Cihlová gotika: Porovnání verzí

Odebráno 85 bajtů ,  před 4 měsíci
m
oprava parametru obrázku; kosmetické úpravy
m (Překlep)
m (oprava parametru obrázku; kosmetické úpravy)
'''Cihlová gotika''' (německy ''Backsteingotik'', anglicky ''Brick Gothic'') je souhrnný popis pro [[Gotika|gotické]] budovy postavené z [[Cihla|cihel]] nebo s jejich přispěním tak, aby cihly byly viditelné. Tento styl je zejména obvyklý v severním [[Německo|Německu]], v oblasti [[Baltské moře|Baltského moře]] a v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], lze jej ale nalézt i v jiných zemích. Často používaný termín severoněmecká cihlová gotika (německy ''Norddeutsche Backsteingotik'') tak pokrývá pouze regionálně vymezenou část celého stylu cihlové gotiky. Gotická cihlová architektura na jih od [[Alpy|Alp]] (v [[Itálie|Itálii]] a na jihu [[Francie]]) obvykle není zahrnována do stylu cihlové gotiky a bývá považována pouze za součást regionálních architektonických stylů.
 
Cihly jako stavební materiál byly poprvé využívány severně od Alp ve 12. století. V 16. století se pak cihlová gotika postupně proměnila na [[Cihlová renesance|cihlovou renesanci]]. Geografické rozšíření stylu cihlové gotiky se rovněž průběžně proměňovalo.
 
== Základy ==
[[Soubor:Gothic brick Europe conical map.png|náhled|vpravo|270px||Mapa celkové cihlové gotické architektury]]
=== Geografie ===
Oblast cihlové gotiky (severně od Alp) sahá na západ až k [[Calaiská úžina|Doverské úžině]] (Nizozemsko, belgické a francouzské Flandry, německá oblast Dolní Porýní). V zásadě zde lze najít stejný výrazový jazyk jako v oblasti Baltského moře. Některé příklady cihlové gotiky existují i ​​v Anglii. Za druhou hranici lze považovat oblast [[Gallizien]] v [[Rakousko|rakouských]] [[Korutany|Korutanech]]. Cihlová gotika (a cihlová architektura vůbec) se uplatňuje především v oblastech, kde není dostatek přírodního [[Stavební kámen|kamene]].
 
=== Stylové prvky ===
Na některých budovách lze nalézt tradiční prvky kamenné gotické architektury, jakými jsou [[Kružba|kružby]] nebo [[Vlys|vlysyvlys]]y. V podstatě se ukazuje, že téměž všechny formy jemné kamenné gotiky bylo možné vyrobit i z cihel. V některých regionech - především v severním Německu - je ale cihla kombinována s [[Pískovec|pískovcem]] nebo jiným kamenem (především na [[Portál (architektura)|portálech]], [[Římsa|římsách]], [[Sloup (architektura)|sloupech]], v rozích [[Věž|věžívěž]]í apod.).
 
Typickou stavbou cihlové gotiky nejsou jako u kamenné gotiky [[Katedrála|katedrály]], ale [[Kostel|kostelykostel]]y (např. v [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|Cáchách]] nebo [[Erfurt|Erfurtu]]u). Sakrální architektura cihlové gotiky tak může na první pohled působit jako zjednodušení severofrancouzského stylu kamenných gotických katedrál: její formy jsou prostší, vnitřní vazby jednodušší. Některé kostely nemají žádný [[transept]], [[chórový ochoz]] nebo věnec kaplí, chybí i monumentální portály s bohatou sochařskou výdobou: kostely jsou utvářeny spíše jako haly, tedy s několika stejně nebo přibližně stejně vysokými [[Loď (architektura)|loděmi]], které se vyznačují samonosnou konstrukcí a nepotřebují tedy statické podpěry ([[triforium]] i opěrné oblouky se objevují jen zřídka).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chaloupková
| jméno = Petra
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Pobaltská cihlová gotika
| vydání = 1
| místo = Praha
| rok vydání = 2006
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>
 
 
=== Oblast jižně od Baltského moře ===
Severoněmecká cihlová gotika je také někdy označována jako baltská gotika (německy ''Ostseegotik,'' anglicky ''Baltic-Gothic''). Rozdíl ve srovnání například s [[Dánsko|Dánskem]], ale také s polským vnitrozemím spočívá především v tom, že v této oblasti byla stavba z cihel zaváděna paralelně se stavbou z kamene. Na mnoha místech tato změna dokonce souvisela i se zavedením [[Křesťanství|křesťanstvímkřesťanství]]m (např. [[Rujána]]). Cihlová gotika se v tomto regionu stala typickým symbolem [[Hanza|hansovních]] měst. Jižní hranice stylu baltské gotiky není nijak ostrá, stavby tohoto stylu můžeme najít také například v [[Durynsko|Durynsku]] nebo [[Sasko|Sasku]]. <gallery>
Soubor:Elbląg, Stary Rynek, pohled na katedrálu svatého Mikuláše.JPG|alt=Katedrála svatého Mikuláše v Elblągu, Polsko|Katedrála svatého Mikuláše v Elblągu, Polsko
Soubor:Bazylika mariacka gdansk ubt.jpeg|alt=Katedrála v Gdańsku, Polsko|Katedrála v Gdańsku, Polsko
 
