Pohořice: Porovnání verzí

Přidáno 335 bajtů ,  před 1 měsícem
styl +ref, typografie
(Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1)
(styl +ref, typografie)
Martiněves i Pohořice leží ve společném katastrálním území [[Martiněves|Martiněves u Libochovic]] o výměře 9,1&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/692026|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
 
Sousedí s vesnicemi [[Charvatce (Martiněves)|Charvatce]], [[Račiněves]], [[Přestavlky (okres Litoměřice)|Přestavlky]], [[Vrbka (Budyně nad Ohří)|Vrbka]] a [[Mšené-lázně|Mšené - lázně]]. Nachází se 7 km jižně od [[Roudnice nad Labem]], která je rovněž spádovým městem.
 
== Přírodní podmínky ==
O původu názvu existuje několik verzí. Jedna zní, že se Pohořice - dříve také Podhořice - nacházely jak z názvu plyne pod horou. Onou horou myšleno návrší, na němž se nachází. Další verze uvedená v knize [[Libochovice]] z roku 1937 uvádí, že název osady Pohořice znamená naopak osadu na vrchu. V Pohořicích je dokládána i tvrz.
 
Sousední Martiněves je starší, bezpečně písemně doložen v listině z r. 1226, kterou král Přemysl Otakar I. potvrzuje [[Klášter Doksany|doksanskému klášteru]] jeho statky, daruje mu další a uděluje mu různé svobody. Právě mezi statky, které jsou zde vyjmenovány, se nachází název naší obce – Martiněves. Název obce je odvozen od vlastního jména Martin (náčelník kmene Čechů). V minulosti vlastnilo společnou obec Martiněves, Pohořice a [[Charvatce (Martiněves)|Charvatce]] velké množství majitelů. Nejdéle vlastnili Martiněves [[Kinští]]. Za [[František Oldřich Kinský (1726–1792)|Františka Oldřicha Kinského]] (od r. 1765) byly obce připojeny k panství zlonickému.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|titul=Martiněves - Pohořice|url=http://www.martineves.cz/soubor-kliknete-na-tento-odkaz-pdf-zajimave-cteni-o-historii-i-soucasnosti-obce-18-.pdf|datum vydání=2007-12-06|datum přístupu=2016-03-03}}</ref>
 
Obě světové války do života v obcích nějak zvlášť nezasáhly. Ovšem doba po [[Únor 1948|únoru 1948]] negativně obec zasáhla. V této době též vzniklo v obci [[Jednotné zemědělské družstvo]]. Vzhledem k tomu, že zde byl velký počet sedláků, kteří odmítali do něj vstoupit, tak se nedařilo zakládat družstvo rychle. Z kraje padesátých let byla postupně většina rodin sedláků mající nad 20 hektarů půdy násilně vystěhována. Běžné bylo, že podobně jako v jiných obcích někteří dokonce skončili v [[Pracovní tábor|pracovním táboře]], jejich dětem bylo zakázáno studovat a dostali též na doživotí zákaz vstupu nejen do obce, ale i celého okresu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Čítanka kolektivizace|url=http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/akce-k-kulak.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=11.8.2016}}</ref>
 
=== Otakar Hostinský ===
[[Soubor:Martiněves, Hostinský bust.jpg|náhled|186x186pixelůupright=1|Busta Otakara Hostinského]]
Významný rodák [[Otakar Hostinský|Dr. Otakar Hostinský]] (1847 – 19101847–1910) byl profesor estetiky a hudební vědec. Narodil se v Martiněvsi v panském domě, čp. 1, kde jeho otec řídil stavbu cukrovaru v Martiněvsi. Hostinský byl velice činný v kulturním životě. Jeho hlavní náplní bylo studovat a propagovat dílo [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]]. Dále se podílel na přípravách otevření [[Národní divadlo|Národního divadla]], byl dlouholetým významným činitelem Umělecké besedy, působil na české univerzitě od jejího založení, atd.
 
Dne 20. 6. 1937 byl Dr. Hostinskému odhalen v Martiněvsi pomník. Jedná se o mramorový podstavec, na jehož vrcholu je usazena busta. Původní bronzová busta však byla roku 2001 odcizena a nahrazena litinovou replikou. Současně s odhalením pomníku, byla uvedena do provozu stezka Dr. Otakara Hostinského, směřující ze Mšených lázní do Martiněvsi.<ref name=":0" />
* Statky
[[Soubor:Pohořice, domy.jpg|náhled|Koudelkovic statek, Pohořice č.p. 8]]
[[Soubor:Martiněves, Pohořice, memorial.jpg|náhled|194x194pixelůupright=1|Pomník padlých na návsi v &nbsp;Pohořicích<ref name="vets">{{Citace elektronické monografie | autor = J.K.v.F | titul = Pomník Obětem 1. světové války | url = https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3886-martineves/ | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | odkaz na vydavatele = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2021-03-03}}</ref>]]
[[Soubor:Pohořice, křížek.jpg|náhled|160x160bodupright=0.6|Boží muka u &nbsp;bývalého Komedovic hostince]]
[[Soubor:Boží muka, Martiněves, okres Litoměřice 04.JPG|náhled|177x177bodupright=0.6|Boží muka u &nbsp;sokolovny]]
[[Soubor:Kaple z konce 18. stol., Martiněves, okres Litoměřice.JPG|náhled|178x178bodupright=0.6|Kaple v &nbsp;Martiněvsi]]
čp. 1 - Uváděné stavby jsou společně s Martiněvsí, jelikož vývoj obou obcí byl společný. Vzhledem k tomu, že Martiněves s Pohořicemi jsou jako okolní obce původem zemědělské, tak zde nalezneme převážně tyto stavby.
 
