Sün-fu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos
mBez shrnutí editace
Řádek 51:
Za Mingů měli koordinátoři ''sün-fu'' (a velitelé ''cung-tu'') [[Systém devíti hodností|úřední hodnost]] ze své předešlé funkce. Za Čchingů zprvu dostávali hodnost o&nbsp;jeden stupeň vyšší než měli dosud. Až roku 1748 panovník sjednotil jejich úřední hodnost, a sice na nižší druhou (2b). Stupeň 1a totiž neměl nikdo, 1b nejvyšší hodnostáři v&nbsp;metropoli, 2a dostali generální guvernéři, guvernérům byl proto přidělen stupeň 2b, který od mingských dob nosili také provinciální správci.<ref name="guy10 59">Guy (2010), s. 59.</ref>
 
Za Čchingů dostávali guvernéři ''sün-fu'', podobně jako v&nbsp;mingské době i&nbsp;tituly náměstků ministrů a zástupce (nebo pomocníka) nejvyššího kontrolora.<ref name="guy10 59"/> Ve 40. a 50.&nbsp;letech 17.&nbsp;století mívali tituly ministra nebo náměstka ministra vojenství a vliv na řízení vojenských operací na svěřeném území, po roce 1661 v souvislosti s&nbsp;odebráním vojenských pravomocí (ve prospěch generálních guvernérů) jim byly dávány tituly ministra nebo náměstka [[Ministerstvo prací (Čína)|ministra prací]] místo vojenství.<ref name="kessler 491"/> Od roku 1674, po vypuknutí [[povstání tří vazalů]] předešlého roku, jim císař a vláda tituly změnili z&nbsp;ministerstva prací na vojenství a současně vrátili pravomoc nad vojsky v&nbsp;jejich provinciích (přičemž ve vojenských záležitostech guvernéři spolupracovali s&nbsp;generálními guvernéry ''cung-tu'' a vrchními veliteli ''tchi-tu'' vojsk v provincii. od 30.&nbsp;let 18.&nbsp;století dostávali guvernéři těch provincií, v&nbsp;nichž nesídlil generální guvernér, i&nbsp;titul provičníhoprovinčního vrchního velitele ''tchi-tu'' (v souvislosti s &nbsp;jejich pověřením bojem s&nbsp;místními bandity).<ref name="kessler 491">Kessler, s. 491.</ref> Císař Jung-čcheng v&nbsp;prvním roce své vlády (1723) určil, že guvernéři jmenovaní z&nbsp;vysokých pozic v&nbsp;metropoli dostanou titul zástupce nejvyššího kontrolora po levici a náměstka ministra vojenství po pravici, jmenovaní z&nbsp;relativně nižších postů v&nbsp;metropoli pouze zástupce nejvyššího kontrolora po levici, jmenovaní z&nbsp;provincií pomocníka nejvyššího kontrolora. Čímž opět měli odlišné tituly. Nakonec roku 1748 císař Čchien-lung tituly guvernérů sjednotil.<ref name="guy10 59"/> Pak měli titul náměstka ministra vojenství a zástupce nejvyššího kontrolora,<ref name="theobald xunfu"/><ref name="guy10 59"/><ref name="kessler 491"/> zatímco generální guvernéři tituly ministra vojenství a nejvyššího kontrolora.<ref name="kessler 491"/>
 
Neformálně byli guvernéři ''sün-fu'' nazýváni ''č’-tchaj'' ({{Cizojazyčně|zh|制臺}}) nebo ''fu-ťün'' ({{Cizojazyčně|zh|撫軍}}).<ref name="xu 74">Xu, Olivová, s. 74.</ref> Guvernéři a generální guvernéři byli souhrnně zváni ''tu-fu'' ({{Cizojazyčně|zh|督撫}}).<ref name="kessler 491"/>
Řádek 58:
Úřad guvernéra ''sün-fu'' měl civilní charakter, počáteční spojení s&nbsp;vojenstvím bylo pozůstatkem mingských dob a roku 1661 byla fráze „dohližitel a poradce ve vojenských věcech“ škrtnuta z&nbsp;jmenovacích dekretů. V&nbsp;čchingské Číně měli vojenskou odpovědnost především generální guvernéři a provinční vojenští správci.<ref name="guy10 58"/> Guvernér byl prostředníkem mezi ústřední vládou a regionální správou a také mezi civilními úřady a vojáky; prostředníkem, který v&nbsp;mingské době zřetelně chyběl.<ref name="guy10 47">Guy (2010), s. 47.</ref>
 
Guvernéři tří provincií&nbsp;– [[Šan-si]], [[Šan-tung]]u a [[Che-nan]]u&nbsp;– podléhali přímo centrální vládě, ostatní guvernéři byli podřízeni generálním guvernérům ''[[cung-tu]]''. Generální guvernér spravoval jednu až tři provincie, přičemž zpravidla zastával i&nbsp;úřad guvernéra sün-fu své sídelní provincie. Třebaže guvernér stál níže než generální guvernér, důležité otázky řešili společně a společně také podávali hlášení vládě i vydávali příkazy nižším úřadům.<ref name="hucker 88">Hucker, s. 88.</ref> Guvernéři řídili celou civilní správu svěřené provincie, v&nbsp;jejímž čele stál provinciální správce ''pu-čeng-š’''{{#tag:ref|Pouze v&nbsp;provincii Ťiang-si působili dva provinciální správci, jeden v&nbsp;Nankingu a druhý v&nbsp;Su-čou.<ref name="hucker 88"/>|group=pozn.}} a provinciální soudce ''an-čcha-š’''.<ref name="xu 74"/> Nezávislý na provinciálním správci a soudci, nicméně podřízený guvernérovi byl provinční komisař pro vzdělání, vybíraný z vyšších úředníků centrální vlády, který řídil [[Úřednické zkoušky v Číně|úřednické zkoušky]] a dohlížel na školy.<ref name="hucker 89">Hucker, s. 89.</ref>{{#tag:ref|Původně tyto úkoly plnil pověřený pomocník proviciálníhoprovinciálního soudce, ale v&nbsp;letech 1684 a 1726 byly jeho kompetence rozšířeny a úřad osamostatněn.<ref name="hucker 89"/>|group=pozn.}} Guvernéři dozírali na nižší úřady, jmenovali a navrhovali odvolání jejich úředníků, odpovídali za výdaje na provinční úrovni (což byla téměř čtvrtina daňových příjmů státu), v&nbsp;případě přírodních pohrom na základě jejich zpráv vláda udělovala úlevy, dohlíželi na provinční úřednické zkoušky, odpovídali za zásobování vojenských posádek, dohlíželi na financování vodních staveb, kontrolovali soudní případy před odesláním do metropole k&nbsp;potvrzení,<ref name="guy10 5">Guy (2010), s. 5.</ref><ref name="guy16 16"/> měli právo podávat císaři návrhy a memoranda,<ref name="guy16 16"/> od 18.&nbsp;století vydávali provinční věstníky.<ref name="guy10 13">Guy (2010), s. 13.</ref> Stejně jako v mingské době neměli přidělené žádné pomocníky nebo asistenty, proto si za své prostředky sestavovali soukromý sekretariát ''mu-fu'' doplňovaný neúředními specialisty.<ref name="hucker 88"/>
 
=== Délka služby ===