=== Dánsko a Švédsko ===
Na rozdíl od jižního a východního pobřeží Baltského moře existovaly zejména v Dánsku, které do roku 1658 zahrnovalo i jihozápad dnešního [[Švédsko|Švédska]], četné budovy, většinou kostely, vyrobené z vysoce kvalitního cihelného zdiva, ještě než ve 2. polovině 12. století cihlová gotika vůbec vznikla. V těchto zemích také kromě středověkých budov postavených výhradně z cihel existuje ještě podstatně větší počet budov, jejichž zdivo se ve starší části skládá z kamene a teprve v pozdějších dostavbách z cihel. [[Románská architektura|Románské]] jádro se tak může skládat ze [[Žula|žuly]], [[Tuf|tufutuf]]u, [[Travertin|travertinutravertin]]u, různých druhů [[Vápenec|vápence]], [[Křída (hornina)|křídy]], ale také z pískovce. Když byly staré části budovy nahrazovány novými, nebylo nijak neobvyklé kombinovat znovu použitý přírodní kámen s cihlou. <gallery>
Soubor:Skarp Salling Kirke.JPG|alt=Skarp Salling kirke, Dánsko|Skarp Salling kirke, Dánsko
Soubor:Lund, the Kungsgatan.JPG|alt=Cihlová knihovna před dómem v Lundu, Švédsko|Cihlová knihovna před dómem v Lundu, Švédsko
 
=== Severozápadní Německo ===
Na severozápadě Německa byla přeprava lomového kamene po řekách relativně snadná: na [[Vezera|Vezeře]] to byl pískovec z okolí Porta Westfalica, na [[Rýn|Rýně]]ě zejména tuf z oblasti Vulkaneifel. Budovy cihlové gotiky v této oblasti tak zpravidla kombinují kamenné a cihelné prvky.
 
V severozápadním Německu existují dva odlišné regionální styly cihelných staveb:
 
=== Polabí ===
Královské město [[Nymburk]] nemělo ve středověku v dosahu ložiska kvalitního stavebního kamene, mnoho staveb je proto postaveno z cihel. Zejména se jedná o zčásti zachovaný systém [[Hradba|hradeb]] s četnými hranolovými [[Bašta|baštamibašta]]mi. Cihlový je také městský farní [[Kostel svatého Jiljí (Nymburk)|kostel svatého Jiljí]] a z cihel jsou vystavěny i relikty [[Klášter dominikánů (Nymburk)|dominikánského kláštera]]. V takovém rozsahu se cihelná gotika nikde jinde v Čechách neuplatnila. Svoji roli v tom mohl sehrát i fakt, že král [[Přemysl Otakar II.]] povolal do Nymburka kromě českých osadníků také německé a holandské kolonisty. Druhým velkým polabským centrem cihlové gotiky byl [[Hradec Králové]]: jedná se především o [[Katedrála svatého Ducha|kostel svatého Ducha]] a menší [[Kaple svatého Klimenta (Hradec Králové)|kostelík svatého Klimenta]]. I Hradec Králové byl opevněn převážně cihlovými hradbami, ty jsou ale zachovány v menší míře než v Nymburce. Z cihel je vybudován také hrad [[Mydlovar]] (dnes zřícenina) a kostely svatého Petra a Pavla ve [[Žlunice|Žlunicích]] a [[Kostel Narození Panny Marie (Jabkenice)|kostel Narození Panny Marie]] v [[Jabkenice|Jabkenicích]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Česká placka
| url = https://ceskaplacka.wordpress.com/2015/06/28/svet-cihel-2-za-stredovekymi-stavbami-z-cihel-od-jizery-ke-hradci-kralove/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2015-06-27
| datum přístupu = 2020-04-06
Soubor:Hrad Mydlovar (2016) 03.jpg|alt=Zřícenina hradu Mydlovar|Zřícenina hradu Mydlovar
Soubor:Jabkenice, kostel Narození Panny Marie.jpg|alt=Kostel Narození Panny Marie, Jabkenice|Kostel Narození Panny Marie, Jabkenice
Soubor:Pardubice CZ Zelena brana.JPG|[[Zelená brána]] v [[Pardubice|Pardubici]]
</gallery>
 
132 836

editací