Kapličky jsou také z doby formanské magistrály. Kaplička Sv. Jána se nachází na úrovni křížení staré magistrály (dnes již polní cesty) a silnice vedoucí z Martiněvsi do Račiněvsi. Jedná se o zděnou kapličku se čtyřmi výklenky (v každé stěně jeden). Směrem k Radešínku je přibližně v jedné třetině délky cesty rozbořený kamenný sloup – tzv. Beranova kaplička.<ref name=":1" />
* [[Pomník]]y
Na okraji Martiněvsi vedle sokolovny je pomník Otakara Hostinského. Tvoří ho busta s portrétem. Na pohořické návsi se zase nachází pomník se jmény občanů Martiněvsi, Pohořic a Charvatec padlých v letech [[1914]] [[1918]].<ref name="vets"/> K odhalení pomníku došlo dne 7. 9. [[1924]].
 
=== Živnosti ===
 
== Obyvatelstvo ==
Počet obyvatel narůstal nejvíce v období od 2. pol 19. století a maxima dosáhl na počátku 20. století, kdy Martiněves přesáhl 260 obyvatel a Pohořice měly chvíli až přes 700 obyvatel. V součtu tak zde žila téměř tisícovka obyvatel, což v současnosti nemá obec ani s Charvacemi a Radešínem dohromady. I přes tento počet zde nikdy nevznikla na rozdíl od ostatních obcí škola a děti docházely do Charvatců a posléze do Mšených - lázní. V [[První světová válka|první světové válce]] muselo narukovat několik desítek mužů do armády. Jejich památku oslavujepřipomíná pomník padlých.<ref name="vets"/> Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ovšem došlo postupnému úbytku obyvatel. V obcích se tak za [[První republika|První republiky]] snadno uživilo několik prodejen všeho druhu včetně několika hostinců.
 
Největší úbytek obyvatel nastal za socialismu, kdy polovina obyvatel odešla do měst. Po [[Radešín (Martiněves)|Radešínu]] zde nastal druhý největší úbytek obyvatel. V posledních letech se trend obrátil v postupný nárůst, zejména díky dobré poloze blízkosti [[Roudnice nad Labem]] a hlavně [[dálnice D8]] do [[Praha|Prahy]]. Skutečný počet obyvatel je ovšem vyšší až o několik desítek, jelikož velký počet domů je obydleno lidmi, kteří zde nemají [[Bydliště|trvalé bydliště]].
 
Počet domů se také měnil, přes dvacet čísel popisných dnes již neexistuje (více jich chybí v Pohořicích). Můžeme se setkat s velmi chaotickým{{ujasnit}} číslováníčíslováním domů, je časté, že dvě sousední čísla jsou na opačných stranách vesnice.
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Martiněves<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 388, 399 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 298 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref>
 
== Současnost ==
[[Soubor:Pohořice, prodejna.jpg|náhled|203x203pixelůupright=1|samoobsluha]]
V obci sídlí Obecní úřad. V jeho budově je taktéž veřejná obecní knihovna. V obci je jeden hostinec a velice dobře zásobený samoobslužný obchod. Na okraji Martiněvsi hasičská zbrojnice, [[Sokol (spolek)|sokolovna]], [[Mateřská škola]] a naproti ní [[fotbalové hřiště]]. Na pohořické návsi bylo postaveno v roce 2014 dětské hřiště. Dále v obci působí několik podnikatelských subjektů, v Pohořicích zakázkové truhlářství a kovovýroba a v Martiněvsi v bývalém JZD čp. 1. rovněž kovovýroba. Na jižní straně se nacházel areál bývalých vojenských kasáren, které byly prodány a areál slouží jako skladiště stavební firmy. Na okraji Pohořic jsou bohužel opuštěné chátrající zemědělské stavby, které jsou jedním z problémových míst. I tak se ale daří postupně většinu domů opravovat. Působí zde několik soukromých farem, které obhospodařují převážnou část polí v okolí. Je zde několik živnostníků, zbylí lidé dojíždějí za prací do firem na Roudnicku. Do budoucna se počítá s investicemi především do oprav infrastruktury.
 
Od počátku 90. let 20. století byla snaha vybudovat plynofikaci, to se podařilo až v roce [[1998]].
 
Splašková kanalizace byla budována ve dvou etapách. První etapa proběhla v roce [[2010]], kdy byla položena při silnici do [[Charvatce (Martiněves)|Charvatec]] a po hlavní komunikaci do Pohořic až po náves. Nad požární nádrží je jímka. V roce [[2016]] a 2017 byla dokončena v celé obci. Splašky ze severní části Pohořic jsou gravitačně dopraveny do jímky a přečerpávány do té druhé nad nádrží a po té přečerpány do [[Charvatce (Martiněves)|Charvatec]] a dále do ČOV [[Mšené-lázně|Mšené - lázně]].
 
V obci je také rozvedeno telefonní vedení.