Adolf Srb: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění, doplnění |
doplnění rodiny, odkazy, opravy chyb, zjednodušení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| národnost = česká
}}
'''Adolf Srb''' ([[27. září]] [[1850]] [[Rokycany]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30067898/rokycany-14_1140-n?x=84&y=162&w=457&h=167 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[14. duben|14. dubna]] [[1933]]
== Život ==
Narodil se 27. září [[1850]] v [[Rokycany|Rokycanech]] v rodině Františka Srba kontrolora při [[c. k.]] [[Berní úřad|berním úřadu]] a Emilie Skopcové ze [[Spálené Poříčí|Spáleného Poříčí]]. Měl 5 bratrů: Františka (1857), Benedikta (1859–1859), Josefa (1861–1926) [[Báňský|báňského]] inženýra, Eduarda (1863–1945) autora publikací z oboru [[Právo|práva]] a [[Samospráva|samosprávy]] a Karla (1865–1865). Byl ženatý s Johanou Janečkovou (1853–1927).
Narodil se 27. září [[1850]] v [[Rokycany|Rokycanech]]. Roku [[1871]] vstoupil do redakce pražského německého deníku ''[[Politik (noviny)|Politik]]'',<ref name="NarPol19330415a">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Redaktor Adolf Srb zemřel | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 51 | číslo = 105 | datum = 1933-04-15 | strany = 3 | url = {{Kramerius|ABA001|17496094}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> kde prošel náročnou novinářskou školou [[Jan Stanislav Skrejšovský|J. S. Skrejšovského]].<ref name="NarL19300927">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Adolf Srb osmdesátníkem | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 266 | datum = 1930-09-27 | strany = 3 | url = {{Kramerius|ABA001|6681486}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> Roku [[1876]] byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor (podle žaloby nepravdivě) obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z [[Dalmácie|dalmatské]] železniční koncese.<ref name="NarL18761112">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Před vídeňským porotním soudem | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 16 | číslo = 313 | datum = 1876-11-12 | strany = 3 | url = {{Kramerius|ABA001|8420124}} | datum přístupu = 2012-05-20}}; viz též podrobnou zprávu o soudním procesu s plným textem inkriminovaného článku na {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Gerichtshalle. Der geschlossene Landtag und der Präsident Ljubiša | periodikum = Politik | odkaz na periodikum = Politik (noviny) | ročník = 15 | číslo = 313 | datum = 1876-11-12 | strany = 5 | url = {{Kramerius|ABA001|18253363}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> V letech 1876-79 pracoval jako odpovědný redaktor ''Plzeňských listů''. Poté se znovu vrátil do pražského deníku ''Politik'', při němž roku 1883 založil přílohu ''Česká politika'' a převedl ji na samostatný deník [[Národní politika]]. Jako její šéfredaktor působil v letech 1883-1893, dále v německé ''Politik'' až do jejího přejmenování na ''Union'' roku 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do [[Václav Vlček (spisovatel)|Vlčkova]] časopisu ''Osvěta''.<ref name="NarPol19330415a" />▼
▲
Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům [[Ústřední matice školská|Ústřední matice školské]], [[Národní jednota pošumavská|Národní jednoty pošumavské]] a [[Národní jednota severočeská|Národní jednoty severočeské]].<ref name="NarPol19330419">{{Citace periodika | příjmení = Kgsk | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = |titul = Za Adolfem Srbem | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 51 | číslo = 108 | datum = 1933-04-19 | strany = 1 | url = {{Kramerius|ABA001|17495800}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref>
Po [[První světová válka|1. světové válce]] určitou dobu redigoval ''Vlčkovu Osvětu'', brzy se ale musel místa vzdát pro vadu zraku. Poté odešel na odpočinek do rodných Rokycan,<ref name="NarL19330415b">{{Citace periodika | příjmení = Tůma | jméno = Ladislav | autor = | odkaz na autora = |titul = Za Adolfem Srbem | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 105 | datum = 1933-04-15 | strany = 4 | url = {{Kramerius|ABA001|6156436}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> kde žil u své dcery Heleny Jirmanové (1878–1961). Zemřel tam 14. dubna [[1933]] a byl tam i pohřben.<ref name="NarPol19330415a" />
