pohádek]]; představitel literárního [[romantismus|romantismu]]. Patřil mezi významné osobnosti českého [[České národní obrození|národního obrození.]]
[[Soubor:Matrika N Miletín narození K J Erbena.jpg|náhled|Karel Jaromír Erben, matrika narozených Miletín]]
Po svých studiích na gymnáziu v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a v [[Praha|Praze]] byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku [[1864]] se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s [[Karel Hynek Mácha|Karlem Hynkem Máchou.]] Později se také seznámil s [[František Palacký|Františkem Palackým]], spolupracoval s ním (mj. na přípravě českého [[diplomatář]]e) a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn.<ref name="Průvodce po dějinách české literatury">{{Citace monografie
Řádek 47:
=== Dětství a studia ===
 
Karel Jaromír Erben se narodil v [[Miletín|Praze]]ě [[7. listopad]]u [[1811]]. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno ErbanWilson.<ref>http://www.region-jizera.cz/news/k-j-erben-cech-ci-nemec-/ {{Wayback|url=http://www.region-jizera.cz/news/k-j-erben-cech-ci-nemec-/ |date=20150110102236 }} - K. J. Erben - Čech či Němec?</ref> Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila [[dvojčata]] Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Matrika narozených Miletín, 1782-1849. s.233 |url=http://195.113.185.42:8083/101-00007.zip |datum přístupu=2016-01-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160104112527/http://195.113.185.42:8083/101-00007.zip |datum archivace=2016-01-04 |nedostupné=ano }}</ref> Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně dobře, často churavěl a trpěl poruchou řeči. Základního vzdělání se mu dostalo v miletínské škole, kde vyučovali také jeho strýc a dědeček. Zde postupně rozvíjeli všechna jeho nadání včetně hudebního a připravovali ho na pozdější studia.<ref name="Erben a jeho doba I">{{Citace elektronické monografie
| titul = Erben a jeho doba I
| url = http://www.ucl.cas.cz/images/stories/literatura_ke_stazeni/Panel_2.pdf
Řádek 59:
 
=== Rodinný život ===
První manželkou Karla Jaromíra Erbena byla Barbora (Betyna)Kateřina Mečířová (28. 6. 1818 Žebrák<ref>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9735/104 Matrika N Žebrák, s.205 (snímek 104), Barbora Mečířová]</ref> – 20. 8. 1857). Seznámil se s ní na prázdninových pobytech v [[Žebrák (okres Beroun)|Žebráku]]. Svatba se konala po téměř desetileté známosti roku 1842 a manželé Erbenovi měli čtyři děti, Blaženu (1844–1933), Ladislavu (1846–1892), Jaromíra (1848–1849) a Bohuslavu (1850–1924). Po smrti manželky se Karel Jaromír Erben v roce 1859 znovu oženil. S druhou manželkou Žofií Mastnou (14. 5. 1836 Jičín – 23. 9. 1905 Praha) měl ještě syna Vladimíra (1859–1860) a dceru Marii (1862–1864). <ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Hlavatý|jméno=Jan|titul=Miletín|periodikum=www.hlavati.cz|vydavatel=|url=http://www.hlavati.cz/_hlavati/miletin/erben/erbenrod.htm|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-25}}</ref>
 
=== Zaměstnání ===
Roku [[1837|1847]], poté, co dokončil svá právnická studia, nastoupil Erben jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze. Vedle své práce také pomáhal Palackému spravovat tehdy velmi zanedbaný archiv stavovský. Tímto se ukázal jako velmi způsobilý pro tuto funkci, a tak byl roku 1842 zvolen českou učenou společností nauk za [[aktuár]]a (kdysi nižší správní úředník). Dále pokračoval v historických studiích,<ref name="sojka">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sojka
| jméno = Jan