Pohořice: Porovnání verzí

Martiněves i Pohořice leží ve společném katastrálním území [[Martiněves|Martiněves u Libochovic]] o výměře 9,1&nbsp;km².<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/692026|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>

 

 

== Přírodní podmínky ==

O původu názvu existuje několik verzí. Jedna zní, že se Pohořice - dříve také Podhořice - nacházely jak z názvu plyne pod horou. Onou horou myšleno návrší, na němž se nachází. Další verze uvedená v knize [[Libochovice]] z roku 1937 uvádí, že název osady Pohořice znamená naopak osadu na vrchu. V Pohořicích je dokládána i tvrz.

 

 

Obě světové války do života v obcích nějak zvlášť nezasáhly. Ovšem doba po [[Únor 1948|únoru 1948]] negativně obec zasáhla. V této době též vzniklo v obci [[Jednotné zemědělské družstvo]]. Vzhledem k tomu, že zde byl velký počet sedláků, kteří odmítali do něj vstoupit, tak se nedařilo zakládat družstvo rychle. Z kraje padesátých let byla postupně většina rodin sedláků mající nad 20 hektarů půdy násilně vystěhována. Běžné bylo, že podobně jako v jiných obcích někteří dokonce skončili v [[Pracovní tábor|pracovním táboře]], jejich dětem bylo zakázáno studovat a dostali též na doživotí zákaz vstupu nejen do obce, ale i celého okresu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Čítanka kolektivizace|url=http://www.ustrcr.cz/data/pdf/citanka-kolektivizace/akce-k-kulak.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=11.8.2016}}</ref>

 

=== Otakar Hostinský ===

 

Dne 20. 6. 1937 byl Dr. Hostinskému odhalen v Martiněvsi pomník. Jedná se o mramorový podstavec, na jehož vrcholu je usazena busta. Původní bronzová busta však byla roku 2001 odcizena a nahrazena litinovou replikou. Současně s odhalením pomníku, byla uvedena do provozu stezka Dr. Otakara Hostinského, směřující ze Mšených lázní do Martiněvsi.<ref name=":0" />

* Statky

[[Soubor:Pohořice, domy.jpg|náhled|Koudelkovic statek, Pohořice č.p. 8]]

čp. 1 - Uváděné stavby jsou společně s Martiněvsí, jelikož vývoj obou obcí byl společný. Vzhledem k tomu, že Martiněves s Pohořicemi jsou jako okolní obce původem zemědělské, tak zde nalezneme převážně tyto stavby.

 

Kapličky jsou také z doby formanské magistrály. Kaplička Sv. Jána se nachází na úrovni křížení staré magistrály (dnes již polní cesty) a silnice vedoucí z Martiněvsi do Račiněvsi. Jedná se o zděnou kapličku se čtyřmi výklenky (v každé stěně jeden). Směrem k Radešínku je přibližně v jedné třetině délky cesty rozbořený kamenný sloup – tzv. Beranova kaplička.<ref name=":1" />

* [[Pomník]]y

 

=== Živnosti ===

 

== Obyvatelstvo ==

 

Největší úbytek obyvatel nastal za socialismu, kdy polovina obyvatel odešla do měst. Po [[Radešín (Martiněves)|Radešínu]] zde nastal druhý největší úbytek obyvatel. V posledních letech se trend obrátil v postupný nárůst, zejména díky dobré poloze blízkosti [[Roudnice nad Labem]] a hlavně [[dálnice D8]] do [[Praha|Prahy]]. Skutečný počet obyvatel je ovšem vyšší až o několik desítek, jelikož velký počet domů je obydleno lidmi, kteří zde nemají [[Bydliště|trvalé bydliště]].

 

{| class="wikitable" style="text-align:right;"

|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Martiněves<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 388, 399 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 298 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref>

 

== Současnost ==

V obci sídlí Obecní úřad. V jeho budově je taktéž veřejná obecní knihovna. V obci je jeden hostinec a velice dobře zásobený samoobslužný obchod. Na okraji Martiněvsi hasičská zbrojnice, [[Sokol (spolek)|sokolovna]], [[Mateřská škola]] a naproti ní [[fotbalové hřiště]]. Na pohořické návsi bylo postaveno v roce 2014 dětské hřiště. Dále v obci působí několik podnikatelských subjektů, v Pohořicích zakázkové truhlářství a kovovýroba a v Martiněvsi v bývalém JZD čp. 1. rovněž kovovýroba. Na jižní straně se nacházel areál bývalých vojenských kasáren, které byly prodány a areál slouží jako skladiště stavební firmy. Na okraji Pohořic jsou bohužel opuštěné chátrající zemědělské stavby, které jsou jedním z problémových míst. I tak se ale daří postupně většinu domů opravovat. Působí zde několik soukromých farem, které obhospodařují převážnou část polí v okolí. Je zde několik živnostníků, zbylí lidé dojíždějí za prací do firem na Roudnicku. Do budoucna se počítá s investicemi především do oprav infrastruktury.

 

Od počátku 90. let 20. století byla snaha vybudovat plynofikaci, to se podařilo až v roce [[1998]].

 

 

V obci je také rozvedeno telefonní vedení.