Adolf Srb byl na sklonku života i po smrti velmi oceňovaný pro své vlastenectví, nezištnost a odvahu zastat se všech, kdo bojovali za národ a právo.<ref name="NarPol19330415b">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Životem práce a národního nadšení | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 51 | číslo = 105 | datum = 1933-04-15 | strany = 2 | url = {{Kramerius|ABA001|17496105}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> Jeho činnost z velké části spadá do doby ostrých sporů [[Národní strana (1848)|staročechů]] s [[Národní strana svobodomyslná|mladočechy]]. Ačkoli stál vždy na staročeské straně, byl tolerantní k jiným názorům. Ovládal vtip a satiru, ale nevybočil z mezí slušnosti.<ref name="NarL19300927" />
Měl velkou paměť a vypravěčské nadání. Mnoho času trávil rozhovory s mladšími novináři a spisovateli (např. [[Antonín Bebr]], [[Bedřich Spurný]], [[Jan Osten]], též herec a malíř [[Vladimír Šamberk]]), pro které znamenal cennou inspiraci.<ref name="NarL19330425">{{Citace periodika | příjmení = Spurný | jméno = Bedřich | autor = | odkaz na autora = |titul = Ze vzpomínek na Adolfa Srba | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 114 | datum = 1933-04-25 | strany = 3 | url = {{Kramerius|ABA001|6159089}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> Měl rovněž rád [[Klasická hudba|klasickou hudbu]]<ref name="NarPol19330419" /> a ve společnosti vynikal i svým kuchařským uměním.<ref name="NarL19330425" />
Ve třicátých letech byl druhým nejstarším českým novinářem (po [[Václav Beneš Šumavský|Václavu Beneši Šumavském]])<ref name="NarL19330415b" /> a posledním žijícím zakladatelem [[Ústřední matice školská|Ústřední matice školské]].<ref name="NarL19300927" />
3. září [[1933]] byla na jeho rodném domě v Rokycanech (čp. 78, dnes na rohu Srbovy a Smetanovy ulice)<ref>
| titul = Srb Adolf – Rokypedie | periodikum = rokypedie.rokycanstipatrioti.cz | url = http://rokypedie.rokycanstipatrioti.cz/index.php?title=Srb_Adolf | }}</ref> odhalena pamětní deska. Jejím autorem byl sochař [[Václav Koukolíček]]<ref name="NarPol19330904">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Odhalení pamětní desky redaktoru Adolfu Srbovi v Rokycanech | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 52 | číslo = 242 | datum = 1933-09-04 | strany = 1 | url = {{Kramerius|ABA001|17504078}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> a pořízení zajistil Srbův odbor [[Národní jednota severočeská|Národní jednoty severočeské]] v Rokycanech jako výraz vděčnosti za jeho práci ve prospěch českých menšin.<ref name="NarPol19330903">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Pamětní deska Adolfu Srbovi v Rokycanech | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 51 | číslo = 241 | datum = 1933-09-03 | strany = 3 | url = {{Kramerius|ABA001|17503793}} | datum přístupu = 2012-05-20}}</ref> == Dílo ==
Řádek 32 ⟶ 40:
Knižně vyšly např.:<ref>Podle seznamu prací v NK ČR.</ref>
* ''Spisovatel [[Josef Vojtěch Sedláček]]'' (1879)
* ''Upomínka na slavnostní otevření [[Národní divadlo|Národního divadla]]'' (1881)
* ''Národní jednota severočeská'' (1886)
* ''Královské svobodné město Rokycany : popis města i jeho okolí'' (1896) [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:3bcceb70-7e49-11dc-9183-000d606f5dc6 Dostupné online]
* ''Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva [[Badeni|Badenova]] r. 1895'' (1899)
* ''Od nastoupení Badeniova do odstoupení
* ''Od nastoupení Thunova do zavedení všeobecného hlasovacího práva do [[Říšská rada (Rakousko)|rady říšské]] roku 1907: III. díl Politických dějin národa českého'' (1911)
* ''Politické dějiny národa českého od počátku doby konstituční'' (1926)
* ''Šedesát let politického zápasu o práva národa českého
* ''Město [[Žižkov]]'' (1910, spoluautor: [[Josef Houba]]) [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c4717590-1b03-11e5-855a-5ef3fc9ae867 Dostupné online]
* ''Politické dějiny národa Českého od roku 1861. III, Od nastoupení Thunova do zavedení všeobecného hlasovacího práva do rady říšské roku 1907'' (1911)
* ''Z půl století
== Reference ==
Řádek 49 ⟶ 57:
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}{{Wikizdroje|autor=Adolf Srb}}
* {{NK ČR|jk01120732}}
* {{Kramerius autoři|id=Srb,%20Adolf|jméno=Adolfa Srba}}
*[https://www.myheritage.cz/research/collection-1/myheritage-rodokmeny?itemId=832798091-1-500026&action=showRecord&recordTitle=Adolf+Srb MyHeritage: Adolf Srb]
*[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=ffc974f6475def0ba87f43c824f4a0a4e0f420b745db4c62f7e4ad98bd799585&action=image&record=1 Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství: Adolf Srb]
{{Autoritní data}}
| |||