Klement VII.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Arcidiecéze florentská za použití HotCat |
|||
Řádek 129:
V době dlouhého [[konkláve]] po smrti Lva X. v roce [[1521]] byl považován kardinál Medici za zvláště pravděpodobného kandidáta. Ačkoliv nebyl schopen získat papežství pro sebe nebo svého spojence Alessandra Farnese (oba upřednostňovaní kandidáti císaře [[Karel V.|Karla V.]]), měl hlavní slovo při neočekávaném zvolení [[Hadrián VI.|Hadriána VI.]], na kterého měl rovněž obrovský vliv při jeho krátkém pontifikátu. Po smrti Hadriána VI. [[14. září]] [[1523]] Medici konečně uspěl v další papežské volbě (19. listopadu 1523) a přijal jméno Klement VII.
Na papežský trůn si přinesl vysokou reputaci pro své politické schopnosti a ve skutečnosti měl všechny vlastnosti mazaného [[diplomat]]a. Na druhou stranu byl považován za světáckého a netečného k tomu, co se kolem něho dělo, včetně pokračující protestantské reformace.
Papežský úřad převzal v době krize. V severní Evropě se šířila protestantská reformace [[Martin Luther|Martina Luthera]]. Církev se blížila k bankrotu. A velké cizí armády, vedené mocnými soupeři císařem Svaté říše římské Karlem V. a [[František I.|Františkem I.]] z Francie, napadaly Itálii. Každý z těchto vládců požadoval po papeži Klementovi, aby se přidal na jeho stranu. Navíc do východní Evropy násilně pronikali osmanské vojska vedené [[Sulejman Nádherný|Sulejmanem Nádherným]].
Při svém nástupu poslal Klement VII. arcibiskupa z Kapuy, kardinála Mikuláše ze Schönbergu, ke králům Francie, Španělska a Anglie, aby mezi nimi zprostředkoval mír. Jeho pokus ale nevyšel.
Jeho váhavá politika mezi Španělskem a Francií, kdy dal nakonec přednost francouzské straně, vedla k [[Sacco di Roma]] v roce 1527. Řím byl napaden a vyloupen vojsky císaře Karla V. a papež se dostal do zajetí. Posléze se Klement VII. musel Karlu V. vyplatit ze zajetí a zároveň se musel smířit s okupací části Itálie pod Karlem V.
Zároveň v jeho domovské Florencii v roce 1527 došlo k ovládnutí města republikánskými vzbouřenci a vyhnání Medicejských. V roce 1530 se papežovi podařilo účelovým spojenectvím s Karlem V. dobýt Florencii zpět a navrátit pod kontrolu Medicejských.
V té době musel řešit i rozvod anglického krále [[Jindřich VIII.|Jindřicha VIII.]] s [[Kateřina Aragonská|Kateřinou Aragonskou]], tetou Karla V. Papež si v této situaci nemohl dovolit souhlasit s rozvodem, aby prohloubil své rozpory se Španělskem. To však vedlo k následné odluce Anglie od katolické církve.
Ke konci svého života dal Klement VII najevo, že se opětovně přiklání k francouzské alianci. Jeho plány spojit rod Medicejských s francouzskou královskou rodinou vedly k zasnoubení své neteře [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]] a [[Jindřich II.|Jindřicha II.]], syna krále Františka I.
V dobách mírových se jako papež projevoval jako velký příznivec umění (nechal nově vyzdobit [[Sixtinská kaple|Sixtinskou kapli]]) a jako příznivec vzdělání. Významné bylo jeho osobní přijeti [[Mikuláš Koperník|Kopernikovy]] teorie [[heliocentrismus|heliocentrismu]], na rozdíl od většiny tehdejších (a následujících) katolických a protestantských představitelů (například Martina Luthera a [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]]).
== Reference ==
| |||